Dva podnikatelé, dva velké příběhy úspěchů. Přesto se oba v posledních dnech stali aktéry příběhů, v nichž nehráli úplně kladnou roli. Tomáš Čupr se na sociálních sítích dostal do sporu se spisovatelkou Radkou Třeštíkovou, která si postěžovala na služby Čuprova obchodu Rohlík.cz. Lihovarník Žufánek se poštěkal s jedním z uživatelů Twitteru o kvalitu borovičky a následně s publicistou Danielem Dočekalem
Lidsky je to pochopitelné. Jenže v případě Čupra a Žufánka už má věc i jiný rozměr. Oni už přestali být „startupisty“. Stali se z nich byznysmeni, chcete-li kapitalisté. Startupista si v zásadě může dovolit osobně se na sítích hádat se zákazníky.
Byznysmen by se ale měl naučit, že jeho osobní prezentace ve veřejném prostoru musí být z hlediska komerční komunikace bezchybná. Anebo má možnost chovat se na sítích podle osvědčeného hesla zpravodajských služeb: Vidím, slyším, mlčím. To je nejlepší způsob, jak se něco dozvědět.
1/2 Cele vlakno o RT jsem smazal, protoze:
— Tomas Cupr (@tomcuprcz) 26. ledna 2019
- Me to hodne naucilo a chci se posunout dal. Diky vsem za zpetnou!
- At je RT jaka je, v @rohlikcz chceme poskytovat dokonalou sluzbu a tenhle typ zakaznika je vlastne ta meta. Ne vsichni zakaznici budou slusni a fer. Zlepsime to!
Když se byznysmen veřejně hádá se zákazníky, měl by myslet na to, že už ho nesledují jen lokální rozumbradové, ale i možní investoři či obchodní sokové. Ve vyspělejším byznysovém prostředí je zvykem, že si podnikatelé při první známce úspěchu najímají někoho, kdo jim s komunikaci pomáhá.
Je to součást mixu, který dokáže povýšit místní podnikatelský úspěch na mezinárodní. Byla by škoda, kdyby šikovní Češi přišli o možnost udělat díru do světa proto, že si neumějí na internetu občas dát pozor na pusu.
Možná že když se bavíš s trolem tak je to nakažlivé. Nebo se prostě @zufanek špatně vyspal. Čistě prakticky, ta jeho poslední odpověď je hloupá a zbytečná. pic.twitter.com/mX53jIkiGr
— Daniel Dočekal (@Medvidekpu) 3. února 2019
