Dávky na bydlení by měli dostávat skutečně jen ti potřební, ubytovny by neměly připomínat scény z hororů a byznys s chudobou by měl skončit. Záměrům ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na revizi dávek v oblasti bydlení nelze vytknout absolutně nic.
Ve chvíli, kdy si alespoň letmo připomeneme celou historii spojenou s vládní podporou bydlení a lidí, kteří ho potřebují, začíná být jasné, že žádná revize či obměna v současné praxi vyloučených lokalit, příšerných ubytoven a předražených nájmů revoluci neudělá.
Jana Maláčová (ČSSD) problém "jak vyřešit dávky na bydlení" pouze zdědila. Na rozdíl od své předchůdkyně Jaroslavy Němcové (ANO) alespoň neplácá kvazipravicové nesmysly na téma: musíme zamezit zneužívání dávek a zpřísnit výplatu. Ti, kteří žijí z dávek, si pro ně většinou fakt nejezdí luxusním vozem a poté je neprobendí na jedné večeři, jak se mnozí politici dodnes snaží vykreslit veřejnosti obraz "klasického nepřizpůsobivého", který musí být po zásluze potrestán.
Maláčová mluví o revizi, ne o plošných škrtech. Fakticky navázala na práci své předchůdkyně z ČSSD Michaely Marksové, která možná měla k dokonalosti daleko, nicméně se alespoň snažila kromě dávkového systému prosadit i systém sociálního bydlení.
Co se dočtete dál
- Kdo by měl v sociálním bydlení vlastně žít?
- Jak se s bytovou politikou vypořádávají samotné obce a města?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi