Proč vznikl blog Fit & Fabulous? A co pro tebe znamená slovo fabulous?

„Blog založil před pár lety můj kluk, který si chtěl zkusit něco nadesignovat. Bez velkých očekávání jsem začala psát o svojí fitness cestě, ale blog se velmi rychle rozjel. Slovo fabulous v názvu pro mě znamená stav, jak se člověk cítí po sportu. Skvělé, můžu být na sebe pyšná, že mám odběháno, odcvičeno.“

Který svůj kanál považuješ za nejsilnější?

„Instagram mi přijde přátelštější než Facebook. Lidi na něj chodí spíš pro inspiraci, kdyžto na Facebooku často hejtují. A Youtuber ze mě nebude, tam dáváme jenom videa FITFAB Strong. Nemám čas natáčet a editovat další videa, která by měla formu, se kterou bych byla spokojená.“

Vypadá to, že tě sledují starší lidé než běžné influencery. Odpovídá to tvým statistikám o fanoušcích?

„Nejvíc fanoušků mám mezi 24 a 35 lety, ale oslovuju i starší lidi než ostatní influenceři. Možná je to tím, že nepoužívám tisíc smajlíků v každé větě. Píšu o motivaci, o práci, sama mám práci a starším lidem to asi vyhovuje.“

Kolik lidí cvičí podle FITFAB Strong?

„Nevíme přesně, kolik lidí už absolvovalo náš program FITFAB Strong, odhadujeme, že už by to mohlo být skoro 250 000 lidí, převážně žen. Například u nového programu máme jenom za první měsíc hned 150 000 zhlédnutí! Dostala jsem už řadu nabídek na odkoupení, které by ale znamenaly, že FITFAB Strong přestane být zdarma. To já odmítám. Chci, aby zůstal dostupný co nejvíce lidem.“

Kdy jsi přišla na chuť dlouhým běhům?

„První půlmaraton jsem uběhla v roce 2014 s maminkou, která loni v listopadu oslavila padesátiny. Ona v té době měla za sebou už půlmaraton v Českých Budějovicích. Když jsem viděla, že to mamka zvládla a chce běžet další, přihlásila jsem se s ní.“

Co tě vedlo k tomu, přihlásit se na celý maraton?

„Sleduju hodně běžců na Instagramu. Když jsem loni viděla, kolik lidí, kteří běhají podobně rychle jako já, běželo Pražský maraton a jak si ho užili, rozhodla jsem se přihlásit taky. Mám z něj ale obrovský respekt a bojím se ho, takže trénink beru zodpovědně. Do závodu se chystám jít hlavně s pokorou. Mám strach, že se hrozně vyhecuju a budu chtít doběhnout za každou cenu. Nechci hlavně přepálit začátek a pak si zničit zdraví. Často si u běhu vůbec nesleduju tempo, což se budu muset naučit. Najít si rychlost, ve které zvládnu celý maraton absolvovat.“

Jak vypadá tvoje příprava?

„Tréninky a tipy na maraton mám přímo od Evy Vrabcové-Nývltové a brněnské trenérky, mojí kamarádky Hany Homolkové. Ta se mě na začátku na rovinu zeptala: Andy, jak moc budeš reálně běhat? Jsem dost vytížená, tak mi poradila, že pro mě nemá smysl běhat každý týden 30kilometrový běh. Naordinovala mi tři běhy týdně, dvakrát kolem 10 kilometrů a jednou delší – 15, 16, 17… Do toho svoje cvičení. Před maratonem pár běhů ještě prodloužím, ale nemám to přehánět. Když uvidím, že je maraton na mě zkrátka moc, nebudu to lámat přes koleno.“

Jak se ti daří sportovní a blogerské aktivity spojit s časově náročnou prací koncipientky?

„Pracuju ve velmi moderní advokátní kanceláři, kde nevyžadují přesčasy. V jiné právnické firmě bych pracovat nemohla. Potřebuju mít čas i na ostatní věci, které dělám. Zároveň musím umět striktně oddělit práci v kanceláři a FITFAB. Neexistuje, abych v pracovní době řešila blogerské záležitosti, takže mám například vypnutý svůj email. Jinak bych měla pořád tendenci si emaily a notifikace ze sociálních sítí číst hned. Instagram tím trochu pokulhává, už nepřidávám tolik fotek z celého dne, ale stejně bych nechtěla být blogerkou na plný úvazek. Na FITFAB Strong se mnou pracuje dalších sedm lidí, kteří mu věnují taky spoustu času. Bez toho by program vůbec nemohl fungovat.“

Dokážeš se odpojit, být offline?

„Abych dokázala být úplně offline, musím si to cíleně nařídit. Průšvih je, že můj přítel je úplně stejně zaneprázdněný. Přijdeme domů, sedíme vedle sebe u počítačů, o půlnoci se koukneme na hodinky a jdeme si lehnout. Aspoň si nic navzájem nevyčítáme – nikdo jiný by se mnou asi nevydržel a s ním nejspíš taky ne. Občas si naordinujeme offline den, ale oba teď víme, že ještě rok, dva nás čeká hodně práce. Chodíme spolu aspoň na obědy nebo pěšky z práce, kde máme chvilku čas si spolu popovídat.“

Kde je pro tebe hranice soukromí, za kterou už svoje fanoušky pustit nechceš?

„Svoje soukromí si hodně hlídám, téměř nic o něm nesdílím. U svých příspěvků přemýšlím, jestli budou ostatní hlavně nějakým způsobem motivovat. Nikoho nemusí zajímat, že mám přítele nebo co přesně dělá moje rodina. Přítel mi dokonce úplně zakázal o něm cokoliv sdílet. Vím, jak špatná je v dnešní době bezpečnost dat na internetu, takže jsem opatrná. Například u příspěvků ze svých běhů si dávám pozor, aby se nedalo jednoduše zjistit, kde přesně bydlím.“