Podle vedoucího centra Stephana Weigla jich tu žije 79 druhů. Včetně losa, který se na horním snímku klidně prochází po silnici a nenechá se rušit ani zvukem traktoru.
Weigl k tomu poznamenává, že na české straně jsou dvě malé populace tohoto zvířete. „Víme o skoro dvou stovkách pozorování losa v Mühlviertlu,“ uvádí. OÖN píší, že taková, ale i daleko méně pozoruhodná pozorování si iniciátoři projektu přejí. Na platformě naturbeobachtung.at mohou lidé hlásit zahlédnutí jakýchkoliv savců – od srnčí k bobrům, od krtka k veverce, od myši ulovené kočkou k přejetému ježkovi, a to nejlépe doložené fotografí, jak popisuje list. Cílem je zjistit, jak se jejich stavy vyvíjejí, kde a za jakých podmínek zvířata žijí, což z velké části není známo. V roce 2021 by měl savce v zemi zmapovat atlas.
Hrají po domácnostech
Před rokem přivedli Philip Burmester (30) a čtrnáct dobrovolníků koncertní řadu "Sofar – Songs from a room" do Lince. „Na začátku jsme nevěděli, co se stane, jestli se akce bude lidem líbit, nebo ne, ale zatím to běželo mimořádně dobře,“ říká Burmester v OÖN. 15. února chtějí projekt oslavit spolu se studenty Brucknerovy univerzity a Visual Artist narozeninovým koncertem v Deep Space centra AEC v Linci od 18.30 hodiny.
Koncept malých koncertů, nikdy ne v baru nebo na jevišti, který původně vyšel v roce 2009 z Londýna, už oslovil na 400 měst na celém světě. Muzikanti, „utajení“ až skoro do začátku vystoupení, hrají v privátních bytech, třeba studentských, v autodílnách, kancelářích, na střešních terasách. Většinou vystupují dvě, tři skupiny. Místo konání je prozrazováno den až tři dny před koncertem. Co se bude hrát, se lidé dozvědí až na místě.
Organizátoři hledají hostitele i interprety průběžně. Hrát mohou cokoliv, rock, pop, elektro, hip-hop… „Muzikanti se rozhodují, jestli jako honorář chtějí ,kloboukovné´, nebo profesionální video, které pak je zveřejněno na našem youtube se 450 000 abonenty a je sledováno i scouty vyhledávajícími nové talenty,“ říká v OÖN booking-manažerka Ariane Leuenbergerová. Podle místa konání bývá přítomno 40 až 80 posluchačů. (www.sofarsounds.com)
Sousedé s rakovinou
Ke konci roku 2016 žilo v Rakousku 350 562 lidí s diagnózou rakoviny, píší OÖN. Nově byla zjištěna u 21 652 mužů a 19 066 žen, nejčastěji 5558 tumorů prsu a 5245 tumorů prostaty (dále 4877 nádorů v plicích a 4517 nádorů v tlustém střevě). Toho roku zemřelo 10 708 mužů a 9352 žen, nemoc tedy byla příčinou každého asi čtvrtého úmrtí.
Zloděj vrátil auto
Zloděj se i omluvil…
Několik dnů poté, kdy ženě z Kolína nad Rýnem odcizili auto, hodil někdo poškozené před domovní dveře klíček od vozidla a lístek s uvedením místa, kde auto stojí. „Lámanou angličtinou“ tam bylo připsáno „Sory“, jak uvedla policie. Linecký deník doplňuje, že kromě auta přišla žena při vloupání do bytu i o hotovost více než tisíc eur. „Teď má alespoň to auto,“ uzavírají OÖN s tím, že po penězích a anonymním „pošťákovi“ lístku není ani stopy.
Rychlejší vlak do Prahy?
Politik SPD Markus Rinderspacher požaduje rychlejší železniční spojení z Mnichova a Norimberka do Prahy, píše PNP. „Šnečí tempo brání přeshraniční dopravě a společnému růstu v srdci Evropy,“ řekl mluvčí strany pro evropskou politiku. Důsledkem jsou podle něho ucpané dálnice jako například A6. Pro mobilitu lidí by musely být samozřejmostí expresní vlaky ve dvouhodinovém taktu, míní.
Doplňuje, že elektrifikací a částečně dvojkolejnou výstavbou by mohla být doba jízdy mezi Mnichovem a Prahou zkrácena na něco málo přes čtyři hodiny. Aktuálně to trvá asi pět a půl, z Norimberka do Prahy přes čtyři a půl hodiny. Spolková vláda by měla podle Rinderspachera vyjádřit připravenost předfinancovat opatření ke zrychlení. Zemské ministerstvo dopravy mu v odpovědi na interpelaci sdělilo, že kvůli vysokým nákladům nejsou nyní plánována žádná stavební opatření na německé straně.
Také bavorský ministr dopravy Hans Reichhart (CSU) se ale za zlepšení spojení zasazuje. „Po velkém úspěchu linky Mnichov-Berlín musí být konečně rychle vybudováno i spojení z Mnichova do Prahy,“ řekl. Bavorsko podle něho nabídlo „dokonce“ financování plánu úpravy od Schwandorfu k hranici, „přestože nám to vůbec nepřísluší“. Bude prý na spolkovou vládu dál tlačit, aby ještě letos došlo k dohodě o tomto plánu mezi Německou dráhou a spolkovým ministerstvem dopravy.
