Pomoc, moje dítě mi hrubě nadává! Jak to může dopadnout, když mu nekoupíte bonbóny
Výchova dětí je složitá a nikdy nevíte, čeho se dočkáte. Složitou situací například je, když vás dítě najednou na veřejnosti začne častovat slovy, ze kterých rudnete až za ušima. Taková situace vyvolává vždy zděšení a otázku, odkud se to v té ratolesti bere?
Z vašeho andílka je najednou z ničeho nic ďáblík, který vás při jakékoliv své nelibosti začne častovat slovy "krávo" nebo "debile". Stačí, abyste mu nekoupili bonbóny, vyzvedli ho ze školky, když si zrovna chce hrát s kamarády nebo doma, když ho dáváte spát a jemu se ještě nechce.
U dětí předškolního věku (nejčastěji okolo tří let) se může jednat o fázi vzdoru, kterou ale často nedokážeme správně interpretovat. Ve skutečnosti je to fáze osamostatnění, kdy zkouší hranice rodičů.
Dítě v takovém věku totiž ještě nechápe, že nadávky jsou špatný projev chování. Chybí mu schopnost sebekontroly a seberegulace. Proto na podobné projevy reagujte tak, že dáte najevo, že vnímáte nelibost dítěte, ale zároveň vysvětlete, že používání zlých slov nebudete tolerovat.
Co dělat, když se jedná o starší dítě
Pokud vám nadává ratolest, která chápe, že taková slova nejsou na místě, musíte vzít v úvahu několik důležitých aspektů.
1. Dítě nadává, protože se opravdu hodně zlobí. Neumí projevovat svůj vztek jiným způsobem. Často se tak děje proto, že hodně rodičů se domnívá, že dítě nemá na negativní emoce právo. Ale dítě má nárok si dupnout, říct rodiči, že se na něj zlobí a strávit nějaký čas o samotě.
2. Syn nebo dcera touží po vaší pozornosti. Pokud na jeho nepatřičné chování vždy bouřlivě reagujete, může slovy "krávo" či "debile" vlastně prahnout, abyste si ho konečně všimli. Proto vaše odpověď na nádavku musí být klidná, ačkoliv rezolutní. Dítě má svoje rodiče skutečně rádo a podobné urážlivé výroky nesvědčí o tom, že by přestalo. Spíš jsou důkazem o tom, že něco nefunguje mezi vztahem rodiče a dítěte.
3. Je možné, že dítě chce okolí ukázat, že má nad vámi kontrolu. Takové chování je typické spíš pro věkovou kategorii od 10 let. Zde pevně, klidně, ale důsledněte trvejte na hranicích.
Kde se to moje dítě naučilo?
Sáhněte si do svědomí, protože vaše dítě muselo podobné chování někde odpozorovat. Třeba během hádek s partnerem/partnerkou na sebe štěkáte a ratolest jednoduše tenhle negativní model komunikace převzala.
Také je to příležitost pro návštěvu psychologa, ať už rodinného nebo v rámci individuální terapie. Pochopit pocity druhého člověka je velmi složité, ale u dítětě je to klíčový krok pro to, aby se vaše vztahy dále rozvíjely správným směrem. Tedy k vzájemnému pochopení, empatii a respektu.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
