Je zajímavé, že v jedné čeledi rostlin (vikvovité) jsou zastoupeny vedle rostlin jedlých, dokonce rostlin, které jsou základními potravinami (čočka, hrách, soja, bob, fazol,…), také jedovaté rostliny. Mnoho lidí neví, že například čičorka je jedovatá, mnoho lidí neví, že je jedovatý i štědřenec (Laburnum anagyroides).
Neznalost jedovatosti čičorky nemusí být nijak fatální, stejná neinformovanost o zlatém dešti může zejména děti dostat do nebezpečí, dokonce do nebezpečí smrtelného.Jedovaté jsou již květy. Připomínají žlutě kvetoucí akát, mohou lákat k pokusu ochutnat sladkou šťávu, nektar, tak jak je to možné u květů akátu.
Podruhé se stávají nebezpečným zelené lusky s nezralými plůdky. Vždyť jsou to takové tenké „fazolové“ lusky, které bývají jedlé.
Potřetí hrozí nebezpečím zralé lusky, v nichž po jejich otevření zůstávají malé hrášky či fazolky. Jejich pozření může vyvolat otravu, při konzumaci většího počtu semen i smrt, zejména u nepoučených dětí.
Štědřenec je oblíbený keř, který snáší velmi dobře městské klima. Dobře se rozrůstá, hojně kvete v červnu nádherně zlatými květy. Velmi dobře obrůstá. Při poničení keře, nebo po jeho totálním zmlazení první rok narostou výhony nejméně 1-2 metry dlouhé, které již mohou v dalším roce trochu kvést.
Tento keř „patří“ dík své odolnosti do městské zástavby, ale též se patří na něj upozornit všechny děti, které s ním mohou přijít do styku. Může totiž růst například vedle pískoviště, dětského hřiště, nebo dokonce i v zahradách školek a škol.
Text a foto ing. Ivan Dvořák