V Linci letěli Paul a Lea
Nejoblíbenějším jménem pro děvče v Linci byla loni Lea, pro chlapce Paul, napsaly OÖN. Další pořadí – dívky: 2. Anna (předloni první), Elena, 4. Emma, 5. Laura, Marie, Sara, 8. Emilia, 9. Ella, Johanna, chlapci: 2. Maximilian, 3. Felix, Jakob (loni první), Julian, 6. David, 7. Alexander, Elias, 9. Tobias, 10. Lukas.
Vaří na kamenném stole
Učí vařit v hezkém prostředí.
Z televize známý kuchař Johann Lafer si pořídil pro svou kuchařskou školu v Guldentalu kuchyňský stůl z jednoho kusu přírodního kamene od firmy Strasser Steine v St. Martinu, píší OÖN. Je dlouhý kolem sedmi metrů, nejspíš prý největší svého druhu. „Ve škole je každodenním důkazem, jak robustní přírodní kámen je – nepoškrábatelný, nepořezatelný, odolný teplotě, hygienický a snadno ošetřovatelný,“ líčí list.
Ředitel firmy Johannes Artmayr se v deníku chlubí, že už prodali sto kusů designerských kuchyní v ceně 40 000 až 60 000 eur – ST-ONE stojí ve výstavních prostorách v Šanghaji a na Floridě, v Berlíně, v Curychu a ve Vídni. Jejich export se loni zvýšil ze 25 na více než 30 procent produkce. Obrat stoupl na 32,2 milionu eur. https://www.strasser-steine.at/st-one/
Oživí rumunskou ves?
Ambiciózní mladík!
Stejarisu v rumunské Transsylvánii založili kdysi sedmihradští Sasové a žilo tu asi 400 obyvatel. Ti se po obrátce vrátili do Německa a vesnice upadla, píše PNP. „Nyní se pasovský student Julius Fabini (20) pokouší opatřit lidem, kteří tam zůstali, budoucnost – s pomocí marmelády a ubytování pro hosty,“ uvádí.
Myšlenka v něm zrála dva a půl roku. Student státovědy by chtěl v budoucnu vesnici vést, i proto, že jeho matka pochází z blízkého Sibiu. Zpracoval si chytrý koncept, analyzoval a hodnotil místní faktory – spojení na silniční síť a letiště, vývoj turistiky v regionu, vážil šance a rizika. S konkrétními představami šel k evangelické církvi, která ve Stejarisu vlastní několik budov vedle kostela. Tam jeho koncept rychle zapůsobil a studentovi pronajali sedm budov za dobrou cenu. Od 14. ledna je oficiálním „pachtýřem“.
„Teď chce svůj plán realizovat,“ pokračuje list. „V jeho nových budovách už jsou zařízení potřebná ke zpracování ovoce. Ve spolupráci s ekologickým zemědělstvím se má stát malým zemědělcům v regionu základem hospodářství prodej bio-marmelád, a Fabini zdůrazňuje, že mluví o skutečném bioproduktu – zdejší lidé podle něho vůbec nemají prostředky ani nástroje k výrobě potravin neekologickým způsobem.“
K popularizaci a reklamě svých marmelád vytvořil app, na němž si zemědělec může vytvořit vlastní profil a dokumentovat původ svého produktu. Jeho profil si pak může prohlédnout na webové stránce sdružení kupující a ptát se ho přímo na detaily…
Vedle soustředění se na ekologický rozvoj vidí Fabini důležitý faktor budoucnosti v turismu. V jeho objektech je už 40 lůžek a další mají následovat. I tady je v popředí ekologický faktor, zdvojený s kulturní nabídkou – výlety ke speciálním církevním stavbám regionu, projížďky kočáry, zážitková putování jako geocaching, představuje si. Turisty chce obsloužit tradiční kuchyní ve vlastním restaurantu, hodlá prodávat špek vzduchem sušený v kostelní věži… Ví, že by těžko realizovali vysoký evropský standard turistiky, musejí nabídnout napínavý a individuální program.
Do své vesnice jezdí zatím dvakrát za měsíc. Na škole chce jeden semestr pauzírovat. „Výhodou jeho ambiciózního projektu je, že nezačíná od nuly,“ pokračuje PNP. „Příběh kříšení někdejší proboštské obce začal už v roce 2007, kdy se ve vsi, kde dnes žije 90 procent Romů, angažovala rakouská nadace Austria pro Romania. Renomovala dům, otevřela znovu školu a školku, opatřila stroje na zpracování ovoce a ubytovací pokoje. Až do roku 2014 projekt vynášel, pak jej ale Rakušané předali velkému podnikateli v turistice a ten provoz přetvořil z ekologického na masový. V roce 2016 pokus skončil. Teď se Fabini odvažuje znovu začít a chce zpátky ke kořenům. Potřebuje ale startovací kapitál a snaží se jej získat crowdfundingem. Donátorům online na www.startnext.com/agramonia slibuje drobnosti – od marmelády po vícedenní pobyty v obci. Předpokládaný start je 8. února.“