Přežijí stavědla rok 2019?

Od další změny jízdního řádu se bude provoz řídit jinak, novou technikou a bez potřeby stavědel. Unikátní stavědla ale, až ve chvíli po jejich vyklizení, dostala šanci na zachování. Správa železniční dopravní cesty pozastavila jejich demolici a bude jednat s památkáři, kteří chtějí stavby z devatenáctého století z červených cihel a hrázděné konstrukce zachovat.

Podle Josefa Skřivánka ze SŽDC - Stavební správy východ má projektant najít jiné řešení, aby stavědla byla zachována. Skřivánek ale upozornil, že tento krok může ovlivnit termín dokončení prací, které podle zadání mají trvat přesně po dobu platnosti jízdního řádu. Pokud stavědla zachovají, hrozí prodloužení výluky. „Projektant má navrhnout náhradní řešení. V případě nové varianty ale lze předpokládat nedodržení termínu ukončení prací letos v prosinci,“ zdůraznil Skřivánek. Plán rekonstrukce počítá, že v místě budov vedle kolejí bude prostor pro vedení kabelů a provizorní příjezd na staveniště.

Již dříve, na začátku rekonstrukce mostů nad ulicemi Hybešova a Křídlovická zástupci SŽDC uváděli, že brněnské hlavní nádraží je chráněné jako soubor památek. To jim zkomplikovalo práci na mostech. Místo jednoduché výměny mostů museli opravit původní. Jestliže platila památková ochrana v případě mostů, pak by logicky měla být památkově chráněná taky stavědla. Logika ale nefunguje. Mluvčí SŽDC Kateřina Šubová uvedla, že stavědla chráněná nejsou a projekt od počátku předpokládal jejich demolici. Podle Skřivánka bourání po dobu celé přípravy investice a získávání všech povolení památkáři ani jednou nezpochybnili. Ozvali se až těsně před demolicí. To památkáři popírají, o zápis stavědel mezi památky prý usilují už čtyři roky. „Minimálně stavědla čtyři a pět jsou dobovým historickým svědectvím a měla by být rozhodně zachována,“ zhodnotil význam staveb Aleš Homola z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.
Původní princip zabezpečovacího zařízení v Brně vycházel z klasického elektromechanického zab.zař. Takže řídící přístroj v dopravní kanceláři, provázaný na stavědla se závislými přístroji pro obsluhu určité části uzlu. Celek v době vzniku představoval špičku pro zajištění bezpečnosti vlaků. S částečnými modernizacemi slouží dodnes, udržovaný v provozu pomocí náhradních dílů, vytěžený z přístrojů ve stanicích, které již dříve absolvovaly rekonstrukci. Technická způsobilost zabezpečovacího zařízení k provozu letos končí, takže bez ohledu na debaty o poloze nového nádraží je modernizace nutností.

 

 

Stavědlo 5 je jedním ze dvou stejných domů pro řízení provozu na brněnském nádraží. Památkáři je chtějí zachovat. (stav k 22.1.2019)

 

Aktualizováno v pondělí vyjádřením mluvčí SŽDC
Dobrý den,
dvě historická stavědla z konce 19. století, která měla být odstraněna při současné modernizaci zabezpečovacího zařízení na brněnském hlavním nádraží, se bourat nebudou. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) upraví projekt tak, aby mohla být zachována, a následně je zakonzervuje do doby, než se najde jejich další využití.
Na obě stavědla se nevztahuje žádná památková ochrana, SŽDC je nepotřebuje pro budoucí řízení provozu v Brně. Během přípravy projektu modernizace zabezpečovacího zařízení také nepadla námitka proti plánovanému kroku. I přesto chce SŽDC vyhovět požadavkům na zachování stavědel a bude hledat možnosti jejich dalšího využití. Nutnost úpravy projektu se může projevit na délce výluky na brněnském hlavním nádraží.
Hledání nové role pro obě stavědla komplikuje fakt, že se nacházejí v těsné blízkosti kolejiště a momentálně k nim není zajištěn přístup využitelný pro širokou veřejnost. Nejvhodnější řešení se tak bude hledat podle jejich budoucího využití.
S pozdravem
Kateřina Šubová