Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

The Eatery: skvělé chuťové variace a milé překvapení z nepředražené kávy a vína

Jídlo

  5:36
Mezi vánočními svátky jsme si konečně našly čas na vizitu nového projektu Pavla Býčka, který jakožto sous chef a později head chef v restauraci Alcron se svým týmem pod vedením Romana Pauluse pět let po sobě obhájil michelinskou hvězdu.

„Kuře“ (kuře ze Štěpánovska, pečený a zadělávaný pórek) foto: www.theeatery.cz

Nazývá se The Eatery, a pokud v ulici U Uranie u čísla 18 neminete velké E, jež je logotypem podniku, uvítá vás aktuální ideál trendy interiéru: beton, šeď, čerň a trocha kovu, v pozadí obligátní otevřená kuchyně, bílé kachlíky evokují spíše laboratoř či kliniku, blíže ke vchodu zas jakýmisi tvárnicemi ohraničený prostor odděluje vinotéku. Na křehké povahy může takový industriální koncept působit tvrdě, mužsky, nepřístupně a sterilně zároveň.

JÍDELNÍ INDEX

U Uranie 18

Praha 7 – Holešovice

www.theeatery.cz

Ale to už se nás ujímá milý, tichý a až trochu příliš nesmělý číšník. Dozvídáme se, že dnes i zítra se přes poledne servíruje večerní menu, sice dražší, ale zase bohatší co do výběru. Vytipované favority sumce a makovou pěnu musíme bohužel oplakat, prý došli. Jako předkrm tedy vybíráme sivena (169,-), celerovou polévku (89,-) a posléze z čiré zvědavosti pečený topinambur (169,-) – jakpak s touto módní hlízou asi v kuchyni naloží?

Prostředí The Eatery působí jako moderní laboratoř vestavěná do staré továrny

Okamžitě dostáváme na stůl mističku s vynikajícím máslem a bavlněný pytlík s několika druhy výborného chleba, který si v podniku sami pečou, na předkrmy si naopak musíme trochu počkat. Nejdříve se pouštíme do polévky, dokud je horká. Jde o krém z pomalu pečeného celeru, smetanově nasládlý, lehce nakyslý odstín obstarává zřejmě přítomnost avizovaného celeru nakládaného a marinovaná mrkev, uzený šmrnc zas strouhaná pražská šunka a kontrastní křupavost k celé té hladkosti hrst chlebových krutonů. Není co vytknout.

Na sousedním talíři klínky dozlatova opečeného topinamburu alternují s hromádkami znamenitého, jemně osoleného tvarohu, tu a tam přizdobené nápaditým makovým pestem, které je vynikající; celou kreaci před námi obsluha skrápí z konvičky trochou rovněž lahodného topinamburového krému, poslední složku pak tvoří křupavá tenoučká oplatka a pár svěže zelených hráškových výhonků. Celkový chuťový dojem je věru skvělý.

Gourmet Pauza: férové ceny a poloviční porce bez problémů či řečí

Poslední účastník zvoleného předkrmového trojboje – zauzený siven – je servírován na salátku z okurkových minikostiček ochucených lahodným dresinkem, v němž se lehce prosazuje hořčičné semínko, s plátečky sladkokyselé marinované bílé ředkve, jemnou pěnou z podmáslí a hráškovými výhonky. Nebýt přesolené ryby, bylo by to vynikající, velká škoda.

Jako hlavní chod jsme si vybraly hovězí jazyk s křenem (349,-) a také jelení krk (319,-). Obě jídla jsou překvapením: hovězí jazyk byl v kuchyni doveden k ušlechtilé dokonalosti – jen se rozsýpá... Garde mu dělají velejemné bramborotvarohové krokety.

Konejšivou sametovost zdařile narušuje pikantní křenová omáčka, dojem klasiky stvrzuje nasekaná kyselá okurka, nečekaně svěží notu přinášejí jablečné pyré, hranolky ze syrového jablka a posléze i jásavě zelené hráškové výhonky.

Trhaný jelení krk v kuchyni zformovali do tří kroket, jež po obalení v panko strouhance osmažili. Doplňuje je velmi chutné petrželové pyré, vařená pohanka, bohužel opět příliš slaná omáčka z černého piva a chmele, pár plátků marinované bílé ředkve a několik kostek červené řepy. Jelení maso má značně výraznou zvěřinovou chuť a zvolená kuchyňská úprava mu dle našeho názoru neprospěla.

Hodnocení

  • Jídlo: 8/10
  • Obsluha: 4,5/5
  • Prostředí: 4/5
  • Value for money: 4/5

Ačkoli asijská strouhanka údajně méně nasává tuk, jídlo nám tak jako tak leží v žaludku až do večera. Obsahuje na náš vkus příliš mnoho surovin, a to i na úkor stravitelnosti. Nevylučujeme však, že milovníci robustních pokrmů typu vepřo knedlo budou spokojeni.

V zájmu uceleného dojmu objednáváme na závěr ještě alespoň jeden dezert – pečené jablko (139,-), jež je jakousi bezlepkovou variací štrúdlu: keramická miska nabízí osminky pečených jablek, nastrouhané ořechy, skořici, rum, pěnu z podmáslí a navrch pár nudliček syrového zeleného jablka. Chutná to skvěle, a díky bohu se obejde bez těsta.

Dopíjíme velmi slušnou kávu Křižka a chystáme si požadovaných 1500 korun, které nám vzhledem ke kvalitě použitých surovin přijdou celkem spravedlivé. Až z účtu zjišťujeme, že espresso stálo jen 29 korun (!) a sklenička vína 69, respektive 79 korun, což je v Praze v podobném typu podniku věc nevídaná. Ovšem za lahev filtrované vody si naúčtovali celých 49 korun...

Autor: