Už když Poslanecká sněmovna schvalovala zdanění státních finančních náhrad za ukradený církevní majetek, kritici poukazovali na to, že návrh narazí jak v Senátu, tak u Ústavního soudu. I tak ale zdanění podpořilo podle hlasovacího protokolu 106 ze 172 přítomných poslanců. Ruku pro zvedli na jednání letos 23. ledna zástupci ANO, SPD, ČSSD a KSČM, proti byli poslanci ODS, pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Sotva ale začali zdanění projednávat ve čtvrtek dopoledne senátoři, objevily se očekávané první výhrady na zasedání senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.
Předseda výboru Vladislav Vilímec (ODS) nejdříve četl preambuli k zákonu, který přinesl vyrovnání státu s církvemi. "Parlament se usnesl na tomto zákoně, pamětliv trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly na území dnešní České republiky potlačovány," četl senátor a vysvětloval, že považuje za dobré si právě nyní tato slova připomenout. "Ani z morálního důvodu nevidím jediný důvod, proč bychom měli tento zákon otevírat a nastolovat nějaké vášně. A já jsem smutný, že se taková norma ve sněmovně objevila a byla dokonce přijata," sdělil mimo jiné Vilímec.
A stejného názoru byl většina členů výboru. Proti zdanění hlasovala naprostá většina z nich, a to deset. Mnozí argumentovali tím, že by bylo od státu nemorální, kdyby chtěl nyní církvím zdanit majetek, kterým jim v minulosti ukradl.
"V případě restitucí církevního majetku je stát dlužníkem, a jestliže se nyní snaží tlačit na změnu smluvních podmínek mocenským způsobem, tak se to zcela příští duchu demokratického vládnutí," prohlásil například Petr Šilar, který vede senátní klub KDU-ČSL.
Senátoři jsou někdy až moc v klídku a pohodě, ovšem, když dnes přišla mezi ně hájit zdanění cirkevnich restitucí poslankyne KSČM, bylo chvilkama vidět, že mají co dělat, aby se udrželi na židli. Tady je video ukázka, více na @Aktualnecz a @Hospodarky pic.twitter.com/KlvWuu9DPZ
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) February 14, 2019
Stejně reagovali i senátoři dalších stran či nezávislí senátoři, mezi nimi senátor Tomáš Goláň. "Je absolutně nemyslitelné, aby stát chtěl nyní zdanit tyto náhrady, to prostě v právním státě není možné," uvedl. "Vláda potřebuje vládnout, a aby mohla vládnout, musela komunistům něco slíbit. A v rámci toho slíbila komunistické straně, že provede toto. A provedla to nešťastným způsobem, protože byl absolutním způsobem porušen princip legitimního očekávání," upozorňoval Goláň.
Nechci vyvolávat žádné emoce
Členům horní parlamentní komory oponovala komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová, která návrh na zdanění přišla vysvětlovat coby zástupkyně navrhovatelů. "Určitě jsem neočekávala, že zde budeme mít nějaký lehký úkol. Oceňování majetku církve bylo odlišné, než v případě jiných restituentů, protože si tento majetek ocenily samy církve," tvrdila poslankyně KSČM.
"Nechci tady vyvolávat žádné emoce, ale je mi líto, že takto reagujete," sdělila poslankyně. Mimo jiné se odvolávala na to, že vyrovnání státu s církvemi vyvolává u veřejnosti nesouhlas velkého počtu lidí.
Už teď je tak nepochybné, že Senát novelu zákona vrátí a vládní většina ji ve sněmovně bude muset opět potvrdit. Celá věc tak skončí Ústavního soudu, kam se chtějí obrátit církve i někteří senátoři a poslanci.
Římskokatolická církev po schválení novely zákona ve sněmovně upozornila, že svůj další postup proti tomuto zdanění oznámí až po tom, jak rozhodnou senátoři. Katolíci následně chtějí postupovat společně s ostatními církvemi a Federací židovských obcí. "Nemohu říct všechny detaily, musíme skutečně počkat na řešení Senátu. Nebudeme vstupovat do přípravy jídla," řekl kardinál Dominik Duka.
Podle něj jde v případě zdanění o "porušení slušného chování, smlouvy, zákona, protože odškodnění se nedaní". Duka tvrdí, že novela dopadne hlavně na slabší. "Především se dotýká židovské komunity, kterou připravil o majetek nacismus. Neproběhly žádné náhrady v krátkém období třetí republiky. Přišel komunismus a připravil je o další majetek. To jsou ti, kteří krokem budou postihnuti nejvíce," sdělil.
Učitel a senátor Jaroslav Větrovsky bude při hlasování v Senátu o zdanění cirkevnich restituci ve složité situaci. V Senátu zcela převažuje mínění proti zdanění, on je ale tady za hnutí ANO. Proto se ho @Aktualnecz a @Hospodarky před chvíli zeptaly: Jak budete hlasovat? pic.twitter.com/owyZ8kIGSZ
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) February 14, 2019
Lžete a kradete tvrdil Kalousek, kterému oponoval Zaorálek
Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Podporovatelé novely také tvrdí, že zákon vytvořil v restitucích nerovnost, když ostatní restituční normy byly jen o zmírnění majetkových křivd, které vznikly za komunistické totality po roce 1948.
V dílčím hlasování sněmovna zamítla návrh Marka Bendy (ODS) na další roční odklad účinnosti předlohy tak, aby ji mezitím mohl posoudit Ústavní soud. Kritici tvrdí, že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které v minulosti uzavřel stát s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním.
"Pevně věřím, že se většina z vás bude jednou za své hlasování stydět," uvedl ještě před hlasováním předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. "Lžete a kradete," tvrdil směrem k poslancům, kteří se chystají zvednout ruku pro. Zástupci vládní koalice mu oponovali, že jim jde o to, aby byly restituce spravedlivé. "Kroťte svá slova. Vy neumíte dělat politiku a nikdy jste to neuměl," vyčetl mu Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Kritici zdanění mimo jiné požadují analýzu, která by podle nich prokázala, že restituce byly skutečně nadhodnocené. Zejména když předseda ANO a vlády Andrej Babiš v minulosti tvrdil, že restituce byly předražené o 54 miliard korun. Babiš vycházel z tvrzení dřívějšího poslance a hejtmana za ČSSD Michala Haška, který v minulosti při projednávání restitucí mluvil o 54 miliardách.
