- Inzerce -

Videa na víkend – Do oblak

Vrtule jako bicí nástroj i drony jako trsátka. Kamikaze i prorok Ezechiel. Opravdoví lidé Lindbergh i Meresjev. Zhudebněný Thunderbolt P-47 i celá historie letectví. Létání inspiruje a na malé létající potvory pilotované kýmsi na dálku už si zvykáme.

Videa inspirovaná lety do vesmíru jsme tu už měli. Tentokrát se budeme držet blíž země. Létání jako akt odporu proti přírodním (a pro někoho božím) zákonům je samozřejmě pěknou uměleckou inspirací. Častěji ji, zdá se, využívali skladatelé v první polovině 20. století. Pak už se asi létající stroje staly tak běžnou součástí našich životů, že nebylo třeba je nějak reflektovat. Podívejme se tedy na pár okřídlených děl.

Přelet oceánu, který podnikl v roce 1927 Charles Lindbergh, inspiroval obratem tři umělce, kteří tehdy drželi prsty na tepu doby: divadelní reformátor Bertolt Brecht společně se skladateli Kurtem Weillem a Paulem Hindemithem vytvořil rozhlasové dílo Der Lindberghflug. Později Brecht z díla letcovo jméno vymazal. Lindbergh totiž během války prosazoval, aby se Spojené státy nezapojovaly do boje proti Hitlerovi, a byl tak trochu rasista.

Američan George Antheil použil letecké vrtule coby mechanický bicí nástroj ve svém nejslavnějším díle Ballet Mécanique. Hudebně sice splývají s rachotem klavírů a dalších bicích nástrojů, ale lze z nich udělat působivou scénickou dekoraci.

Slovo kamikaze máme většinou spojené s japonskými sebevražednými piloty. Ovšem ve 30. letech byl pod tímto názvem postaven první stroj, který doletěl z Japonska do Evropy. Za to si vysloužil hudební poctu v podobě klavírního koncertu skladatele Hisato Ohzawy.

Ralph Vaughan Williams napsal moteto A Vision of Aeroplanes, ovšem jde tu o trochu jiné aeroplány, protože text pochází od starozákonního proroka Ezechiela. Ten však popisuje záhadná létající zjevení, takže záhadologové spekulují o tom, že šlo snad o mimozemské létající stroje.

Bohuslav Martinů složil v roce 1945 poklonu americkému letounu Thunderbolt P-47.

Malcolm Arnold napsal hudbu pro film o pokusech o překonání rychlosti zvuku. Z její části pak vznikla koncertní rapsodie – The Sound Barrier.

Americký skladatel Marc Blitzstein ve své Airborne Symphony shrnul historii letectví od prvních pokusů po triumf v druhé světové válce.

Sergej Prokofjev v opeře Příběh opravdového člověka popisuje slavného sovětského letce Meresjeva.

Ukrajinsko-americký skladatel Leo Ornstein pro svou skladbu Suicide in an Airplane (1918) našel inspiraci ve skutečném případu pilota, jenž se rozhodl ukončit život nabouráním do země.

A samozřejmě nesmí chybět smyčcový kvartet určený k provozování ve čtveřici letících helikoptér. Taková věc asi nemohla napadnout nikoho jiného než Karlheinze Stockhausena.

Peter Eötvös ve své skladbě pro trubku a orchestr Jet Stream nepopisuje přímo létající stroj, ale inspiruje se fenoménem proudění a odporu vzduchu, tedy tím, co létání umožňuje.

Na malé létající potvory pilotované kýmsi na dálku už si zvykáme. Takže proč je nevyužít třeba k hudbě.