Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 6°C Oblačno

Zakryjte Kolumba, byl to gauner

Zakryjte Kolumba, byl to gauner
Kolumbovo přistání v Americe - ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Politická korektnost má další oběť, tentokrát to odnesl Kryštof Kolumbus. Objevením Ameriky sice v roce 1492 symbolicky zahájil novověk, někteří by ale dali zřejmě přednost návratu do středověku.

Zatímco Helena Růžičková se ve filmu Dívka na koštěti nemohla dočkat, až přijede Kryštof Kolumbus (třeba vodovodem), původní obyvatelé Ameriky z jeho příjezdu ve finále dvakrát nadšení být nemohli. I když je po přistání samozřejmě štědře obdaroval cingrlátky všeho druhu.

Následné křivdy, přehmaty, útlak, zotročení, epidemie a masakry nevymizely z hlav domorodců dodnes, a tak po tahanicích kolem pomníků z války Severu proti Jihu našli Spojené státy ve slavném mořeplavci dalšího hříšníka. Konkrétně na prestižní katolické univerzitě Notre Dame v Indianě. Tamní spor znovu ukázal, jak moc je pro americkou politiku důležité zobrazování historických postav a událostí. A teď vůbec nejde o to, že proslulý Janovan rozhodně nebyl první, kdo nový kontinent objevil.

Zakrýt a nedráždit

V letech 1882 až 1884 italský umělec Luigi Gregori u příležitosti 40. výročí založení univerzity vyzdobil druhé patro její hlavní budovy dvanácti velkými freskami. Je na nich zobrazeno dobové pojetí přistání Kryštofa Kolumba v Novém světě. Sto třicet pět let obrazy (skoro) nikomu nevadily, na vlně politické hyperkorektnosti se ale teď svezli studenti a zasypali výtvarný cyklus pořádnou porcí kritiky.

Šéf univerzity John Jenkins jim dal za pravdu a rozhodl, že obrazy musí zmizet. Pro původní obyvatele Ameriky znamenal Kolumbův příjezd katastrofu. Miliony jich padly za oběť otroctví a zavlečeným epidemiím a této temnější stránce uvedené události se musíme postavit čelem, napsal Jenkins.

Požadavek na sundání maleb by ovšem pochopitelně znamenal jejich zničení, a budou proto jen zahaleny plachtami barevně ladícími s prostorem. Díky tomu budou moci být v budoucnu příležitostně odkryty, a posloužit tak jako názorné svědectví určité epochy, upřesnil Jenkins.

Už před dvěma lety se více než tři stovky studentů, zaměstnanců a absolventů univerzity podepsaly pod otevřený dopis studentskému časopisu, v němž požadovaly odstranění fresek. Díla podle nich prezentují obzvlášť problematickou vizi "západního triumfalismu, katolického militarismu a přehnaně romantickou představu americké expanze". Kritici přirovnávají zmíněné malby k pomníkům konfederace.

Sdružení studentů z řad původních amerických obyvatel nynější krok univerzity přivítalo – na fresky si ostatně stěžovalo už přes dvě dekády . Naopak jednoho studenta práv toto rozhodnutí zklamalo. "Pokud si osvojíme normu, že budeme předchozí generace posuzovat podle dnešních standardů, můžeme se dostat do situace, kdy už nebudeme oslavovat žádný z minulých úspěchů," prohlásil.

Nic nového pod sluncem...

Je to vlastně pořád stejná písnička, která se opakuje nejen v USA, ale i v dalších západních zemích.

V USA se konfederační symboly a sochy začaly strhávat poté, co v červnu 2015 v Charlestonu postřílel v kostele devět černochů muž, který se vyfotografoval s historickou vlajkou Konfederace. K zemi padal Robert E. Lee či Thomas Jackson, měnily se názvy a odmontovávaly pamětní desky.

Podobná situace jako nyní v Indianě nastala před dvěma lety v Británii, kde studenti Liverpoolské univerzity rozpoutali kampaň, aby z jedné z jejích budov zmizelo jméno Williama Gladstonea - bývalého britského premiéra, který hájil zájmy otrokářů.

Podobně se politicky korektně opravují, zakrývají, přepisují a likvidují i další umělecká díla: od obrazů, knih či komiksů, přes sochy, nápisy, budovy a kdovíco ještě. To se samozřejmě dělo odjakživa, v poslední době to ovšem nabývá leckdy absurdních rozměrů. Přitom se zapomíná, že dané dílo je odrazem určité doby, v níž mělo jistý smysl. A nemuselo to být nutně proto, že jí bylo poplatné.

Vždyť i obrazy Kolumbova přistání sehrály na katolické univerzitě Notre Dame ve své době důležitou roli. Jejich autor Gregori měl za úkol svým zobrazením Kolumba - zbožného katolíka a imigranta - názorně prezentovat studentům a docentům katolické univerzity, jak významný podíl měli jeho souvěrci na osídlení Ameriky.

Vzhledem k tomu, že katoličtí přistěhovalci v 19. století často čelili zášti svého okolí, měly je Gregoriho obrazy ubezpečit v tom, že i jako katolíci a imigranti jsou každým coulem hrdými Američany, vysvětluje Jenkins.

Jak bylo svého času obvyklé, jsou domorodci zobrazeni před bílými dobyvateli v ponížených pózách. To se nemusí každému líbit, ale sám Kolumbus na ně pohlížel s naivní pýchou jako na budoucí poddané Kastilské a Aragonské koruny. Pro něj to byli divoši, jež bude třeba kultivovat a jejichž porobení nebude problém, jak napsal do svého deníku.

Strhávání pomníků a přejmenovávání domů, ulic nebo měst jsme zažili i u nás, a to dokonce hned v několika vlnách: Po rozpadu Rakouska-Uherska, po okupaci, po skončení druhé světové války, po únoru 1948 a po pádu komunismu. Nynější vlna absurdního zakrývání uměleckých děl se nám zatím vyhýbá, podobně jako se nás příliš nedotkla ani hysterie kolem kampaně #MeToo. Držme si palce, abychom si i nadále uchovali zdravý rozum.

Zdroje:
Vlastní