Kdo se těšil na napínavé finále, byl poněkud zklamán. Velkého rivala Rafaela Nadala vyklepl Novak Djokovič při vyvrcholení Australian Open hladce ve třech setech. Dokonale tím ilustroval svoji melbournskou nemilosrdnost. Za celý grandslam ztratil Srb pouhé dva sety. Jaký to kontrast oproti první polovině loňského roku, kdy byl jindy sympaťák nevídaně rozladěný. Teď je však jeho pozice neotřesitelná. Ohlédněte se s webem iSport.cz za dvanáctiměsíční tenisovou štrekou rodáka z Bělehradu, během níž se z ponávratových bolístek vyklubala absolutní pohádka.
16. 1. 2018: Pokud nebudeme počítat exhibiční představení, tak poprvé od července 2017 se Novak Djokovič ukázal na tenisových kurtech právě v Melbourne. Tehdy pořádně otestoval loket, který ho v celkovém součtu trápil předchozí dva roky. V rámci Australian Open došel do čtvrtého kola, což tehdy – po velmi dlouhé absenci – šlo brát jako úspěch. Pošramocený kloub ale nadále zlobil, a tak se Srb rozhodl neprodleně absolvovat lékařský zákrok.
11. 3. 2018: Druhý comeback Djokoviče. Pokus o zařazení se na vítěznou kolej proběhl v kalifornském Indian Wells. Výsledek? Těžký neúspěch. Srbský hráč skončil hned na prvním soupeři, který se mu na Masters podniku postavil. A rozhodně nešlo o žádnou hvězdu. Tehdy hráč druhé stovky Taro Daniel přehrál „Noleho“ ve třech setech.
23. 3. 2018: Šance na reparát skončila na druhé straně Spojených států fiaskem. V Miami podlehl Djokovič rovněž v prvním zápase Benoitovi Pairemu 3:6 a 4:6. „Snažím se, ale nejde to. To je vše,“ kroutil hlavou.
30. 3. 2018: Trenérské působení Radka Štěpánka u tenisové hvězdy netrvalo dlouho. Český lev s Djokovičem spolupracoval od listopadu 2017. Velcí kamarádi se neshodli v tenisových názorech, ovšem jejich přátelství to do dalších měsíců nikterak nepoznamenalo. Spolu se Štěpánkem skončil hlavní kouč Srba André Agassi . Bezprostředně poté přišel čas renesance - Djokovič si k sobě opět přizval ověřeného slovenského experta Mariána Vajdu, který mu dával rady již v roce 2006.
16. 4. 2018: Antuka v Monackém knížectví – možná spolu s angažováním Vajdy – Djokoviče lehce probudila. V Monte Carlu se dočkal dvou vyhraných duelů, ovšem pak nestačil na Dominica Thiema.
9. 5. 2018: Další nepěkné vystřízlivění. Španělská štace se hrubě nevydařila. Napřed vypadnutí se Slovákem Kližanem na začátek akce v Barceloně, posléze konec ve stejné fázi v Madridu. Začínala se tak nabízet otázka, zda delší pauza Djokoviče nevyřadila ze hry o nejvyšší příčky i v dlouhodobějším horizontu.
19. 5. 2018: Řím. To byla první oáza úspěchu v Djokovičově už poměrně rozlehlé poušti trápení. Ve Věčném městě dokráčel až do semifinále. Konečnou znamenal zápas s králem oranžového povrchu Rafaelem Nadalem .
5. 6. 2018: Roland Garros, pařížský antukový svátek. Už už se zdálo, že by tato akce mohla Djokovičovi přinést definitivně dostatek sebevědomí a chuti pro další práci. Ve francouzské metropoli totiž došel mezi nejlepší osmičku. Ovšem po čtvrtfinále, které prohrál se zázrakem turnaje Italem Cecchinatem, byla veškerá pozitiva ta tam. Po vyřazení novinářům odsekával. „Nevím, jestli budu hrát na trávě,“ zněla jedna z jeho podrážděných odpovědí.
15. 7. 2018: Antukový prach se rozplynul a Djokovič se nakonec na travnatých dvorcích objevil. Vynechat zápasy na zeleném pažitu by byla kardinální chyba. Nejprve v Queen´s Clubu došel do finále, aby za tři týdny oslavil titul o několik kilometrů jižním směrem v nejslavnějším tenisovém areálu na světě. V londýnském Wimbledonu se zrodil šampion Djokovič vol. 2. Show právě začala. „Nemůžu být šťastnější,“ říkal dojatě.
9. 9. 2018: Tou dobou už nikoho nepřekvapilo, že je Djokovič jedním z finalistů US Open. Ani to, že přímý souboj o trofej s Del Potrem v New Yorku ovládl. Na americkou notu se naladil již předtím v Cincinnati, kde rovněž slavil celkové vítězství. Muž, který vyrůstal v horské oblasti na jihu dnešního Srbska, v té chvíli znovu zastával pověst opravdového postrachu.
14. 10. 2018: Další start, další přírůstek do „hujerovské“ rodiny trofejí. Tentokrát hráč, jehož idolem v mládí byl Pete Sampras, opanoval turnaj v Šanghaji. Djokovič byl v těchto měsících v neuvěřitelné formě. Z posledních 28 utkání prohrál jediné.
5. 11. 2018: Tenisovému království začal opět vládnout Novak Djokovič. Na výjimečné výkony přišla i oficiální stvrzenka. Post světové jedničky mu patřil téměř na den přesně po dvou letech. Rok 2018 byl již pátou sezonou, kterou otec dvou dětí zakončil na vrcholu žebříčku.
27. 1. 2019: Cesta návratu naplno dokonána. Djokovič, Djokovič, Djokovič. Srbské jméno je jako poslední vyryto na všech grandslamových pohárech vyjma toho z Roland Garros. Snovou nadvládu potvrdil na Australian Open. Zde si přivlastnil již celkově patnáctou trofej z majoru v jeho kariéře. Pokud by Srb pokračoval v nastaveném trendu posledních měsíců, rekordních 20 kousků Rogera Federera zdaleka není nedosažitelnou metou. Na práci má teď klid. Triumf z australského kontinentu mu totiž zajistil na prvním místě v žebříčku ATP náskok přes 2 500 bodů.
Související články
