Pro Ukrajince už není práce v Česku tak atraktivní. Brzy se jim otevře Německo, upozorňuje Shokalo

Ministryně navrhla, že by si měli Ukrajinci vydělat buď alespoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula toto kritérium obhajuje s tím, že má zabránit mzdovému zneužívání ukrajinských pracovníků. 

Wiesner se vyslovil za to, aby mzdy byly stejné jako u českých pracovníků a je proti zvýhodňování Ukrajinců. Zmínil, že zaměstnavatelé musí podepsat, že mzdy Ukrajinců budou úměrné ke mzdám českých pracovníků. Tato povinnost navíc podléhá kontrolám ze strany ministerstva práce. Za svou konfederaci proto nepředpokládá, že by tam docházelo k pozdějším změnám ve smlouvách a ke zneužívání ukrajinských pracovníků. 

Wiesner zdůraznil, že zaměstnavatelé potřebují pracovní sílu kvalitní a výkonnou. Pokud by mohli, dali by přednost Čechům, protože zaměstnávat cizince je složitější. To však není za současné situace na pracovním trhu možné.

Pokud někde dochází ke mzdovému zneužívání, je to podle Wiesnera spíše u těch pracovníků, kteří jsou v zemi na krátkodobý úvazek, na tři měsíce. Rozhodně se to netýká těch, kteří do Česka přicházejí podle vládního Režimu Ukrajina (viz box). 

Konfederace také udělala rychlou dotazníkovou akci, co by se stalo při přijetí návrhu Maláčové. Minimu firem, kde jsou výdělky podstatně vyšší, by to nevadilo. Zástupci řady podniků, zejména malých a středních, a to v různých oborech, však uvedli, že tyto „zdražené“ pracovníky by nebrali.

Wiesner podotkl, že firmy mají problém spíše s tím, aby Ukrajinci u vybraného podniku zůstali. „V mnoha případech se nám stává, že najednou odejdou, neřeknou vůbec nic a jsou pryč“. To by měli podle něho české orgány postihovat. Myslí si, že když Ukrajinci pracují lépe než český pracovník, tak si i víc vydělají.  

V roce 2017 podle odborných odhadů mělo v Česku zaměstnání přes 472 tisíc cizinců. Ukrajinců zde legálně pracuje sto tisíc. Statistický úřad nedávno uvedl, že ze skupin zahraničních pracovníků lidé z Ukrajiny vydělávají v ČR nejméně. Mají sice různorodé vzdělání, v ČR ho ale neuplatňují. Muži pracují hlavně v průmyslu a stavebnictví, ženy v obchodě, zdravotnictví a pohostinství.

Ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý v pořadu uvedl, že cizinci zaplňují hlavně nekvalifikovaná pracovní místa. Zmínil zejména obsluhů strojů, práce montérské či uklízečské, kde mzda není vysoká. U Ukrajinců bývá medián nižší než u ostatních cizinců. Nízké mzdy jsou zejména u agenturních zaměstnanců.

Místopředseda hospodářského výboru sněmovny Pavel Juříček pak uvedl, že návrh Maláčové vychází z neznalosti reálného života a toho, jak nábor Ukrajinců a jejich zařazení funguje. Dodal, že Ukrajinci jsou dražší než čeští zaměstnanci, protože se musí postupovat přes úřad práce a ministerstvo, udělat nábor u nich trvá déle a musí se pro ně zajistit ubytování i jazykové kurzy. 

Další host pořadu, poslanec Jan Bauer z hospodářského výboru sněmovny řekl, že situace na pracovním trhu v Česku je natolik kritická, že si každý zaměstnavatel váží každého zaměstnance, který chce pracovat, bez ohledu na to, odkud je. Domnívá se, že k žádné diskriminaci nedochází. Naopak poukázal na to, že sebevědomí ukrajinských pracovníků roste a začínají si říkat o vyšší mzdy či odcházejí na zahraniční trhy. 

To potvrdil i Oles Shokalo z Ukrajinské iniciativy v ČR, podle něhož pro Ukrajince už není tak atraktivní pracovat v Česku jako dříve. Navíc se pro ně zlepšují i podmínky doma, aspoň pokud jde o západní a centrální Ukrajinu. Podmínky pro zaměstnávání Ukrajinců se navíc brzy uvolní i v Německu. Ukrajinci jsou tak v Česku ve výrazně jiné situaci, než před deseti, patnácti lety. Dokážou se rychle zorientovat a najít si místo ve vystudovaném oboru, domnívá se Shokalo. 

Poslanec Bauer přitom hodnotí Režim Ukrajina jako kvalitní. Je však podle něj složitý a neumožňuje okamžitě dodávat pracovníky na český trh. 

Podobný program by se měl podle něho uplaňovat i vůči jiným státům, které jsou nám kulturně blízko, tedy Bělorusku, Černé Hoře, Srbsku či Kyrgystánu. Zároveň by měl existovat postup, abychom se v případě příchodu recese „dokázali s těmito lidmi vypořádat“, myslí si Bauer.

Zahraničních pracovníků je v Česku nyní výrazně více než před začátkem finanční krize. Při jejím ostrém vypuknutí v roce 2009, platilo tehdy ministerstvo vnitra Vietnamcům, Mongolům i další cizincům za to, aby Česko opustili.

Ze zahraničí přitom přichází stále více zpráv o zpomalení hospodářského růstu vyspělého světa. Německo, coby největší obchodní partner Česka, je dokonce na hraně recese.