Svou rezignací šokoval řadu fotbalových činovníků. Petr Mlsna opustil komisi rozhodčích pár dní před startem jara na protest nejrůznějších kroků, které za poslední měsíce její vedení v čele s Jozefem Chovancem zrealizovalo. V rozhovoru pro iSport.cz svoje zásadní rozhodnutí vysvětluje.
Petr Mlsna má jediné přání: „Aby se český fotbal probral ze zlého snu a pokusil se v pudu vlastní sebezáchovy zvrátit současný trend.“ To by si ale podle jeho slov muselo víc lidí položit otázku, kterou si kladl on. „Jestli mám tohle zapotřebí? Ostatní možná nemají tolik síly vystoupit veřejně a otevřeně, protože se prostě bojí. Český fotbal ovládá strach,“ říká.
Čeho se bojí?
„To nevím. Jestli se bojí, že by přišli o funkce? Že by je někdo perzekuoval a drtil nějakou silou? Možná se bojí, že by se jejich statečnost promítla ve vztahu k jejich klubům. Možná rozhodčí a delegáti se bojí mluvit, protože by byli vyřazeni z listin. Důvody mohou být u každého jiné.“
Vy jste si otázku položil a rezignoval. Přemýšlel jste o tom dlouho?
„Dá se říct, že celý podzim.“
Proč jste tedy rezignaci podal pár dní před začátkem jara?
„Chtěl jsem ji podat dříve. Telefonicky jsem o svém úmyslu informoval předsedu LFA (Dušana Svobodu). Ten mě požádal, ať ještě posečkám. Při osobním setkání jsem mu rezignaci potvrdil, a proto to spadlo do tohoto období. Nic jiného v tom není.“
Svůj odchod jste odůvodnil etikou. Co si pod tím představit?
„To, co jsem sdělil předsedovi LFA a řediteli ligy. Že nejsem schopný se vnitřně ztotožnit s tím, že do fotbalového prostředí se vracejí lidé resuscitovaní po nejrůznějších kauzách – korupčních či opileckých.“
Tím myslíte Marka Pilného a Michala Beneše?
„Nejenom je. Nebudu konkrétně jmenovat, ale do profesionálních soutěží se vracejí také dva delegáti s podobnou historickou zátěží. Neposuzuji, jak odborně zdatní jsou, v jejich případě je to podružné. Fotbal potřebuje důvěryhodnost a tu můžete budovat jen za předpokladu, že se v něm pohybují lidé s morálními vlastnostmi. Místo toho se těch skutečně renomovaných lidí zbavuje a zůstávají ti, kteří nemají odbornost. Tohle je špatná cesta.“
Renomovanou osobou myslíte například Václava Krondla?
„Bezesporu. Jeho vyhazovem to celé začalo. Byl to naprosto jasný akt pomstychtivosti vůči doktoru Krondlovi, který byl a je rozhodčím, který dosáhl největších mezinárodních úspěchů. Řídil desítky zápasů Ligy mistrů, která se tehdy hrála ve formátu šestnácti top klubů. Pískal finále PVP. A lidí s takovým profesním životopisem se FAČR z pomstychtivosti zbavuje.“
Takže oproti minulé Listkiewiczově komisi ta současná nefunguje, jak by měla?
„Současná komise je bohužel ovlivněna tím, že pan předseda Chovanec nezná problematiku rozhodčích a delegátů. Do detailu nezná ani fotbalová pravidla. Pan Chovanec je bývalým perfektním reprezentantem, ale ve svých hodnotících soudech, například kdo udělal chybu a kdo ne, je odkázán na okruh poradců, kterými se obklopil.“
Jak to myslíte? Že je nekompetentním předsedou?
„Pan Chovanec je milý člověk, ke mně se vždycky choval slušně a korektně. Ale myslím si, že je příliš ve vleku svých rádců a osob, se kterými konzultuje záležitosti kolem rozhodčích.“
Jako jejich loutka?
„Nechci používat silná slova, protože si ho vážím jako výborného reprezentanta a naprosto fenomenálního hráče. Ale ta mezera ve znalostech pravidel, rozhodcovské a delegátské činnosti je samozřejmě problémem, který mu asi mnohdy komplikuje zaujmout jasný názor. Takže komise v podstatě funguje jako předem připravený scénář. O důležitých tématech se buď vůbec nemluvilo, nebo se otevírala někde na okraji.“
Například?
„Když jsem se po prvním podzimním kole vyjádřil do médií, že měla být nařízena penalta v jednom z utkání, tak jsem následně dva měsíce nejel jako delegát na žádný zápas. Jako člen komise! Prostě platilo: ‚Potrestáme tě za to, že máš jiný názor.‘ Nebo etické problémy, kdy místopředseda komise (Martin Wilczek) mává utkání v saúdskoarabské lize. Jak si vůbec může dovolit připnout mezinárodní odznak FIFA? Už rok mezinárodním rozhodčím není, vlastně nepíská vůbec… Tohle považuji za absurdní záležitosti, které podkopávají důvěru komise. A může si za to sama.“
Jde komise rozhodčích někomu na ruku?
„Nechci spekulovat. Ale některá rozhodnutí jsou výrazně ovlivněna místopředsedou Wilczekem. On sám rozhoduje o nasazování rozhodčích na jednotlivé zápasy a ani nevím, jestli to konzultuje s předsedou Chovancem. Mě každopádně překvapovalo, že když se diskutovalo, kteří asistenti budou vyřazeni, tak paradoxně padala jména velmi zkušených rozhodčích.“
Je pod vlivem Romana Berbra ?
„Nevím. Pan Wilczek vždycky deklaroval, že se rozhoduje nezávisle, nestranně. Jestli je to pravda, neumím posoudit. Každopádně většina kroků je podle mého názoru zcela k neprospěchu fotbalu.“
Je tím i zapojení Úseku rozhodčích FAČR do komise?
„Komise na podzim fakticky nikdy nezasedala jen se svými pěti členy. Standardně byli přítomni jak zaměstnanci FAČR (Miroslav Tulinger), tak i člen výkonného výboru pan Liba.“
Co jste vlastně říkal na výrok Romana Berbra, že kdyby chtěl, dokázal by zařídit sudího pro derby? (CELÝ ROZHOVOR S BERBREM ČTĚTE ZDE>>>)
„Rozhovor s ním jsem nečetl. Ale pokud čelní představitelé FAČR takhle mluví, tak se nikdo nemůže divit, že fanoušci mají o fotbale pochybnosti. Tohle negativní PR si fotbal dělá sám.“
V jiném rozhovoru pro Sport Miroslav Pelta zase uvedl, že jste byl za minulé komise zárukou, že nedojde k excesům. I to, že z vás jde strach. (CELÝ ROZHOVOR S PELTOU ČTĚTE ZDE>>>)
„To, co jsem do komise přinesl, nebyla jen otázka pravidel fotbalu, analýzy chyb rozhodčích, ale také etické rozměry chování. Jak se chovají mimo hrací plochu a v civilním životě. Když jsme komisi přebírali s Michalem Listkiewiczem před třemi roky, tak byla v katastrofálním stavu. Opilí rozhodčí pískali ligu, byla z toho celosvětová ostuda. Sudí byli rozklížení do několika táborů. Panoval v nich strach. Navzájem se udávali, donášeli na druhé. A já rozhodčím na všech seminářích zdůrazňoval základní pravidla etiky.“
Jak?
„Že jsou jeden sbor, který vystupuje jako celek. Že neexistuje jeden lepší, jeden horší, protože negativní chování jednoho dopadá na celou skupinu. Zdůrazňoval jsem, že nepřipustíme, aby se někdo snažil o naši přízeň tím, že bude na někoho donášet. Na tyto praktiky z minulosti museli zapomenout. Říkal jsem jim: děláme tlustou čáru, začněte se chovat jako normální slušní lidé.“
Mohou se tyto praktiky minulosti, jak říkáte, vrátit?
„Již se vytvořily takové skupiny. Těch, které má vedení komise v oblibě, a toho zbytku. To je faktický stav.“
Dokážete si představit, za jakých okolností byste se do fotbalu vrátit?„Dokážu, ale to by do vedení fotbalu museli přijít lidé, kteří za sebou mají životní úspěšný příběh. Lidé, kteří nejsou existenčně závislí na fotbale. Lidé, kteří mají společenský kredit, mezinárodní renomé. Prostě zcela nová generace než ti současní bafuňáři, kteří mimo fotbal toho jinak moc neumí.“
Je pravda, že jste zaslal dopis premiéru Babišovi a informoval ho o stavu v českém fotbale?
„To je úplná blbost. Přesně tohle ovládá český sport a obzvlášť fotbal – vymýšlení hoaxů. Mám fotbal rád a chci, aby prosperoval. Nemám potřebu mu škodit. Jen nesouhlasím s tím, kam se ubírá.“
