Třiašedesátiletý muž z bývalé komunistické Německé demokratické republiky, který nyní žije v Kolíně nad Rýnem, už dříve prohlásil, že peníze věnuje nadaci pečující o nemocné děti. Podle advokáta Lubomíra Müllera, který Fröbela zastupoval při soudních jednáních o rehabilitaci a při žádostech o odškodnění, je rozhodnutí ministerstva spravedlnosti průlomové. Hodnotu částky však snižuje skutečnost, že od roku 1990 nebyla valorizována.

„S výší odškodnění spokojen nejsem. S ohledem na moji trvalou invaliditu, psychickou újmu a zásadně sníženou kvalitu života považuji finanční částku za velmi nízkou,“ uvedl pro MF DNES Siegfried Fröbel.

Nejprve výslech, pak ošetření

Pokus přeběhnout, jak říká, do svobodného světa ho málem stál život. Jako sedmadvacetiletý se rozhodl 29. dubna 1982 společně se svými známými, českou manželskou dvojicí, překonat železnou oponu v prostoru u Volar na Prachaticku.

Přibližně deset minut před 21. hodinou je však zpozorovali strážci hranic. Po varovných výstřelech a během následného zásahu se nejprve vzdala žena a po ní její manžel. Fröbelovi se podařilo dostat nejdál, podle jeho verze až těsně za hranici, kde ho zasáhla do pravého stehna jedna z vystřelených kulek.

Ze zprávy sepsané pohraničníky vyplývá, že jej po zadržení dopravili nejprve na vojenský útvar a až po výslechu do plzeňské nemocnice, kde mu poskytli lékaři první pomoc. Teprve 4. května ho vyhostili přes Vojtanov do NDR, kde se konečně dočkal v berlínské nemocnici speciální operace.

Lékařské posudky z Nemocnice Na Bulovce, které má MF DNES k dispozici, uvádějí, že muži pronikla střela pravým stehnem nohy. Nezasáhla sice kost, ale zdevastovala sval a sedací nerv. Od té doby má muž také ochablý lýtkový sval a může se pohybovat jen se speciální ortézou.

Po propuštění z nemocnice si Fröbel odseděl dva roky za pokus o nedovolené překročení hranice. Potom mu úřady povolily jako invalidovi vystěhovat se do západního Německa. Siegfried Fröbel pracoval v Kolíně nad Rýnem jako úředník a podle svých slov nebýt trvalého vážného postižení, o rehabilitaci by ani nestál.

Přítel, bývalý pohraničník Babica

V osmdesátých letech se v Německu seznámil s českým emigrantem Jiřím Babicou, známým nyní u nás z televizního seriálu o vaření.

„Siegfried pokaždé reagoval při vzpomínkách na útěk slzami. Stali jsme se dobrými přáteli a to navzdory tomu, že já sám jsem sloužil u pohraničníků. Naštěstí jsem nikdy střílet nemusel, byl jsem kuchař. Pro ostatní kluky ale byla služba náročná, nejeden z nich zblbnul. Po letech se nám také podařilo zjistit, kdo na Siegfrieda střílel a kdo ho stáhl z Bavorska na československé území. Mluvili jsme s ním, pořád říkal, že je to pryč, ať to necháme spát,“ vypráví Babica, který žil v Německu celých 15 let.

Podle něj je na tom všem nejsmutnější, že se před soud nikdy nedostali velitelé řadových pohraničníků nebo jejich nadřízení. V příběhu jeho přítele ho zvlášť zasáhly informace o postřelení na území cizího státu nebo o krutosti následného výslechu. Těžce zraněného a zkrvaveného ho dvě hodiny na útvaru mlátili, jak říká, hlava nehlava.

Po roce 1990 se tohoto případu ujal advokát Lubomír Müller, známý jako bojovník za rehabilitace obětí související s armádou nebo útěky za železnou oponu. Díky němu v červnu loňského roku rehabilitoval Fröbela Okresní soud v Prachaticích. A plného odškodnění v maximální míře 120 tisíc korun dosáhl u ministerstva spravedlnosti 28. ledna 2019.

„Ministerstvo spravedlnosti poprvé odškodnilo občana z bývalé NDR za zranění způsobené československými pohraničníky. Částka je v hodnotě z roku 1990, od té doby ji nikdo nevalorizoval,“ poznamenal k částce Müller.

Ředitel odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti Jakub Severa upřesnil, že tento případ je mimořádný i tím, že žadatel podal kompletní a správně zpracované důkazy včetně posudků.