Jedním z nich je samotná Chrudim, která vykazovala k letošnímu 1. lednu 22 678 obyvatel, což je meziročně o 25 lidí méně. Podobné rozdíly směrem nahoru i dolů ale vidíme i v řádově menších sídlech, kde již samozřejmě hrají významnější roli.

V celém chrudimském okrese žilo k 1. lednu letošního roku přesně 103 tisíc obyvatel, což je o 17 lidí méně než ke stejnému datu loňského roku. U sousedů v pardubickém okrese naopak 176 lidí přibylo.
Úbytek obyvatel na Chrudimsku přesto činí vcelku zanedbatelné dvě setiny procenta, což vynikne zejména ve srovnání se zbývajícími dvěma okresy Pardubického kraje. Ústeckoorlicko totiž meziročně přišlo o 126 obyvatel a Svitavsko dokonce o 145 lidí.

Při podrobném pohledu do nitra okresu vidíme, že nejvíc lidí, osmadvacet, ubylo v důsledku úmrtnosti i přirozené měny obyvatelstva v Hrochově Týnci. Vedení Hrochova Týnce ale nesedí se založenýma rukama, takže trend by se mohl obrátit. „Když nám to peníze umožní, připravíme stavbu 12 startovacích bytů a jednáme s vlastníky pozemků o další lokalitě, kterou bychom chtěli využít pro bydlení,“ vysvětluje starosta města Petr Schejbal. „I tak ale máme co nabídnout. Ve městě je škola, pošta, nechybí tu obchody ani lékař a máme tu i slušné životní prostředí,“ je přesvědčen Petr Schejbal.

O obyvatele přišla i další sídla. Například v Třemošnici ubylo 27 lidí, Hlinsko přišlo o 26 lidí a obyvatel Chroustovic je meziročně o 23 méně. V červených číslech je i Skuteč (-23), Mrákotín (-16), Vejvanovice (-15), Tuněchody (-14), Podhořany (-12), Vysočina (-12), Kněžice (-10) nebo Předhradí (-10).
Sídel, kde zůstali na svém, je pouze šest. Sem patří Heřmanův Městec, Kostelec u Heřmanova Městce, Bítovany, Mladoňovice, Nabočany a Prosetín.

A přírůstky? Ty můžeme vidět třeba v Jenišovicích (+10), Orli (+10), Žumberku (+10), Miřeticích (+12), Svratouchu (+12), Horce (+14), Běstvině (+15), Bylanech (+17) nebo v Morašicích (+20).

Největší přírůstek obyvatel zaznamenali v Načešicích. Tady loni žilo 591 lidí a letos už 616, přičemž nárůst o 25 obyvatel představuje víc než čtyři procenta populace v obci. Podle člena obecního zastupitelstva Františka Turka je příčina zřejmá. „Za posledních deset let jsme připravili a zasíťovali 54 parcel pro stavbu rodinných domů. Díky tomu rosteme a ještě budeme růst, protože domy se postupně dostavují a lidé se stále přistěhovávají,“ říká zastupitel.

V Načešicích nechybí ani obchod a najdeme tam i školku. Obec rovněž vlastní objekt s hospodou. „Nastavili jsme v něm nízký nájem, protože kdyby z vesnice zmizela hospoda, tak se lidé budou méně scházet a takové vesnice přestává žít. Obdobně podporujeme i hospodu v sousedních Licomělicích, což je obec, která tvoří spolu s Načešicemi jeden administrativní celek,“ připomíná František Turek.

Zastupitel poukazuje i na okolní Železné hory, které obci dotvářejí příjemný přírodní rámec.
Lesy, kopce a potoky mívají místní lidé za samozřejmost. Přírodní krásy však bývají o to větším lákadlem pro víkendové návštěvníky nebo chalupáře. „Takto se mi třeba líbí Smrkový Týnec, který je součástí Rabštejnské Lhoty,“ svěřuje se Chrudimačka Eva Malá. A není sama, neboť počet stálých obyvatel Rabštejnské Lhoty za rok vzrostl o dalších 17 lidí.