John Michael Hawthorn, první Brit, který se stal šampionem královny motorsportu. Zemřel příliš mladý. Pojďme si ho ve stručnosti připomenout.
Před šedesáti lety, konkrétně 22. ledna 1959, přišel svět motorsportu o jednoho z nejznámějších jezdců historie Formule 1. Usměvavý Mike Hawthorn, který v závodním monopostu nosil motýlka, byl prvním Britem který se stal šampionem královny motorsportu. Připomeňme si ho alespoň takto krátce.
Narodil se v roce 1929 v anglickém Mexborough manželům Leslie a Winifredovi Hawthornovým. Chodil na technickou univerzitu v Chelsea, kde se učil výrobě motorových vozidel. Jeho otec byl motocyklový závodník a vlastnil Tourist Trophy Garage ve Farnhamu nedaleko závodního okruhu Brooklands. Tady prodával, upravoval a opravoval závodní motocykly a automobily. Malý Mike tak měl k motorům velmi blízko již od dětství.
Jeho první závod tak neproběhl na dvou stopách, ale na jedné. V roce 1946, když mu bylo pouhých 17 let, se začal účastnit závodů na terénních motocyklech. O čtyři roky později se již dostal do sedla závodního auta, byl jím dvousedadlový Riley Ulster z roku 1934, který si Mike sám pořídil. S ním zaznamenal i první vítězství, když vyhrál v kategorii do 1100 ccm v závodech do vrchu.
O rok později si připsal několik dalších vítězství. V roce 1952 přesedlal do monopostu Formule 2 a ještě v témže roce vyhrál svůj první závod v Goodwoodu. Když svou jízdou zahanbil i zřejmě nejlepšího jezdce Formule 1 všech dob, Juana Manuela Fangia, neunikl pozornosti veřejnosti a týmů Formule 1, včetně stáje Enza Ferrariho. Ještě předtím ale stihl svůj debut na Velké ceně Belgie, kde skončil s monopostem Cooper čtvrtý. Sezónu v něm dokončil a při Velké ceně Británie dokonce dojel třetí.
Enzo Ferrari měl na talentované závodníky čich, a tak se Mike Hawthorn v roce 1953 upsal jeho závodní stáji. Předcházelo tomu ale pár skleniček na hotelovém pokoji při Velké ceně Holandska v roce 1952, kdy Mike se svým otcem popíjeli s týmovým manažerem Ferrari a designérem Aureliem Lampredim, kteří se za charismatického bloňdáka přimluvili.
V roce 1953 mu patřily tři výhry v nemistrovských závodech. Ve Francii si dojel pro vítězství a nakonec skončil čtvrtý celkově. O rok později utrpěl při nehodě v sicilském městě Syrakusy popáleniny. I tak si ale dojel ve Španělsku pro vítězství a skončil třetí celkově. V témže roce také na chvíli opustil tým Ferrari, aby závodil pro britský tým Tonyho Vandervella. Zemřel mu totiž otec a musel se starat o rodinný podnik.
V roce 1955 závodil za tým Jaguar při vytrvalostním závodu v LeMans. Závod vyhrál a překonal rychlostní rekord na kolo. Stal se ale také součástí největší tragédie v historii motorsportu, při níž zemřelo 84 diváků. O tom ale jindy.
Závodní tým BRM mu nevyhovoval a v roce 1956 jej průběžně střídal s Maserati a Vanwallem. Návrat do sedla rudé formule přišel v roce 1957, kde byl jeho nejlepší výsledek druhé místo v Německu a skončil čtvrtý celkově. Tehdy se skamarádil s dalším Britem ve stáji Ferrari, Peterem Collinsem.
Vrchol Hawthornovi kariéry přišel v roce 1958. I přes některé technické problémy a drsnou rivalitu s jezdcem Luigim Mussoem vyhrál šampionát. Do paměti všech se tehdy zapsal jako první Brit s titulem mistra světa Formule 1. Jeho poznávacím znamením byl motýlek, elegantní pánský doplněk, který si přivazoval přes kombinézu.
Rok 1958 pro něj byl také poslední. Kvůli onemocnění ledvin a tragické smrti kamaráda Petera Collinse při havárii na Velké ceně Nürburgringu oznámil ukončení kariéry. Se závoděním chtěl seknout již po Collinsovo nehodě, nechal se ale přemluvit, aby závodil dál a to mu přineslo onen titul. Závodnický důchod si ale moc neužil. Jeho život ukončila tragická nehoda pouze tři měsíce po opuštění cirkusu Formule 1.
Dne 22. ledna 1959 řídil Mike svůj upravený Jaguar 3.4 Mark 1 a naháněl se se známým Robem Walkerem, majitelem stáje Formule 1 Rob Walker Racing Team, který seděl za volantem Mercedesu 300 SL. Na silnici A3 u Giuldfordu dostal Hawthorn na kluzké vozovce smyk, narazil do protijedoucího náklaďáku a následně do stromu u cesty. Zemřel na místě na rozsáhlá poranění hlavy. Podle očitých svědků jel Hawthorn zhruba 130 km/h.
Mike Hawthorn za sebou nezanechal žádnou vdovu, se svou přítelkyní teprve plánovali svatbu. Ve Farnhamu, kde měli se svým otcem dílnu, po něm pojmenovali ulici, Mike Hawthorn Drive. V Goodwoodu mu dokonce postavili sochu.