Témata
Reklama

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Důvodem, proč bylo vybráno právě toto místo, je téma konference – Aspekty inteligentní výroby a její cesta ke zvyšování efektivnosti výrobních procesů. Právě zde se totiž v 90. letech minulého století, díky iniciativě profesora Houši, podařilo udržet platformu výzkumu obráběcích strojů, navazující na tehdejší VUOSO. Přímým pokračovatelem odkazu prof. Houši je Ing. Jan Smolík, Ph.D., gestor rozvoje oborového výzkumu, vedoucí projektů VaV, který vystoupil v úvodu konference. V rámci svého vystoupení řekl například: „Výrobní technika je tématem dynamickým, které má před sebou stále další úkoly a výzvy.“

O technologiích a lidech

Program konference byl rozdělen do několika tematických bloků. První z nich byl věnován přednáškám, jejichž cílem bylo vnést do dané problematiky komplexní pohled. Prvního vstupu se proto – byť vzdáleně, prostřednictvím videopřenosu – ujal Ing. Jiří Holoubek, prezident, Elektrotechnické asociace ČR. Ten je od roku 2014 členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky, kde je zodpovědný za aktivity SPČR v konceptu Průmysl 4.0. Ve své přednášce na téma „Inteligentní výroba – zatím sen, nebo už realita?“ mimo jiné poukazoval na fakt, že při hodnocení digitální zralosti firem, která je jednou z podmínek zavádění a dalšího rozvoje inteligentní výroby, se v poslední době čím dál více orientujeme na její technologickou stránku.

Roman Dvořák

Jiří Holoubek se ve své přednášce zaměřil i na vlastní pojem „digitální zralost“. Mimo jiné řekl: „Jsme ohromeni a okouzleni technickými a technologickými novinkami, které nás obklopují a které si můžeme do firem pořídit. Ale bohužel ve světle tohoto nadšení opakovaně zapomínáme na to nejdůležitější – na procesy, a zejména na lidi, kteří budou muset tyto procesy zvládnout, aby bylo využití těch fantastických technologických novinek možné, a hlavně, aby bylo efektivní.“

Jiří Holoubek

Možnosti a limity navrhování nosných struktur obráběcích strojů s využitím digitálních dvojčat“ – to bylo téma přednášky, kterou v rámci Strojírenského fóra přednesl Ing. Petr Kolář, Ph.D., vedoucí Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra pro strojírenskou techniku a technologii.

Reklama
Reklama
Reklama

Podle jeho slov existuje v současné době řada dílčích technik pro návrh a optimalizaci nosných struktur obráběcích strojů. Dokonalejší návrhové nástroje však samy o sobě nemusejí zajistit efektivitu návrhu, ani vznik tržně úspěšného produktu. V rámci své prezentace se proto zaměřil na možný postup kombinace a vzájemného doplnění postupů, kdy pomocí digitálního dvojčete stroje jsou kontrolovány jeho budoucí technické a ekonomické parametry.

V rámci své přednášky mimo jiné řekl: „Konkurenceschopnost je obvykle chápána jako schopnost prodat konkrétní stroj na určitém trhu za ziskovou cenu.“ K tomu podle něj může výrazně přispět právě využití digitálního dvojčete obráběcího stroje. Ukázkou realizovaného řešení byla jeho přednáška také doplněna.

Petr Kolář

Reformy pro průmysl

O své poznatky se s posluchači v přednášce s názvem „Diagnóza českého průmyslu versus „inteligentní výroba“ podělil Ing. Ladislav Verner, majitel a generální ředitel společnosti SOMA. Ten v roce 1992 založil a vybudoval suverénní českou firmu s globálně konkurenceschopným výrobním programem. Na základě vlastních bohatých zkušeností hovořil o koncepci českého průmyslu a o možnosti i nutnosti jeho reformy. Podle jeho slov jsme se dostali z původně rozvinuté tržní ekonomiky do rozvojové, a to mimo jiné i proto, že na rozdíl od situace v době první republiky dnes máme v České republice jen velmi malé množství úspěšných finálních výrobků.

Řekl: „Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze. Ale kde není finální výrobek, není co inovovat.“

Ladislav Verner

Úkolem následujících tří bloků bylo zmapovat konkrétní proces ve výrobě, od inovačního záměru ke konstrukci. Přednášející se zabývali konkrétní výrobou s důrazem na digitalizaci a robotizaci a neopomněli ani post-výrobní procesy – logistiku, servis, údržbu.

V bloku „Konstrukce, projekce, inovace“ vystoupil jako první Ing. Radovan Furmann, Ph.D., ředitel divize Digitálny podnik ve společnosti CEIT, která je členem skupiny Asseco CE. Radovan Furman se v CEITu věnuje mimo jiné technologiím digitálního a virtuálního podniku a přenesení konceptu Průmysl 0.4 do praxe.

Ve své přednášce s názvem „Technologie budoucnosti už dnes“ se zaměřil právě na správný přístup k Průmyslu 4.0 a na změny ve výrobních firmách, které nutně musí přechod na tento koncept doprovázet.

