Zemřel autor nejdrzejší záchranné akce v historii!
5 fotografií
Nenápadný starší pán, co rád maluje a občas zavzpomíná na dobu u CIA, tak mohl vypadat důchod Tonyho Mendeze (†78). V roce 1997 ale Ústřední zpravodajská služba odtajnila složky jeho mise z roku 1980 a rázem se stal národním hrdinou, mistrem klamu.
Byla to událost, kterou na začátku 80. let sledoval celý svět. V Íránu během revoluce svrhli šáha, který utekl do exilu, a Spojené státy ho odmítaly vydat k soudnímu procesu. To tak naštvalo islamistické studenty, že 4. listopadu 1979 vtrhli na americkou ambasádu v Teheránu a její osazenstvo vzali jako rukojmí. Šesti diplomatům Robertu Andersovi, Coře Lijekové, Marku Lijekovi, Josephu Staffordovi, Kathleen Staffordové a Lee Schatzovi se ale podařilo uprchnout a skrýt se u kanadských kolegů.
V tu chvíli do hry vstoupil agent CIA Tony Mendez, kterému tehdy bylo 38 let. Měl zkušenosti z vietnamské války, dřív šéfoval sekci pro maskování a převleky a v té době pracoval pro divizi grafiky a ověřování pravosti. Během 14 let v kanceláři technických služeb, která poskytuje podporu při tajných operacích, proměnil agenta černé pleti a asijského diplomata v bělošské podnikatele pro setkání v Laosu. Začal vymýšlet plán, jak šestici zachránit, byla to výzva. Pro Írán přišel s jednoduchou strategií. Američané dostanou falešnou identitu, projdou letištěm a prostě odcestují. Jenže kdo jim dokumenty doručí a ze země je dostane? Byla to soutěž s časem. Íránci prohledávali na ambasádě dokumenty, dokonce si najali tkalce koberců, aby slepovali skartované papíry, a bylo jasné, že brzy zjistí, že chybí někdo důležitý. Americká i kanadská vláda propadaly zoufalství, našly se i takové návrhy, že diplomaté utečou do Turecka na kolech.
Filmové krytí
Ještěže tu byl Tony. Rozhodl, že dostanou kanadskou totožnost, přece jen to byla národnost, kterou mohli zahrát nejdůvěryhodněji. A teď vymyslet důvod, proč se půl tuctu Kanaďanů prochází Teheránem během náboženské revoluce. Mohou být učiteli angličtiny! Všechny anglické školy ale byly uzavřeny... Zemědělci na inspekci polí? V lednu je v Íránu všechno pod sněhem. Přišel nato až Tony. Stane se Kevinem Costou Harkinsem, irským filmovým producentem, který s týmem v zemi hledá lokaci pro natáčení hollywoodského trháku. Ideální, Írán totiž mezinárodní obchod podporoval. Nápad mu schválili nadřízení i Bílý dům a Tony se dal do práce. Pravé pasy V přepočtu s 225 tisíci korun v kufříku letěl do Los Angeles, kde se setkal s Johnem Chambersem, uměleckým maskérem, a Bobem Sidelle, odborníkem na speciální efekty. Za čtyři dny vytvořili falešnou produkční společnost Studio Six, nechali vyrobit vizitky a vymysleli nové identity pro šestici. Teď ještě film. A Chambers měl jeden perfektní hned po ruce. Producent Barry Geller koupil práva na sci-fi román Lord of Light (Pán světla) a zadal kreslíři Jacku Kirbymu, který vytvořil i slavné X-Meny, aby udělal návrhy prostředí. Íránská krajina jeho představám odpovídala a jedno teheránské tržiště dokonce přesně odpovídalo jedné z kreseb. Sidelle sestavil natáčecí plán na měsíc, film dostal nový název Argo, vznikl i plakát. A díky inzerátům v časopisech vše vypadalo věrohodně. Největší problém byl s pasy. Mendez potřeboval opravdové, kanadský zákon ale jakoukoliv falsifikaci zakazuje. Vláda však uspořádala první mimořádné zasedání od 2. světové války a vydání cestovních dokumentů výjimečně povolila.
Na vousy řasenku
Mendez do země přijel 25. února 1980, poté, co mu misi osobně schválil prezident Jimmy Carter. Do pasů nalepil íránská víza a razítkem doplnil datum příjezdu. Šestice právě večeřela s dánskými a novozélandskými velvyslanci, když jim kanadský ambasador Ken Taylor Mendeze představil. Vysvětlil jim plán, a po chvílích váhání všichni souhlasili. Byl čas se vžít do nových rolí, změnit image, nacvičit si životní příběh. Lijeková si natočila vlasy, Staffordová nasadila brýle s tlustými skly a nosila složku s Kirbyho kresbami, Lijekovi ztmavili blonďaté vousy řasenkou. Anders bral akci jako dobrodružství a do své postavy režiséra se opravdu vžil. Nosil příliš malou košili, kterou nedopínal, aby byl na zarostlém hrudníku vidět medailonek. Jen Stafford se odmítal jakkoliv změnit, nelíbilo se mu, že nikdo nepomáhá rukojmím na ambasádě.
Samý problém
Ráno 27. ledna se autem vydali na letiště Mehrabád. Nastala nejdůležitější část plánu, přesvědčit íránské imigrační, že jsou opravdu partou kanadských filmařů. Revoluční gardy hlídaly čím dál plnější halu, pasy si odnesli úředníci na kontrolu, odlet byl posunut kvůli technickým problémům a Stafford dělal problémy. Četl si noviny v jazyce farsí, i když ho jako Kanaďan nemohl znát, a ostatním říkal jejich pravými jmény. Když jim oznámili, že mohou do letadla nastoupit, frnkli islamistům přímo před nosem. Jakmile opustili íránský vzdušný prostor a zamířili do Curychu, objednali si všichni koktejl Bloody Mary.
5 fotografií
