Zpět na výpis článků

Hry bez hranic

„Fikce předběhla realitu.“ Tak znějí slova z úst autora knihy Hry bez hranic Michala Kašpárka. Stejnojmenné představení bylo v rámci projektu Listování Lukáše Hejlíka uvedeno 22. 1. 2019 v Divadle na Šantovce. Za přítomnosti autora proběhla také následná diskuze s diváky, kteří přímo na místě měli možnost si knihu zakoupit či do ní nahlédnout.

Kniha Hry bez hranic je prozaickou prvotinou Michala Kašpárka. Hlavním tématem této satirické novely se stal konflikt idealismu s pragmatismem a groteskní vykreslení generace Y. Svižnou a místy až temně zábavnou formo předkládá globální problémy prostřednictvím života a náhledu do psychiky hlavního hrdiny Filipa, který je vypravěčem celého příběhu.

Na počátku scénického čtení byl nastíněn životní postoj Filipa, mladého vývojáře počítačových her pracujícího ve start-upu. Ten se snaží vytěžit ze života co nejvíce s minimálním úsilím a řídí se principem 20/80 – s 20% úsilím dosáhnout 80 % zamýšlených výsledků. Ve svém volném čase hraje Filip hru Euro Truck Simulator. Není příliš úspěšný při navazování trvalejších vztahů, které vyhledává především přes aplikaci Tinder, ani ve snaze naleznout smysl života. Z touhy po opravdovém vzrušení a zážitku odjíždí na pár dnů do uprchlického tábora na severu Srbska. Po svém návratu je kvůli pozitivnímu drogovému testu vyhozen z práce. Vrací se do tábora s rodící se myšlenkou, jak utrpení lidí přetransformovat na prostředek k výdělku. Mezi uprchlíky najme programátory a lidi, kteří jsou mu svým umem nápomocni, poskytne jim notebooky a začne vyvíjet počítačovou hru „od uprchlíků o uprchlících. Hra slaví úspěch. Filip díky síti lidí, kteří pro něj pracují, nemusí vynakládat přílišné úsilí, většinu svého času tak věnuje své největší zálibě, a to hraní hry Euro Truck Simulator.

Dějem provázeli 2 herci, kteří ztvárňovali veškeré postavy z několika dějových linií. Představitelem Filipa se stal Jiří Ressler. Ženy, se kterými se během příběhu setkal, řidičku, uklízečku a šéfa v práci představovala Věra Hollá. Scéna byla tvořena stolem a dvěma židlemi. Změny prostředí děje podpořila měnící se hudba a osvětlení.

V konverzacích byly hojně reflektovány obraty z prostředí sociálních sítí, ajťácký slang a časté anglické výrazy zapojené v českých větách. Pojmy jako festival „Burning Man“, „swipe right/swipe left“ se prolínaly celým dějem. Otázkou však zůstává, nakolik by se v ději zorientoval a jak by dokázal pochopit karikaturně znázorněné fenomény člověk, který není mileniálem. Autor v předloze též očekává základní přehled diváka ve zmiňované společenské problematice.

Název titulu naráží na televizní soutěž „Hry bez hranic“ z 90. let 20. století, které se účastnili soutěžící z evropských zemí plnící netradičních úkoly v bizarních kostýmech. Odkazuje také na mentální nastavení hlavního hrdiny, který se chce co nejvíce bavit, jeho práce se pro něj stává hrou a zároveň si pohrává s tenkou hranicí nekonvenčnosti svých nápadů, které překračují etické hranice chování.

Potom co byli oba aktéři odměněni potleskem a nadšenými ohlasy, objevil se na scéně sám autor Michal Kašpárek. Prostřednictvím diváckých otázek došlo k objasnění motivu uprchlické krize, která byla hnací silou příběhu. Autor zúročil svoji osobní zkušenost ze září 2015, kdy strávil 4 dny v improvizovaném uprchlickém táboře na území Maďarska. Jednalo se o balkánskou trasu, kde velkou část uprchlíků představovaly rodiny utíkající ze Sýrie nebo z Iráku. Jak sám tvůrce řekl, vytvoření počítačové hry o uprchlících, které bylo pouhou satirickou fikcí, se dnes stalo realitou.


  • LISTOVÁNÍHry bez hranic
  • Autor: Michal Kašpárek
  • Účinkují: Jiří Ressler, Věra Hollá

Premiéra 9. 1. 2019, psáno z uvedení dne 22. 1. 2019 v Divadle na Šantovce.

FOTO: Andrea Simperová

Poslední články autora

4+4 dny v pohybu 2019: Pustý ostrov chrání 15.000 obyvatel…

4+4 dny v pohybu 2019: Oplakávání Šávaše v DOXu

Projít labyrintem a nalézt ráj