V té souvislosti uvedl: „Kroky, jež povedou k implementaci konceptu Průmysl 4.0 do praxe výrobních podniků, zahrnují fáze od digitalizace a plánování přes dynamickou simulaci až po virtuální školení. Všechny tyto fáze jsou spojeny do jednoho komplexního cyklu, který propojuje digitální, reálný a virtuální svět.“

Radovan Furmann

Minimalizovat výpadky

„Digitálně orchestrovaná výroba“ – tak zněl název prezentace Davida Řehoře, který působí ve společnosti ABB na pozici Commercial manager & Digital Industry Champion.

Zde má mimo jiné na starosti oblast řídicích systémů a Průmyslu 4.0.

V rámci své prezentace seznámil posluchače s faktem, že Manufacturing Operations Management vychází z potřeb průmyslových firem zdokonalovat a optimalizovat svou výrobu a způsob řízení podniku.

„Když dodáváme do firem roboty, tak zákazník ve skutečnosti nechce jen dodat roboty, ale něco vyřešit,“ řekl a dodal: „Je například velice důležité mít nasazenou prediktivní údržbu, protože jen tak lze minimalizovat výpadky, které v dnešní výrobě stojí obrovské peníze.“

David Řehoř

Dalším přednášejícím byl Ing. Jan Fibír, CSc., obchodně-technický zástupce společnosti Sidat. Ve své přednášce s názvem „Přenosy provozních dat mezi rovinou PLC + Scada a rovinou MES“ sdělil mimo jiné, že pro přenos, zpracování a archivování dat z výrobního procesu existují rozdílné důvody a jsou iniciovány různými „účastníky“ procesu. Uvedl důvody, kdy sběr dat požaduje dodavatel technologie, včetně řídicího systému, a důvody, které má, či může mít, pro sběr dat z procesu sám provozo¬vatel. Zabýval se též důvody pro obrácený proces, tedy pro zadávání dat z roviny MES do vlastního výrobního procesu.

Jan Fibír se ale ve své prezentaci nevěnoval pouze oblasti strojírenství, ale výroby obecně. Sdělil například zajímavý poznatek: „Jednou z mála branží, kde jsou lidé stále ještě pyšní na to, že dělají v oboru, v němž dělají, a na svou značku, je pivovarnictví.“

Jan Fibír

Práci robotům

Ve třetím bloku s názvem „Digitální výroba, roboty“ vystoupili dva přednášející. V pořadí prvním byl Pavel Bezucký, Sales Development Manager CZ & SK ze společnosti Universal Robots. Jeho prezentace nesla název „Kolaborativní robotika ve strojírenství“. Autor se v ní opíral o své zkušenosti na pozici, v rámci které má na starosti obchodní rozvoj na českém a slovenském trhu s kolaborativními roboty.

„Při současném stavu technologií je již automatizovatelné téměř cokoli, ne vždy to ale dává ekonomický smysl,“ uvedl při své prezentaci. „A právě proto mají velký význam kolaborativní roboty – člověk dělá kreativní část práce, robot tu rutinní. Kombinuje se tak to nejlepší z člověka s tím nejlepším ze stroje.“

Pavel Bezucký

„Robotická aplikace broušení sochoru s využitím kamerových systémů“ byl název druhé přednášky v tomto bloku, kterou zde přednesl Ing. Radek Zavadil, vedoucí oddělení projekce a simulací ve společnosti DEL.

Jejím obsahem bylo mimo jiné automatické odhrotování čel ocelových sochorů po řezání pilou. Využití robota s motorovým vřetenem a brusným kotoučem. Měření konce sochoru pomocí 3D kamer.

Radek Zavadil

Čtvrtý blok s názvem „Logistika, servis a údržba produktů“ měl pouze jediného přednášejícího. Byl jím David Jůza, Šéf aplikačního oddělení, Yamazaki Mazak Central Europe. Jeho téma znělo „Industry 4.0 – služby s přidanou hodnotou“.

Sdělil auditoriu, že pro Mazak je Průmysl 4.0 víc než vágní inspirace nebo příslib budoucích technologií, které v mnoha případech nejsou ještě vyvinuty. Pro firmu a její významné zákazníky základy Průmysl 4.0 už dnes reálně existují ve formě SMOOTH Technologie.

„Každý manažer dnes chce mít možnost nepřetržité kontroly nad svojí výrobou,“ řekl David Jůza. „To je samozřejmě otázka sběru dat. Je však nutné se zamyslet nejen nad vlastním sběrem a práci s daty, ale též nad jejich bezpečností.“

David Jůza

Unikátní technologie

Neoddělitelnou součástí koncepce každého Strojírenského fóra je i navazující exkurze po místních pracovištích, laboratořích svým zaměřením navazující na téma konference. Pracovníci ČVUT tentokrát pro účastníky konference připravili ukázky témat výzkumu, vývoje a inovací v oblasti výrobní techniky na příkladech experimentálních zařízení v laboratořích FS ČVUT. Bylo zde možno spatřit například vývoj unikátní technologie 3D tisku z kovu, užití laserových technologií, metody obrábění těžkoobrobitelných dílců, optimalizace chodu strojů, ukázky diagnostiky a kontroly přesnosti a mnoho dalšího. Zajímavá exkurze tak vytvořila příjemnou tečku za celou konferencí. Na další z cyklu Strojírenských fór se mohou zájemci těšit na jaře 2019.

Jednotlivé přednášky z tohoto SF je možné zhlédnout na webovém portálu konference www.strojirenskeforum.cz.

Hana Janišová, Praha

Foto: Tomáš Trojan

JVasilkova@exponex.cz

Reklama
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Související články
Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit