„Rok 2018 byl pro stavebnictví úspěšný. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení sice vzrostla pouze mírně, ale po dvou letech dvouciferných růstů jde o dobrý výsledek. Dařilo se také bytové výstavbě, zejména ve fázi dokončování,“ komentovala celoroční výsledky vedoucí oddělení statistik stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová.
Stavební podniky s více než padesáti zaměstnanci loni v tuzemsku uzavřely přes 63 tisíc stavebních zakázek, to je o tři procenta více než v roce 2017. Stoupla i celková hodnota těchto zakázek, o 16,4 procenta na 235,9 miliardy korun. Klesl však počet vydaných stavebních povolení, loni jich stavební úřady vydaly 81 174, meziročně o 3,6 procenta méně.
Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové však loňský růst ve stavebnictví letos pokračovat nebude. „Sektor bojuje s nedostatkem pracovní síly, rychlý růst mezd ukrajuje firmám ze ziskových marží a zužuje tak prostor na další investice do výrobních kapacit. Nohu z plynu zřejmě sundá i inženýrské stavitelství, které bylo loni podporováno investicemi veřejného sektoru. Ten byl nucen rychle dočerpat část peněz z fondů EU. Za celý letošní rok tak očekáváme, že stavebnictví přidá pouze 0,5 %,“ uvedla Steckerová.
Průmysl má před sebou slabý rok, míní analytici
Průmyslová výroba loni v Česku stoupla meziročně o tři procenta. Rostla pátým rokem po sobě, ale pomaleji než o rok dřív. V samotném prosinci klesla o 1,4 procenta po listopadovém růstu o 4,8 procenta. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů ale průmyslová výroba v prosinci meziročně vzrostla o 1,8 procenta, vyplývá z údajů ČSÚ.
„Aktuální slabá čísla nejsou až takovým překvapením, když vezmeme v úvahu, jak se vyvíjí poptávka v zahraničí. Neslavně dopadly i zakázky německých průmyslových podniků, které v prosinci propadly meziročně o sedm procent. Vzhledem k provázanosti tuzemského průmyslu právě s tím německým jde jen o další potvrzení faktu, že letošní rok bude slabší než ten předchozí,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
K loňskému růstu výroby nejvýrazněji přispěla produkce počítačů, elektronických a optických přístrojů, kovodělná výroba a produkce elektrických zařízení. O víc než pětinu se snížila výroba v kožedělném průmyslu. V letošním roce průmysl podle analytika Patrika Rožumberského nečekají lehké časy.
„Jeho orientace na export se v této fázi ekonomického cyklu začíná ukazovat jako svazující. Mezi jeho největší překážky bude patřit pomalejší globální obchod, nasycená poptávka po autech v Evropě a oslabení čínské ekonomiky. Stále však věříme tomu, že se průmyslová produkce letos v průměru vyhne meziročnímu poklesu,“ řekl Rožumberský.
Přebytek zahraničního obchodu Česka klesl
Zahraniční obchod Česka loni skončil v přebytku 132,7 miliardy korun, meziročně tak byl o 30,8 miliardy Kč nižší. V porovnání s rokem 2017 se vývoz tuzemských firem zvýšil o 3,5 procenta a o 4,6 procenta vyšší byl i dovoz, uvedl ČSÚ.
Podle ředitele odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Karla Krále největším obchodním partnerem Česka bylo loni Německo, kam směřovala téměř třetina tuzemského vývozu. Na dovozu do ČR se německý vývoz podílel z více než jedné čtvrtiny.
Podle Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) německé firmy loni dovezly do ČR zboží za téměř bilion korun, což je meziročně o 1,4 procenta více. Export českých firem do Německa byl podle ní sice opět rekordní, když dosáhl 1,42 bilionu korun, meziročně se ale zvýšil o 2,8 procenta, což byl nejméně od roku 2009. Oslabil zejména vývoz aut a autodílů do Německa.
„Automobilový průmysl coby motor česko-německého obchodu prochází dosud nevídanou transformací, od spalovacího motoru k elektromobilitě, od dopravního prostředku ke službě, což je obří výzva. U spotřebitelů to v současnosti vyvolává jistou zdrženlivost. A ve statistikách se to bude promítat také v nadcházejícím období,“ uvedl člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.
Český obchod se státy EU v posledním měsíci loňského roku vykázal meziročně o 6,9 miliardy vyšší přebytek, činil 42,3 miliardy korun. Naopak obchod se státy mimo unii prohloubil schodek o 3,3 miliardy na 40,7 miliardy Kč.
