Navždy populární. Zvyšují skandály popularitu politiků?

Reportáž o únosu premiérova syna na Ukrajinu loni otřásla vládní koalicí, nakonec však agentury pro výzkum veřejného mínění hlásily, že aféra Andreji Babišovi neuškodila. Ve volebních modelech od většiny agentur preference ANO vyrostly, což vedlo některé experty a novináře k úvahám, že „mediální humbuk kolem Babiše má opačný efekt, než se čekalo“. Útočit na premiéra se nevyplácí, protože v reakci na útoky zaujme pozici oběti a preference se mu jenom sypou. Tento výklad by byl věrohodnější, kdyby předtím někdo vyloučil druhé možné vysvětlení. Co když udělali výzkumníci chybu? Co když ve skutečnosti aféra se synem Babišovi uškodila, jen si toho agentury nevšimly? K takovému tvrzení existuje řada důvodů. Pojďme si je projít.

Po aféře premiérova syna posílilo ANO nejvíce v listopadovém průzkumu agentury STEM. Nutno však připomenout, že výsledky vzbudily v odborné komunitě menší skandál. Jak známo, tuzemské agentury se nejdříve v dotaznících ptají konkrétních osob, koho by volily, a pak z jejich preferencí vypočtou volební model.

Průzkum STEM publikovaný počátkem prosince byl unikátní tím, že proti předchozímu měsíci preference ANO poklesly o 0,9 procenta, ovšem volební model Babišově straně přidal 2,3 procenta. Úpravami ve výzkumné agentuře se z poklesu stal vzestup. Kdyby k těmto úpravám nedošlo, těžko by se dalo tvrdit, že „mediální humbuk má opačný efekt“. Něco je shnilého ve státě dánském, tedy v agenturách, zní logická úvaha.

Preference nepřepočítává na volební model pouze STEM, ale průzkumy všech ostatních společností považovaných za seriózní, tedy CVVM, Median a TNS Kantar. Žádná z nich se nespokojí s tím, že prostě zveřejní to, co se od občanů dozvěděla, ale vždy získaná data upravuje podle určitých algoritmů, o které se čtenář průzkumů příliš nezajímá. A nemá už vůbec žádnou kontrolu nad tím, jak se tyto algoritmy užívají. Jisté je, že každá z agentur používá jiný postup.

V pekelné kuchyni výzkumných agentur

Obyčejný selský rozum by připustil, že se při počítání volebního modelu přičte každé straně k preferencím odpovídající podíl hlasů od těch, kdo se nemohou rozhodnout nebo předpokládají, že k volbám nepůjdou. To však agenturám nestačí. Zjednodušeně řečeno, při přepočtech hlasům některých občanů dávají větší, jiným menší váhu.

STEM bere s větší vážností hlasy lidí, kteří deklarují, že mají k dané straně silnější vztah, víc se zajímají o politiku a opravdu chtějí volit. Voliči ANO se po aféře premiérova syna semkli, proto si v listopadovém průzkumu premiérova strana polepšila.

Obdobně postupuje CVVM. Nejvíc platí hlas občana, který nepochybuje o tom, že půjde k volbám, a který si je zcela jistý svou volbou. Neznamená to však, že parametry jsou stejné jako u konkurence. Například podle zjištění STEM mají ke své straně nejsilnější vztah voliči lidovců, komunistů, na třetím místě jsou příznivci Okamurovy SPD a Babišova ANO. Naopak slabý vztah mají sociální demokrati a Piráti. Agentura CVVM ovšem vychází z toho, že ke své straně mají nejblíže voliči čtyř stran, vedle očekávaných lidovců a komunistů také SPD a ODS, nápadně hůře je na tom s pevností svých podporovatelů vedle Pirátů také ANO.

Jiný přístup volí TNS Kantar, který oceňuje dlouhodobou věrnost voličů, hodnotí tedy jejich chování při minulých volbách. V případě této agentury ovšem není možnost zjistit, jak převažování hlasů mění preference, protože preference si nechává pro sebe a zveřejňuje pouze volební model.

Nejdůmyslnější je přístup Medianu. Oceňuje u voličů rozhodnost, se kterou hlásí, že půjdou volit, přihlíží ovšem také k tomu, jestli byli volit minule. Median je nejvstřícnější k nerozhodným, a pokud váhají mezi různými partajemi, tak je – byť s menší váhou – rozdělí. Proto také nezveřejňuje pouze preference (v terminologii Medianu „voličské jádro“), ale také potenciál, který zahrnuje všechny, kdo o dané straně uvažují.

Máme tedy věřit průzkumům? A co přesně nám o náladách voličů říkají? Odpovědi najdete v únorovém magazínu Neovlivní.cz. Cesta k němu vede tudy: