K pěstování hlívy ústřičné potřebujete jen nějaký volný kout s pokojovou teplotou a na poslední fázi růstu pak místečko na balkoně či lodžii. Na rozdíl od žampiónů či límcovky, které můžete pěstovat ve sklepě, totiž hlíva ke svému vývoji potřebuje světlo. Pokud máte u domku zahradu, můžete hlívu pěstovat i tam, na pařezech či špalcích dřeva. Nemějte obavy, není to žádná věda. Asi nejnáročnějším úkolem pro pěstitele je příprava substrátu a jeho naočkování sadbou. Zda jde o zrnitou, či kolíčkovou sadbu, není zas až tak podstatné. Důležité je, že by měla být co nejčerstvější.
Pěstování hlívy ze substrátu: Nejjednodušší způsob
Asi nejjednodušším způsobem je pořízení kompletního balení v igelitu slisovaného štěpkového substrátu s naočkovanou sadbou v už připraveném balíčku s kompletním návodem. Tyto sady pořídíte v zahrádkářských prodejnách, hobby marketech nebo na internetu. Mohou být různě velké, obvykle váží od 3 do 17 kilogramů. Protože je ale podhoubí „živý“ produkt, je lepší takovou sadu koupit tam, kde vám ji nechají připravit čerstvou na objednávku. V opačném případě se totiž může stát, že vám ani přes vynaložené úsilí houby nevyrostou.
Podhoubí prorůstá substrátem nejlépe při 27–29 °C. Při takových podmínkách je dobře zpracovaný substrát prorostlý už za dva týdny a po přemístění do tepla plodí během několika dnů. Takové teploty ale asi doma nedosáhnete. Počítejte proto s tím, že při nižších teplotách, pohybujících se v běžném interiéru okolo 21 °C, bude podhoubí potřebovat o něco víc času. Podhoubím prorostlý substrát poznáte podle bílošedého povlaku na zemině a typické vůně.
Takový balík přemístěte na dva až tři dny do chladnější místnosti s teplotou 6–12 °C, nechat ho můžete i přes noc venku (případné zmrznutí substrátu není na závadu). U menších balení odstřihněte vršek igelitu a pokryjte ho rašelinou. Ta obvykle bývá součástí sady pro domácí pěstování. U větších je třeba prořezat do igelitu otvory po stranách. Po zchlazení se začnou na povrchu substrátu objevovat zárodky plodnic, které se postupně zvětšují. Poté přeneste balík zpět do místnosti s rozptýleným světlem. Zalévejte tak, aby byl substrát stále vlhký, nikoliv přemokřený. Odplozený substrát lze využít při výsadbě rajčat, okurek, tykví i melounů nebo jej jednoduše přidat do substrátu do balkónových truhlíků.
Náš tip:
Výhodou je, že pokud si objednáte substrát již naočkovaný, obdržíte ho obvykle značně prorostlý podhoubím, nemusíte tak na nic čekat a absolvovat etapu prorůstání, hlíva vám začne plodit během krátké doby, obvykle 7–14 dnů.
Pěstování hlívy na slámě: Potřebujete více prostoru
Složité není ani pěstování hlívy ústřičné v pytlích na slámě. Potřebovat budete o něco větší prostor, sklizeň ale bude o to větší. Tímto způsobem je možné úrodu sklízet celoročně, je jen nutné dodržovat stanovený teplotní režim. Ve fázi růstu podhoubí zajistěte zhruba na dva měsíce teplotu alespoň 20 °C. Toho lze nejlépe dosáhnout umístěním naočkovaného pytle se slámou například v kotelně. Po dvou měsících mějte připravené prostředí s teplotou cca 10 °C a s rozptýleným světlem. Toho zkušení pěstitelé docilují přemístěním prorostlého pytle například na studenou chodbu nebo zasklenou lodžii.
Jak na to:
1. Obstarejte si libovolnou slámu a velký silný průhledný igelitový pytel. Sláma musí být co nejčerstvější, nesmí jevit známky plísně nebo hniloby! Dejte vařit vodu, nejlépe velký zavařovací hrnec, napěchujte slámu do pytle a zalijte ji vařící vodou. Pytel zavažte a nechte slámu pařit. Na horké vodě nešetřete. Nedokonale spařená sláma obvykle zplesniví a máte po práci, sadbě i úrodě. Až sláma vystydne (obvykle druhý den), odstřihněte jeden spodní roh a nechte přebytečnou vodu vytéct. Nijak pytel nemačkejte, nesnažte se slámu ždímat. Kolik vody si sláma sama podrží, tolik bude stačit hlívě na celý život. Ustřižený roh pak ponechte otevřený. V průběhu růstu podhoubí bude tímto otvorem unikat oxid uhličitý, který podhoubí vydechuje. Příliš vysoká hladina oxidu uhličitého totiž růst podhoubí brzdí.
2. Slámu naočkujte klasickou zrnitou sadbou. Tu pořídíte na internetu, v zahrádkářských prodejnách nebo hobby marketech. Sadbu rozdrobte na hrudky velikosti nehtu a promíchejte přímo v pytli se slámou. Balení 0,7 litru sadby vystačí zhruba na 10–12 kg mokré slámy, tj. na jeden velký pytel.
3. Pytel znovu zavažte, ale provázek docela neutahujte. Ponechte otvor o průměru 5–8 cm a do něj vložte asi čtvrt balíčku obyčejné skládané vaty. Vznikne tím zátka, přes kterou může k podhoubí kyslík, ale nikoli zárodky plísní.
4. Naočkovaný pytel uložte na jeden až dva měsíce na teplejší místo (kolem 20 °C až 25 °C). Na tom, zda tam bude světlo, nebo tma, v tomhle okamžiku nezáleží.
5. Zcela prorostlý a bílý pytel přemístěte na chladnější místo s teplotou kolem 10 °C. Zde už ovšem musí být světlo, ale nikoli přímé slunce. Udělejte do pytle rovnoměrně cca 6–8 otvorů. Vlhkost pro rostoucí plodnice zajišťujte pravidelným rosením. Zhruba za dva týdny byste se měli dočkat svých hub, které dírami porostou ven. Hlívu sklízejte, když klobouk doroste velikosti minimálně pěti centimetrů. Sklizňovou zralost poznáte podle tenké hnědé linky na okraji klobouků. Pozor, hlíva je houba, která roste velmi rychle. Přerostlá hlíva uvolňuje alergenní spóry, proto vytrhávejte celé trsy bez ohledu na to, že jsou plodnice různě velké.
6. Po sklizni přeneste substrát asi na dva týdny na původní teplejší místo. Tam bude podhoubí odpočívat a sbírat síly k nové tvorbě plodnic. Pak ho znovu přemístěte do chladu a celé kolečko opakujte. Obvykle se dosahuje dvou až tří sklizní s odstupem několika týdnů. Jakmile se obsah pytle nápadně zmenší a změkne, zežloutne nebo se hemží muškami, je to znamení, že je sláma vyplozená a lze ji zkompostovat.
Pěstování hlívy na dřevě: Stačí malá zahrada
Pokud máte k dispozici zahrádku, nemusí být ani velká, můžete hlívu pěstovat venku na dřevě tak, jak roste v přírodě. Naočkovat se dají jakékoliv špalky dřeva, které následně polovinou délky zakopeme do země. Nejlépe se hodí špalky z kmenů listnáčů, trochu horší zkušenosti jsou s dubem, který má tvrdé dřevo a vysoký obsah tříslovin. Čím tvrdší dřevo, tím delší doba prorůstání. Jehličnany se podle zkušenosti pěstitelů nehodí. Nejlepší dobou pro očkování je leden. Výhodou je, že získáte časový náskok. Zatímco jarní pěstitelé budou koncem dubna a začátkem května teprve objednávat sadbu a očkovat, zimní pěstitelé už budou rovnou ukládat do zeminy špalky prorostlé podhoubím.
Jak na to:
Dřevo nařežte na špalky asi 30 cm dlouhé, na řezné plochy dejte sadbu, přidejte další špalek, opět sadbu a tak postupujeme do délky pytle, v němž špalky uskladníte. Nakonec pytel zavažte, aby dřevo nevysychalo, a dejte do chladné místnosti. Zalévat je není třeba, jen v případě sucha je trochu zvlhčete vodou. Pytel umístěte do kotelny, teplejšího sklepa, prádelny a podobně. Zkrátka někam, kde bude do jara nejméně 10 °C a kde bude podhoubí moci v klidu růst. Pytel jednou za 14 dní rozvažte, hodinu nechte vyvětrat, případně špalky pokropte vodu. Když kmeny prorostou podhoubím, zakopejte je do hloubky asi dvou třetin na stinnější místo, vlhké, ale ne podmáčené a 10 cm nechte vyčnívat na povrch.
Náš tip:
Překáží vám na zahradě zbytky pokáceného stromu? Hlíva je dřevokazná houba, která se dá nejen jíst, ale i využít k ekologické likvidaci pařezů. K naočkování sadbou je v takovém případě nejvhodnější dobou září a říjen. Stačí na horní řeznou plochu přibít několik prkýnek, položit na ně sadbu, případně navrtat díry do kmenu a do kořenů a sadbu do nich nacpat, urychlíte tak prorůstání podhoubí dřevem a tím následný rozkladný proces. Nejenže se tak zbavíte nechtěného pařezu, ale ještě si pochutnáte na vynikajících houbách.
Navíc hlíva je nejen velmi chutná, ale její konzumace zvyšuje odolnost proti infekcím, virovým a bakteriálním onemocněním, zánětům, plísňovým chorobám, snižuje množství cukrů a tuků v krvi, pomáhá při léčbě hemeroidů, ekzémů, ale třeba i popálenin. Důvodů, proč ji zařadit na svůj jídelníček častěji, je tak celá řada. V obchodech ji sice seženete v každém větším supermarketu po celý rok, u domácí hlívy máte ale jistotu, že neobsahuje žádné škodlivé látky.
