„Šlo hlavně o bar Waldemar a restauraci TV klub. Chodili tam malíři a hudebníci, ale také někteří herci. Sem tam se tam dalo zahlédnout i někoho známějšího, především folkového zpěváka Pepu Štreichla či zpěvačku Věru Špinarovou. Kdysi se tam několikrát objevil zpěvák Jarek Nohavica, ale i další veřejně známé osobnosti. Šlo zkrátka o místa, která měla svoji typickou atmosféru,“ líčí spisovatel Jan Padych.

Z těchto tří jmenovaných se osobně poznal s Josefem Štreichlem. „To bylo ještě za mého pobytu v Havířově, kde několikrát vystoupil v divadélku Impuls. V roce 1998 mi zahrál a zazpíval na mém čtení z knihy Krysa v hlavě, které se konalo v ostravském TV klubu. A nesmím opomenout ani kdysi hodně populárního moderátora Františka Dýmala, s oblibou zvaného ‚Krvavý Franta‘ podle jeho typických zpráv o všelijakých zločinech, k nimž došlo v Ostravě a v jejím okolí,“ přibližuje Padych dobovou atmosféru.

V tehdejších slavných časech bylo možno reportéra často vidět v baru Waldemar s jeho operativním štábem. „Vždy odtud chvatně vybíhali za svými reportážemi, sotva se dozvěděli o nějakém mordu či jiném zločinu,“ líčí Padych.

„Plně po právu se jako komparzista, společně s dalším bývalým novinářem – Pavlem Fialou, dostal František Dýmal do filmu České televize Každý den karneval, natočeného podle mého románu Bouře ve sklenici piva. Hrál hosta baru Waldemar, který sedí u své skleničky,“ dodává spisovatel.

Pojišťovácký román Bouře ve sklenici piva se odehrává především v Ostravě kolem roku 2000. Přestože Padych při jeho psaní pochopitelně nemohl vynechat ani typické ostravské podniky, v knize není žádný z nich přímo jmenován.

„Ještě jsem k nim do příběhu přidal některé další, v nichž pojišťovák Pavel pravidelně navštěvoval své klienty, kamarády a známé. V roce 2005, když vznikal zmíněný televizní film s Pavlem Zedníčkem v hlavní roli, jsem se doslechl, že nějaká skupinka lidí s oblibou obchází bary a restaurace přesně podle trasy pojišťováka Pavla z mého románu. Dokonce je napodobili další nadšenci. Žádná dlouhodobá inspirace z toho nevznikla, ale údajně mělo jít o akce velmi zdařilé a hlavně veselé,“ popisuje autor neobvyklou ostravskou tradici.

Bouře ve sklenici piva přitom není jeho jediným ostravským románem, tím druhým se stali Bankéři z pergoly, glosující počátky porevolučního divokého kapitalismu. „Vydal jsem jej elektronicky na mém autorském webu, je časově situován do prvních let po sametové revoluci. Do podnikání se zde pouští skupina kamarádů z jednoho ostravského baru, kterým nejenom schází patřičné vlohy, ale také mají své zažité představy o ‚pečených holubech‘. Není tedy divu, že u nich dochází k pořádným průšvihům. Dneska se kdekdo podiví a jistě i s chutí zasměje, co tehdy bylo možné. Ale taková už přece byla ta takzvaná ‚zlatá doba raného kapitalismu‘,“ usmívá se spisovatel.

Ve své tvorbě nezůstal jen u místní metropole, třeba sbírka novel Krysa v hlavě pojednává o mladých lidech z Havířova na scestí. V tomto městě Jan Padych bydlel v 80. letech, dokud se nepřestěhoval do Ostravy, a to na sídliště Bělský Les.

„Místo pro bydlení je to skvělé, člověk se snadno dostane všemi směry, kam potřebuje, autem nebo MHD či vlakem a podobně. Na sídlišti je také docela hodně zeleně, což je vhodné k procházkám. Zabydlel jsem se zde ale hlavně poté, co jsem se zhruba tři až čtyři roky mírně angažoval v komunální politice. Poznal jsem se přitom totiž s velkým počtem lidí,“ vysvětluje Padych.

Landek jako Říp

Padychovy historické romány se pak k Ostravě dostanou jen výjimečně. Sám autor v tomto směru cítí ještě jistý dluh, třeba ke známému vrchu Landek, který je podle něj pro Ostravu typický podobně jako Říp pro Čechy.

„Prozatím jsem mu věnoval jednu kapitolu z románu Prastará tajemství z doby halštatské, když místní obyvatelé nepustili nahoru do hradiska kupeckou karavanu, neboť v celé okolní krajině nebylo bezpečno a řádily tam oddíly kočovných nájezdníků a tlupy lupičů. Nicméně se vynasnažím, abych tento svůj dluh v budoucnu odčinil,“ dodává „ostravský Štorch“ Jan Padych.