Roman jako Luďan aneb Berbr jako hvězda seriálu Most!: My je krmíme a oni nám říkají, co máme dělat

Roman jako Luďan aneb Berbr jako hvězda seriálu Most!: My je krmíme a oni nám říkají, co máme dělat
KOMENTÁŘ

Deník Sport první únorový den už podruhé vyhlásil místopředsedu FAČR Romana Berbra nejmocnějším mužem českého fotbalu a opět s ním pořídil velmi obsáhlý rozhovor. Na titulní straně byl pouták MOCNÝ BERBR – NEMOCNÝ FOTBAL a šéfredaktor listu Lukáš Tomek nazval svůj komentář k tématu „Bafuňář starého střihu a jeho hustá síť intrik“. 

Pro mě se ale v poslední době stává každý nový rozhovor s Romanem Berbrem především komediálním žánrem. Jak svým obsahem, tak formou. Začínám být na interview s plzeňským kontroverzním místopředsedou FAČR pomalu závislý jako na vynikajícím pondělním seriálu České televize „Most!“ Některé Berbrovy hlášky mi totiž připomínají výroky hlavního seriálového hrdiny Luďana nebo jeho kumpánů z hospody Severka. Pro český fotbal to může být chvílemi smutné, ale pro lidi mimo fotbalovou bublinu to musí být sem tam neuvěřitelná legrace.

„Co je to za stát, kde si každý může říkat, co chce?" 

V předminulém rozhovoru s Tomášem Řepkou ve fotbalistově talk show jménem „Blikanec“ si Roman Berbr pletl LeBlanca, což je americký herec, s Laurentem Blancem, francouzským internacionálem a mistrem světa i Evropy, který coby trenér naposledy vedl Paris Saint-Germain.

Místopředseda se také přiznal, že v první fázi svého uvažování zaměnil prezidenta Miloše Zemana s renomovaným italským trenérem českého původu Zdeňkem Zemanem. A zmínil FC West Ham United jakožto pravidelného účastníka Ligy mistrů, přestože tento anglický klub nehrál Champions League od jejího založení v roce 1992 ani jednou.

Berbr, vyučený mlýnský montér, který v mládí pracoval jako řidič náčelníka u plzeňské dopravní policie, později absolvent Praporčické školy SNB, pak „Blikanec“ korunoval svým vlastním rozhořčeným blikancem: „Nechápu, co je to za stát, že si tady každej může říkat, co chce.“

Jak by řekl Berbrův kolega, bývalý předseda FAČR Miroslav Pelta: „To mi teda hlava nebere.“

„Jen aby mi Pepa Chovanec nešel trénovat Vyšehrad“

Ovšem i ve svém posledním interview pro Sport Roman Berbr perlil. Když byl dotázán na vztah svého oddaného kamaráda, rovněž kontroverzního funkcionáře, Romana Rogoze, dnes sportovního ředitele třetiligového Vyšehradu, s novým předsedou komise rozhodčích FAČR Jozefem Chovancem, Berbr řekl: „Nemyslím si, že by Rogoz Chovance využíval či ovlivňoval, spíš mám opačnou obavu, aby mi Chovanec nešel trénovat Vyšehrad.“

Jak „mi nešel“? On snad Chovanec nedělá předsedu komise rozhodčích pro český fotbal, pro FAČR, ale pro Berbra? Nebo snad Berbr je FAČR?

Jak by řekl klasik: „Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde.“

Zrádné podvědomí se přihlásí. Roman Berbr se soudí s řadou lidí, kteří si troufli říct, že komisi rozhodčích řídil místo své partnerky Dagmar Damkové on sám. Chce s tím podle vlastních slov jít třeba až před mezinárodní soud. Přitom stačí, aby si každý soudce či soudkyně přečetli tuhle nechtěně upřímně vyřčenou větu a je jasno, kdo co a pro koho řídí. Netřeba jezdit až do Štrasburku. 

