Daňový džihád 2.0

V tomto článku reaguji na rozhovor s novou generální ředitelkou Generálního finančního ředitelství („GFŘ“) Tatjanou Richterovou, který byl publikován zde. Rozhovor doporučuji přečíst, nejlépe v sedě a s vhodným uklidňujícím prostředkem po ruce, je to fakt síla.

Úvodem

Generální ředitel GFŘ je podřízený přímo ministru financí a je to takový capo di tutti capi všech cca 16 tisíc finančních úředníků v tomto státě. V tom nejsou započítání další úředníci, kteří Vás mohou snadno připravit o peníze – celníci a sociálka (o silových složkách nemluvě), jde čistě o zaměstnance FÚ.

Před Richterovou tuto pozici od podzimu 2014 zastával nechvalně proslulý Martin Janeček, v odborných kruzích zvaný též „Řezník z jihu“, případně „Řezník z Budějic“ pro značné nadužívání zajišťovacích příkazů, jejichž použití firmu prakticky zlikviduje. Pamatujete si na: „Naši teďka klekli na …“? Tak to je ono.

V letech 2015-2017 bylo vydáno kolem 1500 zajišťováků ročně, za rok 2018 se pak uvádí 739. Čísla se v jednotlivých zdrojích liší, jedna společnost mohla dostat více zajišťováků, někdy jsou uváděny počty příkazů, jindy příjemců.

Asi polovina napadených se odvolala. Ono se to dělá dost těžko, když Vám finančák sebere a/nebo obstaví všechny účty a zajistí veškerý majetek. Postižení, kteří zajišťovací příkazy napadli soudní cestou, byli relativně úspěšní, i když data se různí a soudní řízení se vlečou. Různé zdroje uvádí pětinu až třetinu úspěšných žalob.

Článků o této praxi bylo publikováno více než dost, čtivě tyto praktiky podal např. senátor Tomáš Goláň, daňový poradce s dlouhou praxí.

Méně se již psalo o takzvaném kobercovém bombardování (takto tomu sama Finanční správa říkala) výzkumu a vývoje, také spuštěném za Janečka, kde šlo o vyloučení odpočtu na výzkum a vývoj.

Slavným se stal také jeho výrok v tom smyslu, že každý daňový subjekt může být zapleten do daňového podvodu.

Koncem loňského roku se Janeček z tisku (tuším Lidovek) dozvěděl, že hodlá rezignovat, k čemuž následně došlo k velké úlevě odborné veřejnosti.

Odbornost

Člověk by neměl používat cizí termity, když je nezná suterénně nebo není v dobré konvici, protože je zde veliké rizoto, že to skončí fiakrem.

Začneme zlehka. V rozhovoru Richterová zmiňuje v zásadě jen jeden odborný daňový termínus technicus, a to když hovoří o vědě a výzkumu. Správný termín byl „odpočet na výzkum a vývoj“, dnes „odpočet na podporu výzkumu a vývoje“ (§ 34a a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Dlužno dodat, že tento omyl je ve finanční správě velmi rozšířený a v zásadě to ničemu nevadí.

V dalším kousku pak zmiňuje termín „právnických firem“, přičemž má dle kontextu na mysli „právnické osoby“. Nic zásadního, taky se každou chvíli přebreptnu…

Lži

Kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe.

Přitvrdíme. V rozhovoru Richterová říká nejméně dvě snadno ověřitelné lži.

První je tvrzení: „Zažíváme to například při odměňování právnických firem, které dosahují největších odvodů. Většinou nechtějí zveřejnit ani své jméno.“

Zadáte-li do Googlu „největší plátci daně z příjmů právnických osob“, vyjede Vám několik odkazů, mezi nimi i tento přímo na web Finační správy.

Kolik firem že je tam anonymně? Já teda žádnou nenašel. V předchozích letech to byla třeba jedna ze dvaceti. A to si ani nemyslím, že by to nutně musel být záměr. Finanční správa totiž vyžaduje specifický souhlas se zveřejněním (což je v pořádku), přičemž takový nepodstatný papír se může ve velké společnosti snadno zatoulat.

Další očividnou lží je její povídání o tom, že nemá k dispozici žádný nástroj, jak hnát k odpovědnosti úředníky za vydání zajišťovacích příkazů, které následně soudy zrušily pro nezákonnost. Takové nástroje samozřejmě existují, a to

regresní úhrada (tzv. regres) dle § 16 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
trestní stíhání za trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby.

