Kniha, která v Česku dlouho chyběla. To říkají autoři o dvoudílném Slovníku komunistických funkcionářů, který vydává Ústav pro studium totalitních režimů. 1500 stránková publikace uvádí jména 326 funkcionářů, kteří měli zásadní vliv na fungování Československa od roku 1921 do roku 1989. Autoři čerpali nejenom z mnoha pramenů v Česku nebo na Slovensku, ale mluvili i s několika žijícími komunisty. Mnozí další odmítli s historiky spolupracovat.

Praha 7:21 14. února 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Většina to odmítla, samozřejmě. Ani se nedalo čekat, že by s námi ochotně spolupracovali,“ říká Radiožurnálu jeden z editorů Petr Anev.

Některé z nich nebo aspoň příbuzné se podařilo přesvědčit, říká druhý editor Matěj Bílý: „Ta nedůvěra byla značná, to nezastírám. Mnohdy s námi odmítli spolupracovat, případně se s námi uvolili udělat rozhovor až poté, co jsme je ujistili, že nám je o vědeckou činnost, nikoliv o mediální skandalizaci.“

Na prostudované materiály a získané odpovědi se ale historici dívali kriticky, nějakým způsobem jednotlivé funkcionáře hodnotili, dodává Bílý: „My se nevyhýbáme hodnocení toho, jakým způsobem politici své funkce vykonávali, a pokud stáli u rozhodnutí, která byla velmi destruktivní, tak je pojmenováváme.“

1500 stran, 11 let práce. ‚Jde o mamutí dílo,‘ říká k vydání Slovníku disidentů Petruška Šustrová

Číst článek

Anev vysvětluje, že museli popsat jednotlivé zastávané názory. „Samozřejmě, když napíšeme, že v roce 1968 funkcionář zastával konzervativní názory, tak by je to asi nemělo urazit, pokud dodnes věří, že souhlasili s příchodem Sovětů,“ říká jeden z editorů.

'Zásadní dílo'

Matěj Bílý i Petr Anev jsou třicátníci a komunismus na vlastní kůži nezažili. Podle nich slovník obsahuje nová fakta, hlavně o méně známých komunistech, třeba o členech vysočanského předsednictva ze srpna 1968. 

„Je zajímavé sledovat, nakolik tito reformátoři po nástupu normalizace změnili své vystupování a zda se po zvolení Gustava Husáka uchýlili k opoziční činnosti, nebo naopak spolupracovali s StB a snažili se o nějaké vnitřní smíření s normalizačním režimem,“ říká Bílý.

Rozsah textu o jednotlivých komunistech závisí na jejich vlivu a postavení v komunistickém aparátu. Ředitel ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra považuje slovník za zásadní dílo: „Právě v tomto jubilejním roce, kdy si budeme připomínat 30 let od sametové revoluce, je i nejvyšší čas poznat podrobně jednotlivé příběhy strůjců komunistického režimu, můžeme říct tváře moci, které utvářely podobu naší společnosti před rokem 1989 a ovlivnily miliony životů.“

Slovník komunistických funkcionářů vydává ústav společně s nakladatelstvím Academia.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít