„Výsledky odrážejí bezprostřední zkušenost s kybernetickými hrozbami, ale i celkové národní zvyklosti a spotřebitelské chování. U nás, v Rakousku a částečně i ve Švýcarsku převládá digitální optimismus. Předpokládáme, že internet je spíše bezpečný systém vymyšlený tak, aby nám v něm nehrozilo větší nebezpečí,“ říká generální ředitel Europ Assistance Vladimír Fuchs.
Cítíte se být ohroženi kyberzločinem? A jak často měníte hesla/přístupy?
Projevuje se to i v tom, jak Češi přistupují k základním bezpečnostním či preventivním opatřením. Své heslo nikdy nemění 38 procent Čechů, což je vůbec nejvíc v Evropě. „Lidský faktor je z hlediska kyberbezpečnosti stále největším rizikem. Vedle slabých hesel představuje riziko navazování přátelství přes sociální sítě s cizími lidmi nebo přílišné sdílení osobních informací online,“ uvádí bezpečnostní analytik společnosti Avast Jan Širmer.
Kybernetická rizika jsou podle něj čím dál sofistikovanější a jejich počet roste. „Avast každý den eviduje zhruba jeden milion nových souborů a měsíčně zabrání až dvěma miliardám útoků,“ dodává.
Škodlivé programy podle něj budou stále důmyslnějším způsobem útočit na chytrá zařízení internetu. A ke krádežím bankovních údajů budou více zneužívány také routery.
„S trendy v kybernetických hrozbách je to podobně jako s trendy v módě, cyklicky se vracejí a jen zřídka se objeví něco opravdu nového. Poslední půlrok vidím ve znamení phishingu a trojských koní. Poměrně výrazně se také zvyšuje množství útoků na mobilní zařízení,“ dodává technický ředitel české pobočky společnosti Eset Miroslav Dvořák.
Nejhorší erudice v Evropě
Z průzkumu také vyplynulo, že Češi dost tápou, pokud jde o jednotlivé typy hrozeb. V evropském srovnání dopadli úplně nejhůř, řada z nich například vůbec neví, co znamená ransomware, tedy vyděračský program.
Nejbezpečnější banky: ČR je na čtrnáctém místě, Řecko mezi nejhoršími |
Podle některých expertů však není podstatné, aby jednotlivým termínům lidé rozuměli. „Z jiných průzkumů vidíme, že výsledné riziko počítačových útoků je všude zhruba stejné, ať už se klienti ve zmíněných pojmech orientují, nebo ne,“ upozorňuje kryptolog Raiffeisenbank Tomáš Rosa.
Čechy například relativně málo trápí představa, že by mohly být na internetu ohroženy nezletilé děti. Riziko, že si jejich potomka online vytipuje sexuální násilník, považuje za vážnou hrozbu jen 35 procent českých rodičů. V Evropě je to přitom skoro polovina.
Vážněji pociťují rizika, která jsou méně pravděpodobná, třeba že si někdo přečte jejich maily nebo bude sledovat jejich online aktivity. Po detailech ze soukromí – pokud nejsou prostředkem k vydírání – však kyberzločinci nepasou tolik jako po penězích.
Co jsou kyberzločiny
|
„Nejčastěji řešíme nebezpečné aplikace, podvodné e-maily i vydírání prostřednictvím e-mailů. Vždy jsou cílem peníze. Buďto přímo, nebo skrz osobní data,“ tvrdí Petr Zítek ze společnosti Noveria online.
Výsledky ukázaly, že Češi si kybernetických útoků často nevšimnou. A pokud ano, moc ho neřeší. „Na otázku, kolik lidí zná někoho, kdo se v minulosti stal obětí kybernetického útoku, odpovědělo v Česku kladně jen asi 14 procent lidí, v Rakousku 24 procent. Přitom úniky dat, podvodné e-maily a pokusy o krádeže účtů postihují české uživatele stejně často jako každé jiné,“ říká Fuchs z Europ Assistance.
„Jednou z chyb, s níž se často potkáváme, je iluzorní představa ‚jsem nedůležitý, mně se to stát nemůže‘,“ říká Dvořák z Esetu. Vysvětlení toho, proč stále řada lidí naletí na podvodné e-maily a phishing, spatřuje v nedostatečné edukaci. „Když nevíte, že něco takového existuje, jen těžko se tomu budete umět bránit,“ dodává Dvořák.
Podle oslovených expertů je třeba více přitlačit ve výchově. „Osvěta je určitě vítána. Spíše než probírat nevhodné chování je lepší klientům ukázat několik pochopitelných vzorců, které vhodné jsou. Mělo by se s tím začít už na základních školách,“ dodává Rosa.