Praktické uplatňování těchto instrumentů, zvlášť v rámci úřadů, je doslova tristní. Vše, co jde z berňáku ven, totiž musí schválit někdo vysoko postavený, zhusta i samotný ředitel územního pracoviště. A ten nikdy nepřizná chybu a většinou má dostatečně naleštěné kliky (případně něco jiného) na nadřízeném úřadě.

Z těchto křiklavých případů je zřejmé, že ji ještě nemá mezi klienty Bábův PR team. Podobně neobratně na začátku působila Schillerová, také kariérní úřednice z berňáku. V rámci „know your enemy“ na ni mrkněte dnes – barevné kostýmky, profi fotky, aktivní Twitter, několik kurzů rétoriky a veřejného vystupování a oproti stavu v roce 2016, kdy nastoupila na MF jako Bábova pravá ruka, je to úplně jiný level.

Celkové vyznění

O rozhodnutích ústředního výboru se nediskutuje! – V. I. Lenin

Království, jež bylo jednou rozvráceno, nelze obnovit. Tak jako mrtví nemohou být přivedeni zpět mezi živé. – Sun Tzu

Předchozí dvě kapitolky jsou však jen slabým odvarem oproti celkovému vyznění rozhovoru.

Že jsme v rozporu se zákonem zlikvidovali nějaké firmy? Ale vybrali jsme daně, tam jsme úspěšní. A o tom už nikdo nepíše. No bodejť by psal, když je bude potřeba vrátit a zaplatit náhrady škod.

Neoprávněně zlikvidované firmy vyřeší zákon o náhradě škody. Některé z těch firem lidé budovali 10 – 20 let. Netvrdím, že bez porušování předpisů (to u nás ani nejde). Finančák je nezákonně zařízne a bába tvrdí, že to řeší zákon o náhradě škody? To je plivnutí do tváře všem těm, kteří si nějakou firmičku budovali od píky, často to byla podstatná část jejich dospělého života a vše přišli rychlou akcí ze strany berňáku, která byla navíc za hranou zákona. Takovou firmu už často není možné obnovit.

Že to byla rozhodnutí konkrétních úředníků, kteří by za tato pochybení měli nést odpovědnost a být potrestání? Ale jděte, k žádným chybám nedošlo, soudy nám jen trochu upřesnili metodiku. Nikoho k odpovědnosti hnát nebudu, dělali to nejlíp, jak uměli. A i kdyby náhodou někde někdo ne, tak na to stejně nemám nástroje. A je nás málo.

Nějaké novinky? Tak určitě, učíme se u silových složek – celostátní akce, více kontrol daňových subjektů i interních, více sbíraných dat a jejich důkladnější analýza. A návštěvy ve školách. U odpočtu na výzkum a vývoj už jsme doměřili, co šlo, tak teď půjdeme po všem ostatním.

Závěrem

Tato okna do duše kariérních berních úředníků mám rád. Je fascinující sledovat jejich neúctu k soukromému vlastnictví, nadřazenost a pohrdání soukromými subjekty. V jejich vidění tu podnikatelé nejsou od toho, aby tvořili, vyráběli, poskytovali služby a vůbec činili tento svět lepším, díky čemuž bude bohatnout celá společnost, přičemž část zisku se přerozdělí prostřednictvím daní.

Ne, podnikatelé (FO i PO) jsou tu dle berních úředníků od toho, aby měli v pořádku papíry, vše evidovali, hlásili a následně prokazovali a hlavně hodně platili. Pokud něco udělají špatně, máme tu pokuty, penále, úroky z prodlení a když to nestačí, tak ručení za dodavatele, zajišťovací příkazy a exekuce. Rozkaz zněl jasně – státní rozpočet je potřeba naplnit, i kdyby přitom pár daňových subjektů mělo zařvat.

Pár měsíců zpět zde D-FENS vyjádřil obavu, že po Bábovi to tu může být ještě horší. Přijde mi, že tahle ženská je taková ochutnávka časů příštích. Andyho může v úřadě v pohodě přežít. A pokud jen zčásti naplní své vize, budeme ještě se slzou v oku vzpomínat na Řezníka z Budějic.

10.02.2019 Daňový subjekt

Související články: