Na výstavbu vědeckých a technologických středisek v minulosti do Brna putovaly miliardové sumy. Vědecko–technologický park s názvem Technology Innovation Transfer Chamber, který má spojovat výzkum a praxi, vyrostl v roce 2014 díky takřka čtvrtmiliardové dotaci. Brněnské Vysoké učení technické (VUT) stálo u jeho zrodu.

Jak ale zjistila MF DNES, kvestor Ladislav Janíček už loni seznamoval akademiky s tím, že chce škola z projektu vycouvat.

„S ohledem na ztrátové hospodaření společnosti v letech 2015 až 2017 vyhodnotilo VUT značné riziko devalvace hodnoty svého majetkového podílu plněného vkladem pozemků,“ prohlásil Janíček, jak stojí v zápisu z jednání akademického senátu.

Právě přes pozemky se škola k budování centra dostala. Do soukromé firmy VTP, která park provozuje, v roce 2011 vložila jako vstupní kapitál pozemky v hodnotě téměř pěti milionů korun a získala menšinový podíl ve firmě.

Pokud ovšem VUT podíl a pozemky prodá, ztratí jakýkoliv vliv na to, co se bude s objektem v kampusu dít.

Mluvčí VUT Radana Kolčavová doplnila, že veřejná vysoká škola každoročně vyhodnocuje výsledky spolupráce i hospodaření v obchodních společnostech, v nichž má podíl. „V tuto chvíli vyčkáváme na výkazy účetní závěrky, které bývají známy alespoň předběžně do konce měsíce března,“ sdělila mluvčí.

Spolupráce provozovatele a školy? Nekoná se

Podle ředitele VTP Michala Buriana není to, že je technologický park stále v milionových ztrátách, problém. Podle něj se s tím počítalo.

„Každý projekt má nějaký vývoj. Do centra jsme za dobu jeho existence přivedli zhruba 68 firem, z mého pohledu jsme překonali rychlost obsazování. Je ale na akcionáři, jak se zachová,“ doplnil.

Společnost VTP pronajímá v budově prostory začínajícím i déle existujícím firmám. Jestli budou spolupracovat s experty z okolních institucí či VUT, je však už na nich.

Podle kvestora ovšem původně deklarovaná spolupráce školy a VTP neprobíhá ani není v plánu. A že centrum nefunguje podle původních představ, tvrdí i bývalý rektor Karel Rais, za jehož vedení budova centra začala růst.

Informatik, který je od roku 2013 poslancem za ANO, chtěl, aby na jednom místě v Ceitecu vědci zkoumali nanotechnologie a materiály a naproti v budově společnosti VTP sídlily firmy specializované na tuto oblast. Vědecké výsledky by tak rychle mohly najít uplatnění v praxi. Dnes ale podle jeho vize funguje jen výzkum v Ceitecu.

„Firma VTP tam dala jiné společnosti a nedopadlo to,“ podotkl Rais.

Škola nemá zástupce v představenstvu ani dozorčí radě

Účast VUT v celém projektu byla pro firmu klíčová nejen k získání pozemku, ale i dotace 230 milionů.

„Zapojení výzkumné organizace je vždy podmínkou nejen pro poskytnutí dotace, ale i úspěšného fungování takového parku,“ uvedl Petr Porák z ministerstva průmyslu.

Takzvaná udržitelnost, dokdy musí firma dodržovat dotační podmínky, trvá už jen do příštího roku. Pak se může cokoliv dít s budovou i firmou, která má stále ztrátové hospodaření a úvěr přes 80 milionů smluvně zastavený právě centrem a jeho vybavením.

Brněnské VUT teď ani nemá příliš velký vliv na dění ve firmě. Nemá zástupce v představenstvu ani dozorčí radě a vlastní jen necelých 12 procent akcií. O ty zbývající se dělí několik subjektů, z nichž žádný nedominuje.

K rozhodování pak stačí, když se sejdou akcionáři, již mají dohromady aspoň třicetiprocentní podíl. Většina z nich se přitom z jiných firem zná s předsedou představenstva VTP Michalem Šteflem. Ten je výraznou postavou brněnských podnikatelských kruhů – 20 let vedl stavební firmu OHL ŽS a nyní šéfuje krajské hospodářské komoře.

K otázkám MF DNES, mimo jiné jaké směřování bude mít dál VTP, Michal Štefl odpověděl, že se jim nemůže věnovat, protože je na dovolené. Podle ředitele Michala Buriana vše zůstane jako dosud. „Vše dnes funguje, tak není důvod něco měnit,“ ujišťuje Burian.

Stejní lidé jako u VTP stáli i za vznikem Biology Parku v bohunickém kampusu Masarykovy univerzity. Ten také není v zisku, ale univerzita je zatím se spoluprací spokojená. Má totiž zástupce v představenstvu a dozorčí radě. Na valných hromadách se pak musejí sejít akcionáři, kteří mají dohromady alespoň 60 procent akcií.