Jak se hledá lék na rakovinu? Čeští vědci studují v Africe opomíjené plody tropického stromu

Zázračný strom Garcinia kola umí léčit zanícené rány, průjem, malárii nebo zastavit ebolu a pomoci při léčbě rakoviny prostaty. Přesto na tento tropický druh rostoucí v Africe moderní medicína zapomněla, říká host Českého rozhlasu Plus, doktorandka Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze Anna Maňourová, která se plodům tohoto stromu věnuje.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zázračný strom Garcinia kola. Semínka se používají například na léčbu rakoviny a mají protizánětlivé účinky.

Zázračný strom Garcinia kola. Semínka se používají například na léčbu rakoviny a mají protizánětlivé účinky. | Foto: Anna Maňourová | Zdroj: Český rozhlas

„Je to středně vysoká dřevina, ovocný druh, ale považuje se za léčivku, protože obsahuje semínka, která se používají například na léčbu rakoviny a mají protizánětlivé účinky,“ uvedla ve Studiu Leonardo Maňourová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké léčivé rostliny mohou ještě překvapit vědce v tropické Africe?

Místem výskytu druhu je západní až střední Afrika. „Jeho plody připomínají broskev, podobně i voní, ale dužina není jedlá. V jednom plodu najdeme dvě až čtyři semínka neboli oříšky.“

Plodům stromu Garcinia kola se také říká bitter kola a místní obyvatelé je používají hlavně na léčbu průjmů a střevních obtíží. Protože se ale dřevina vyskytuje pouze v západní až střední Africe, je její použití významné jen lokálně. Proto také patří mezi opomíjené druhy a věda ji začíná až teď objevovat,“ řekla doktorandka.

Chemické složení oříšků

Maňourová se tomuto druhu garcínie věnovala v bakalářské a diplomové práci a nyní provádí terénní výzkum přímo v africkém Kamerunu. „Naším cílem je domestikace dřeviny, právě teď se ale věnuji analýze morfologické, chemické a genetické diverzity stromu.“

Doktorandka Anna Maňourová v kamerunské vesnici | Foto: Anna Maňourová | Zdroj: Český rozhlas

„Tedy chceme zjistit, jak variabilita stromu vlastně vypadá, jestli se v nějaké populaci nachází třeba větší plody a podobně. Důležité je také poznat podrobně chemické složení oříšků,“ vysvětlila bioložka.

Stromy se vyskytují buď volně v pralese, nebo se v domácích zahradách a v tzv. agrolesnických systémech, ve kterých je pěstován hlavně kakaovník.

„Většinou se vytipuje vesnice, kam s překladatelem jedeme, potkáme se s místními farmáři. Ti vyplní krátký dotazník, pak změříme samotný strom, popíšeme a odebereme 10 plodů,“ popsala postup prací vědkyně.

Polozapomenuté druhy

Odebrané plody se změří a vyloupnou se z nich semínka. „Ta také změříme, zvážíme a popíšeme. Pak je usušíme, rozemeleme a provádíme chemické analýzy. Důležitá je i genetická část, kdy odeberu 10 listů, popíšu je morfologicky, z jednoho získám DNA a pak se provádí genetická analýza.“

Čeští vědci uvažovali, že by se bitter kola dala namlít na prášek a prodávat. „Ale naším hlavním cílem je vytipovat lepší populace dřeviny. U těch bychom se zaměřili na množení tak, aby farmáři pěstovali vylepšené populace.“

Čeští vědci chtějí odradit Pygmeje od lovu ohrožených goril v Kamerunu

Číst článek

„To by mimo jiné pomohlo místní komunitě, která se pěstováním dřeviny a prodejem jejich plodů živí... Můžeme pomoci zkrátit dobu, kterou strom potřebuje tomu, aby začal plodit. To je pro místní farmáře velmi důležitý přínos,“ shrnula Anna Maňourová.

Podobně pozapomenutých druhů je mnohem více. Jedním z nich baobab, jehož plody obsahují druhý nejvyšší obsah vitamínu C na světě. Další je peruánská rostlina kamu kamu nebo přímo v Kamerunu pěstovaný safu čili africká švestka. Je to rostlina, jejíž plody připomínají švestku a chutnají jako mix mezi avokádem, olivou a citronem,“ dodala Maňourová.

Matěj Skalický, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme