Výstava, která skončila před dvěma dny, se stala třetí nejúspěšnější expozicí galerie. Muchu předstihli jen Paul Cézanne a Marc Chagall. Výstava prezentovala všechny období malířovy tvorby, důraz byl ale zaměřen na prezentaci plakátů a hlavně Slovanské epopeje, které byl věnován celý jeden sál.
Začíná bitva o Slovanskou epopej. Mucha chce zabránit cestě do Asie |
„O Alfonse Muchu je ve světě zájem. Velice bych si ale přál, aby jednou v Praze byla Slovanská epopej prezentována ve svém ‚domově‘ v zhmotnění celého tvůrčího procesu od začátku do konce. Od prvních studií, skic, kreseb, fotografií až po finální plátna. Takový zážitek nebude mít obdobu nikde na světě a přispěje k jedinečnosti Prahy,“ řekl malířův vnuk John Mucha.
Mucha už není zobrazován jen jako mistr secese
V expozici bylo vystaveno 200 artefaktů, maleb, kreseb, grafik, ale také fotografií, šperků, ilustrací a reklamních obalů, například mýdel a sušenek, jež Mucha ve Francii navrhoval.
Poslední velká Muchova retrospektiva se v Paříži konala v roce 1980. Zatímco tehdy byl umělec představen jako mistr secese, nyní byl záběr širší a zahrnul přechod ze secese ke Slovanské epopeji.
Mucha žil v Paříži 18 let. Přátelil se například s malířem Paulem Gauguinem nebo se sochařem Augustem Rodinem.
Múzou, která jihomoravského rodáka proslavila doslova přes noc, byla slavná francouzská herečka Sarah Bernhardtová. Mucha pro ni na sklonku roku 1894 vytvořil plakát k divadelnímu představení Gismonda. Téměř dvoumetrový plakát měl nakonec takový úspěch, že ho Pařížané v noci žiletkami vyřezávali z reklamních ploch. A jeho autorovi nastartoval úspěšnou uměleckou kariéru.
,Le style Mucha‘
Muchova tvorba si brzy získala široké publikum a od roku 1895 po jednu dekádu udávala tón pařížské secesi. Dobové označení „le style Mucha“ se stalo jejím synonymem. Vedle plakátů, divadelních výprav a kostýmů navrhoval Mucha i šperky, nádobí, čalounění, obálky knih a časopisů, viněty či jídelní lístky.
Alfons Maria Mucha se narodil 24. července 1860 v Ivančicích. Po neúspěšném pokusu dostat se na akademii v Praze odjel v 19 letech do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací. V roce 1885 začal studovat na mnichovské Akademii umění, odkud po dvou letech odešel do Paříže, kde pokračoval ve studiích na Akademii Julian. V Paříži Mucha zprvu ilustroval učebnice a populární romány, než přišla na Vánoce roku 1894 osudová zakázka od Sarah Bernhardtové.
Nadace Mucha byla založena v roce 1992. Spravuje největší a nejobsáhlejší kolekci Muchova díla: na 3000 uměleckých předmětů, olejomaleb, pastelů, kreseb, fotografií, soch, knih, šperků a veškerý intelektuální majetek související se sbírkou. Předsedou správní rady nadace je John Mucha.
