„Sopka na Krásném vrchu je unikátní nejen tím, kolik se z jejího kužele zachovalo, ale také proto, že je díky nedávné těžbě bentonitu krásně otevřená,“ popsal jedinečnost sopky u Hroznětína pracovník České geologické služby Vladislav Rapprich.
Když jej na místo před dvěma lety přivedl kamarád, zoolog karlovarského muzea Jan Matějů, byl nadšený. „Je to jako z učebnice geologie,“ popsal unikátní jev.
Podobné nadšení podle něj projevili i kolegové z americké univerzity v Novém Mexiku. Projekt, do kterého se společně pustili, má za úkol zmapovat procesy uvnitř sopky.
Sopka byla aktivní v době, kdy v podkrušnohorské pánvi skončila tvorba hlavních uhelných slojí a Doupovské vrchy už byly vyhaslé. Bylo to v době, kdy pod Krušnými horami byla bažina či mělké jezero. Základna sopky měla tehdy průměr kolem osmi set metrů a výšku maximálně sto metrů.
„Naším záměrem je zjistit, zda jsou procesy při sopečné erupci přímočaré, nebo jestli při nich dochází k nepředvídatelným událostem,“ konstatoval Rapprich.
Při průzkumu kráteru Krásného vrchu například vědci objevili jakási bochníkovitá tělesa z magmatu, kterým jakoby se nechtělo z kráteru ven.
„To je proces, který dosud není dost dobře popsaný a svým způsobem je i opomíjený. Díky poznatkům z Krásného vrchu mu začínáme rozumět,“ naznačil vulkanolog. „K podobnému procesu došlo při výbuchu sopky Cerro Negro v Nikaragui v roce 1999. V té době o něm nikdo nic nevěděl,“ řekl.
Vrch patří těžařům
Lokalita kolem Krásného vrchu u Hroznětína je zatím veřejnosti nepřístupná. Je stále v majetku společnosti, která zde těžila bentonit. Vladislav Rapprich ovšem předpokládá, že by se do budoucna mohla stát turistickou atrakcí.
„Připravujeme jednání s těžební společností o budoucím zpřístupnění lokality veřejnosti,“ upřesnil Rapprich.
Karlovarský kraj je na pozůstatky sopečné činnosti relativně bohatý. Sopka Krásný vrch je ovšem unikátní právě tím, kolik se z ní dochovalo do dnešních dní. Lidé z Hroznětína ovšem mohou zůstat v klidu. Podle vulkanologů nehrozí sebemenší nebezpečí toho, že by se někdy probudila k činnosti.
Jinde v regionu ovšem odborníci takovou jistotu nemají. Například na Chebsku v lokalitě Komorní a Železné hůrky se hypoteticky může vulkanická činnost obnovit.
„Čistě teoreticky by se při změně geologického napětí v Evropě mohly otevřít trhliny v zemské kůře, kterými by mohla na povrch vytéct malá porce magmatu. Ale je to jen v teoretické rovině. A určitě se to netýká naší generace ani těch nejbližších. Nemůžeme ale vyloučit, že se to nestane,“ dodal Rapprich.
