Hlavní obsah

Funkcionalistická Divišova vila je stupňovitě zasazena do strmého svahu

Novinky, Text: Dita Dvořáková, editace: tnk

Plány pražského rodinného domu pro rodinu Václava Diviše, majitele stavební firmy specializované na výstavbu silniční sítě, vytvořil architekt Adolf Benš. Divišovi koupili úzký a prudce se svažující stavební pozemek s výhledem k jihu, směrem přes řeku k zeleným plochám Stromovky. Problematický pozemek dokázal architekt skvěle využít.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

Chloubou stavby se staly velké terasy.

Článek

Divišovi architekta Benše kontaktovali prostřednictvím známých, pro které navrhl vilu ve Střešovicích. Adolf Benš studoval na pražské technice a na Akademii výtvarných umění u profesorů Jana Kotěry a Josefa Gočára.

Ve dvacátých a třicátých letech se prosadil jako projektant velkých budov s nákladným provozem. K jeho nejvýznamnějším dílům patřil palác Elektrických podniků v Praze, na kterém spolupracoval s Josefem Křížem, a původní odbavovací budova letiště v Ruzyni.

Od původního návrhu vily, spojujícího obytné místnosti více se zahradou a posouvajícího ložnicové patro dále do svahu - tedy od jakýchsi obydlených teras, bylo z důvodů bezpečnosti upuštěno.

Výsledkem pak byla harmonicky řešená funkcionalistická vila, stupňovitě zasazená do strmého svahu. Vznikla ve třicátých letech minulého století.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

Stavba je kaskádovitě řešená.

V přední části propojeného přízemí a prvního patra převládala společenská funkce prostoru.

Zatímco velká hala ve vstupním podlaží byla zastíněna terasou, obytná místnost v patře se celou šířkou otvírala slunečnímu světlu. Do venkovního prostoru zasahovala předsunutým balkonem, tedy jakýmsi můstkem vyloženým na štíhlých pilířích.

„Hospodářské“ místnosti (kuchyně, pokoj pro šití, prádelna, sušárna) byly umístěny v zadních částech. V horním patře nechyběly rodinné ložnice orientované k jihu.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám