Omyl, není tomu tak. Ročně v kraji ukončí dobrovolně svůj život kolem 70 lidí, po střetu s vlakem ale ročně zemře jen v průměru 13 lidí. Podle Drážní inspekce zhruba polovina úmrtí pod koly vlaku jsou sebevraždy, zbytek jsou nehody.

Mnohem častěji sebevrazi volí jiné formy: hlavně oběšení, zastřelení nebo otravu prášky. Přesto je v Pardubickém kraji skok pod vlak „populárnější“ než jinde. Koridor s rychlostí vlaků až 160 kilometrů za hodinu je totiž „sázkou na jistotu“.

„Za ideální viditelnosti strojvedoucí vidí osobu v kolejišti maximálně na půl kilometru. Brzdná dráha rychlovlaků je však delší, pohybuje se kolem jednoho kilometru,“ řekl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Nejvíce lidí skáče pod vlak právě v okolí krajského města, mezi Přeloučí a Kostěnicemi. Sebevrahy na kolejích však téměř výhradně bývají muži. Důvod je podle psychologů jasný: ženy chtějí i po smrti zůstat krásné.

Tyto tragédie s sebou nesou i tisíce naštvaných cestujících kvůli zpoždění, finanční újmu však ještě před pár lety mívali i pozůstalí po sebevrazích. České dráhy vymáhaly během dědického řízení odškodné v řádu několika desítek tisíc korun. A to právě na zaplacení škod kvůli zpoždění, na poškozených brzdách či za náhradní autobusovou dopravu. Před několika lety však od toho dráhy upustily.

Na Václavském náměstí se zapálil muž.
Čtyři Češi denně si sáhnou na život. Kdy a kde nejvíc? Prohlédněte si mapu