Iniciativa „Červenobílá tíseň“

A jak Roman Berbr k propírané schůzce se šéfem Slavie Jaroslavem Tvrdíkem přišel? Asi takhle:

 „Já léta kamarádím s Honzou Nezmarem (sportovním ředitelem Slavie – pozn. aut.), který je zase velký kamarád s Romanem Rogozem (zmíněný sportovní ředitel Vyšehradu, dříve Příbrami – pozn. aut.), stejně jako já, takže se občas sejdeme ve třech a meleme. Teď Honza přišel do Slavie a já měl tou dobou na krku reprezentaci, v nároďáku bylo šest sedm slávistů. A Honza mi říká: Hele, všechno je to O.K., ale musíš říct mému šéfovi (čti Tvrdíkovi – pozn. red.), že se budeš se mnou stýkat. Já povídám: Ty jo, to nejde, vždyť po mně jde…Ale nakonec jsme se loni dvakrát sešli. Krom příjemného jednání nic zajímavého. Je udělaná tlustá čára.“

Tak tomu říkám příběh o smíření. Jako ten Luďanův v seriálu Most! ohledně smíření se s chánovskými Romy. Jen místo iniciativy „Snědá tíseň“ bych to nazval „Červenobílá tíseň“. A jak v seriálu, tak i v tomto případě se moc těším, jak to bude pokračovat dál.

„My je krmíme a oni nám říkají, co máme dělat…

O mládežnických reprezentačních trenérech, kteří se koncem roku 2018 na chvíli postavili za „odejitého“ sportovně-technického ředitele Michala Prokeše, zase Roman Berbr pravil: „My je krmíme, my jim dáváme peníze a oni nám říkají, co máme dělat… Takhle to nefunguje v tom světě.“

To opravdu ne, to ví i Luďan z Mostu, který teď se svou „Snědou tísní“ rovněž toužebně čeká na dotace. Jenže i FAČR krmí dotace od státu, tedy od daňových poplatníků (O tom byla třeba úterní mimořádná valná hromada FAČR). A pak také třeba nějaký ten mezinárodní úspěch, jako je třeba český start na ME či MS. Kam ovšem fotbalisty dovedou ti „krmení“ reprezentační trenéři. Takže kdo tady koho krmí? A kdo ty dotace pak rozděluje, hlavně ve prospěch svých kamarádů a pomahačů?

„FAČR do financování videa určitě nenasype víc, než musí. Je to totiž projekt cizí firmy, Ligové fotbalové asociace, ať se to někomu líbí, nebo ne, je to jiné IČO,“ řekl mj. Roman Berbr.

Tady jako by místopředseda nevěděl, co vlastně řídí. FAČR je spolek (dříve občanské sdružení), žádná firma. A LFA také není firma, ale zájmové sdružení. Zájmové sdružení právnických osob – fotbalových klubů. A členové těch klubů jsou členy FAČR, nikoli Svazu sběratelů třešňových pecek. Ani Česko ani FAČR, největší spolek v zemi, se nedá řídit jako firma. 

Roman Berbr ale říká: „My jsme největší organizace v republice, máme pod sebou tři sta tisíc lidí.“

Jak „pod sebou“? A pod kým? Vedle sebe! Znovu, tohle není firma, ale dobrovolný spolek. FAČR není soukromý majetek a její volený předseda či místopředseda není král ani majitel či vlastník.

Smutná tíseň uvnitř bubliny

Tohle už není „Snědá tíseň“ ani „Červenobílá tíseň“, to je „Tíseň“ bez přívlastků. Ovšem jen pro ty, co jsou zavření uvnitř a nechají si to líbit. My, co jsme mimo tuhle bublinu a pohybujeme se i v jiných sférách, z toho můžeme mít leda tak legraci. Až lidé, co jsou uvěznění uvnitř, pochopí, že bafuňáři, které si zvolili, nám svými výroky a názory připomínají postavy ze seriálu Most!, třeba konečně procitnou.

Do té doby se těším na další pokračování seriálu „Hovorů B“. Ovšem kolegům z oddělení komunikace FAČR ani předsedovi FAČR Martinu Malíkovi nezávidím. Tomu říkám neřízená demolice veškerého předešlého PR.