Zdravotnickou záchrannou službu Středočeského kraje (ZZS SČK) čeká rok úspor.

Její zaměstnanci sice ze zákona dostali přidáno na tarifních platech - lékaři dvě procenta, sestřičky pět a řidiči sedm procent. Více peněz od státu či pojišťoven už však záchranka nezískala, a tak její vedení bude letos muset šetřit, kde se dá. Problém je, že možností úspor mnoho nemá.

„Rozhodně nemůžeme omezit kvalitu poskytované péče a nechceme zasahovat do osobních nákladů. Budeme žádat kraj o zvýšení příspěvku. Navýšení je asi o 16 milionů korun,“ řekl ředitel ZZS SČK Jiří Knor.

Zaměstnanci záchranky jsou podle Knora už tak finančně podcenění, i proto věří, že kraj, který pokrývá 56 procent jejich nákladů, příspěvek poskytne. „Ještě se nestalo, že by kraj naše potřeby nepokryl,“ dodal Knor.

Jeho lehký optimismus potvrdila hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011), která dorazila na čtvrteční výroční konferenci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR ZZS SČK v Kutné Hoře.

„Rozhodně nemáme v úmyslu vám peníze navíc nedat, a to přesto, že je to nařízení vlády, která financování nechává na krajích,“ ujistila odboráře Jermanová.

S některými úsporami už středočeská záchranka přesto začala. „V rámci kolektivní smlouvy jsme zrušili sick days. Další možností je sáhnout například na stravenky, i když bychom to dělali neradi,“ uvedl Petr Mach, ekonomický náměstek ZZS SČK. V roce 2017 byly podle Macha průměrné mzdy záchranářů 46 579 korun. Jejich průměrnou výši za loňský rok ještě nemají vyhodnocenou.

Za zvyšující se náklady může i rostoucí počet výjezdů zdravotníků. Ti přitom mnohdy suplují práci praktických lékařů či personálu domovů pro seniory.

„Za kontinuální nárůst výjezdů může selhávání systému primární péče. Spousta našich výjezdů jen nahrazuje práci praktických lékařů,“ upozornil Jiří Knor.

Zdravotníky velmi trápí také výjezdy do domovů seniorů a alzheimer center. „V mnoha případech jsou to komerční zařízení, která ale šetří na personálu, a když mají nějaký problém, tak ho řeší tím, že zavolají záchranku. Takové případy tvoří zhruba sedm procent našich výjezdů,“ uvedl Knor, podle nějž sanitky nejčastěji vyrážejí k takzvaným polymorbidním seniorům, tedy těm, kteří trpí větším počtem různých závažných chorob a zdravotních komplikací. Až pak jsou na řadě úrazy.

Žádná náhrada za zneužití výjezdu

Zneužívání je pro krajskou záchranku dlouhodobý problém. Přitom stále nefunguje systém náhrad za takové zneužití.

„Za zneužití našeho výjezdu jsme nikdy žádné peníze nedostali,“ potvrdil Knor.

Dodal, že nejde jen o samotné zneužití, ale také o to, že záchranka pak kvůli tomu může chybět na místě, kde třeba půjde skutečně o život. „Zdvojených výjezdů máme 20 procent, takže k takovým situacím dochází,“ podotkl Knor.

Tikající bombou u záchranářů, stejně tak jako u celého zdravotního systému, je nedostatek doktorů a jejich zvyšující se průměrný věk.

„Máme velký deficit lékařů. Prakticky na každém stanovišti bychom mohli na plný úvazek zaměstnat o jednoho navíc. Je to problém, protože průměrný věk lékařů na záchrance je 52 let a kontinuálně se posouvá výš a výš. Vzniká nám generační mezera, protože mladým lidem se do této rizikové práce nechce. Když už vystudují medicínu, tak jdou například raději dělat praktického doktora,“ upozornil Knor.

Se sanitkami do terénu tak často vyjíždějí i lékaři, kteří už by si mohli dávno užívat zaslouženého důchodu. Některým z nich je dokonce více než 70 let. Přesto stále vykonávají tuto nelehkou a stresující profesi, za niž se jen zřídkakdy dočkají poděkování.

Podle Jiřího Havlovice, předsedy středočeské odborové organizace ZZS, je dlouhodobým přáním záchranářů, aby se dočkali výsluh, eventuálně dřívějšího odchodu do důchodu. Tak jako to mají hasiči a policisté. „Není důvod, proč bychom při své namáhavé práci neměli odcházet do důchodu dříve a neměli mít výsluhy,“ je přesvědčený Havlovic.