Jak asi již víte, extremistický server White Media už od začátku ledna nefunguje. Český Úřad pro ochranu osobních údajů ho nechal vypnout kvůli neoprávněnému nakládání s daty lidí. Na webu se totiž objevovaly mimo jiné kopie průkazů totožnosti.

 „Společnost DreamHost úřad na počátku roku 2019 informovala o rozhodnutí ukončit poskytování hostingových služeb ve vztahu k uvedené doméně, neboť má na základě sdělení úřadu za prokázané, že provozováním webu dochází k porušování právních předpisů,“ upřesnil na svých stránkách Úřad pro ochranu osobních údajů. Web rovněž schvaloval čin norského masového vraha Anderse Breivika, který zavraždil celkem 77 lidí, a kromě textů se na něm objevovala i videa napadající například Romy či imigranty především afrického původu a muslimy. Vedl také takzvaný seznam českých zrádců. Na internetových stránkách se objevovali lidé, kteří pomáhali uprchlíkům, měli partnera cizince nebo podporovali stejnopohlavní sňatky.

Neonacistické propagandě se však daří stále a i na Slovensku. V dezinformačních skupinách, a to i českých, se šíří článek známého kysuckého neonacisty Mariána Magáta, který tvrdí, že Česká televize prý použila pro svůj pořad zfalšovanou fotografii spalování mrtvol v Osvětimi. Odvolal se na anonymní blog, který tvrdil, že fotografie pochází z vlakového havárie z USA v roce 1912.

Vylhaný článek na blogu obsahuje odkaz na relaci České televize. Příspěvek naleznete na tomto odkaze. Fotografie se skutečně objeví od 8 minuty 46 sekundy, a komentátor o ní říká, že byla vyhotovena samotnými vězni a tajně propašována z koncentračního tábora. A skutečně má Česká televize pravdu.


 „Fotografii podle výzkumníků tajně vyhotovil řecký důstojník Alberto Errera  (krycí jméno Errery bylo Alekos Alexandridis, proto se mu říkalo Alex) v roce 1944 a to s podporou dalších čtyř vězňů: Altera Fajnzylberga (který používal i polské jméno Stanislaw Jankowski), bratrů Shloma a Josého Dragonovcova a Davida Szmulewského. Fajnzylberg holocaust přežil a po válce podrobně popsal, jak se fotografie podařilo vyhotovit a pomocí polského hnutí odporu propašovat ven v tubě od zubní pasty, aby byly zveřejněny. V osvětimských státním muzeu se nacházejí všechny čtyři fotografie, které se vězňům podařilo udělat. Na sérii původních, neořezaných a neretušovaných fotografií vidět, že byly zhotoveny bez zaostřování, z boku, zevnitř plynové komory,“ píše na blogu Juraj Smatana. Alberto Errera byl v koncentračním táboře uvězněn a byl zastřelen poté, co zaútočil na důstojníka SS.

Juraj Smetana dál popisuje všechny čtyři fotografie, které se podařilo propašovat ven z koncentračního tábora:

Na první záběru jsou vidět svlečené ženy, které jsou odváděny do plynové komory. Je evidentní, že fotka byla nafocena ze strany a bez zaostření.

Druhý záběr, který nás zajímá nejvíce: členové Sonderkommanda (název užívaný pro oddíl, který ve vyhlazovacích táborech nacistického Německa vykonával práci v plynových komorách a při spalování mrtvol) venku spalují část mrtvol z plynové komory, a část připravují na spálení v krematoriu, které mělo nedostatečnou kapacitu. V původní verzi jsou vidět i dveře plynové komory – tento detail byl v na publikovaných snímcích oříznut. Pravděpodobně kvůli zvětšení detailů nebo kvůli utajení přesného místa, kde stál fotograf.

Třetí záběr: tatáž skupina o několik vteřin později. Tažení mrtvol na kupu.

Čtvrtý záběr obsahuje jen pohled na stromy – fotograf byl zřejmě ve stresu a zvedl objektiv fotoaparátu příliš vysoko.

„V této fázi bychom mohli náš průzkum ukončit – získané informace by byly dostatečné k přesvědčivé pro každého normálního čtenáře, protože už podrobně známe okolnosti vzniku fotografie, máme k dispozici více fotografií z téže série a víme, že autenticita fotek byla opakovaně zkoumána různými institucemi. Jenže neonacisty bychom tím nepřesvědčili. V jejich fiktivním světě všechny tyto instituce řídí Židé, kteří si holocaust vymysleli, aby v nás vyvolávaly ničím nepodložený pocit viny,“ píše Juraj Smatana. Proto Smatana pátral dál, zda existuje nějaká fotografie z vlakového neštěstí v USA v roce 1912. Nakonec se mu podařil dohledat blog “Holocaust Controversy” , kde autor Andras Szilagyi přesvědčivě dokazuje, že zfalšována nebyla fotografie z koncentračního tábora, ale naopak fotografie vlakového neštěstí v Ohiu.

Andras Szilagyi porovnával ty části fotografie, na který měly být údajně “domontované” mrtvoly vězňů, a zjistil, že naopak mrtvoly vězňů byly z fotografie odstraněny pomocí Photoshopu, a na jejich místo byly opakovaně doretušovány části nějakého povrchu pozemku, aby to vypadalo, že fotografie zobrazuje okolí železniční tratě.

V horní části vidíme fotografii v podobě, kterou používají neonacisté jako „důkaz“ údajného potvrhu s fotgrafií. Dole vidíme fotografii sonderkomanda z Osvětimi. Barevné obdélníky nám ukazují, že z horní fotografie byly Photoshopem odstraněny mrtvoly, a místo nich byly opakovaně zkopírovány části povrchu nějakého pozemku. Zfalšovaná fotografie, která je zneužívaná neonacisty, se poprvé objevila v duchařské show Ghost Adventures. . Díl s názvem Prospect Place je dostupný online. Epizoda duchařské reality show byla odvysílána v roce 2010 a přestože si to autoři zábavného seriálu určitě nepřáli, jejich neseriózní práce poskytla živnou půdu pro popírače holocaustu, kteří pak dokázali přesvědčit i sami sebe o dalším rozsáhlém „židovském spiknutí“.

Pro největší „pochybovače“ Smatana na blogu Deníku N přináší ještě srovnání fotografie sonderkomanda se současným stavem této části koncentračního tábora.

Jak v České republice, tak na Slovensku je trestné popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. V české republice ho najdeme pod § 405 trestního zákoníka č. 40/2009 Sb. N Slovensku jako §422d trestního zákoníku. Neonacisté však k šíření těchto bludů mají svůj fígl. „V případě stíhání se začnou vymlouvat, že oni jen uvěřili nějakému článku na internetu, který přece vypadal tak přesvědčivě. A za článek na internetě nikdo nenese odpovědnost, protože onen blog Mkrofag je anonymní,“ prozrazuje taktiku neonacistů Juraj Smatana.

Vážení čtenáři, náš web je stále financován především z příspěvků drobných dárců. Jak nám můžete pomoci, se dozvíte zde.