Neandrtálci byli primitivové, pyramidy stavěli otroci a antické Řecko bylo zářným příkladem demokracie? Interpretace historie není přesná!
I když je historie jednou daná, její interpretace se vyvíjí a také se říká, že dějiny píšou vítězové. Mezi lidmi se navíc často drží tvrzení, která jsou z pohledu aktuálního vědeckého výzkumu minimálně sporná. Opravdu stavěli pyramidy otroci? Skutečně je Indie centrem buddhismu? Která ustálená tvrzení se dnes dají celkem přesvědčivě vyvrátit?
Chováš se jako neandertálec!
Počastoval-li vás někdy někdo touto větou, asi jste se zrovna nechovali právě nejlépe. Jenže! To, že bylo zástupci druhu Homo neanderthalensis tupci, je více než sporné. Neandertálci totiž měli řeč, starali o staré a nemocné, jako první pohřbívali své mrtvé, tvořili ozdoby a uměli zacházet s barvami. Ba co víc, jejich mozkovna měla v průměru o 150 cm3 větší objem než mozkovna Homo sapiens! Na vině byl jiný tvar lebky a u mozku nezáleží tak úplně na velikosti, ale na struktuře, nicméně není nemožné, že mohli být neandertálci minimálně stejně chytří jako my.
Skutečně pyramidy postavili otroci?
Dlouho se tradovalo, že egyptské pyramidy jsou dílem obrovského množství otroků, kteří pracovali pod biči dozorců. Takové tvrzení však bylo od základu vyvráceno. Starověký Egypt měl maximálně pár milionů obyvatel, takže jich rozhodně nešlo příliš uvolnit pro práci na pyramidách, a to i s ohledem na skutečnost, že by na otroky musely dohlížet legie vojáků. Problematické by navíc bylo i jejich zásobování vodou. I díky analýze obydlí dělníků to dnes vypadá, že stavitelé pyramid byli sice rekruti z chudých rodin, ale byli společensky uznávaní.
Antické Řecko zářným příkladem demokracie?
Za kolébku demokracie je obecně považováno antické Řecko. Kořeny tohoto politického zřízení lze skutečně najít na Peloponéském poloostrově, nicméně… Přestože se svobodní řečtí muži skutečně mohli podílet na veřejném dění, takové athénské ženy takřka nemohly opouštět otcův nebo manželův dům. Svoboda pak samozřejmě nebyla určena ani otrokům. Demokracie jako taková přitom „nevoněla“ některým filosofům, a třeba Aristotelés tvrdil, že otroctví je přirozeně dané od přírody.
Afrika jako vysoce zaostalý kontinent
Černý kontinent bývá zase obecně považován za zaostalý. Tak nějak se ale zapomíná, že jak rod Homo, tak druh Homo sapiens vznikly právě na tomto světadílu. Později zde také vzniklo zemědělství, a to nezávisle na jiných regionech. Tento způsob obživy byl přitom do takové Evropy importován z Přední Asie. A když na mnoha místech evropské kontinentu vládl temný středověk, v Africe existovaly velké říše jako Ghana, Mali, Songhaj, Benin, Kanem, Kongo, Zimbabwe anebo Mutapa.
Indie centrem buddhismu? Bývávalo!
Buddhismus skutečně vznikl zhruba v 1. polovině 1. tisíciletí př. Kr. ve starověké Indii. Ačkoliv zde dlouho vzkvétal, postupně začal jeho úpadek, který vyvrcholil islámskými nájezdy v 11. až 13. století. Buddhismus tak z Indie prakticky vymizel a v současné době se na indickém subkontinentu k tomuto náboženství hlásí pouze 0,7 % obyvatel. Daleko rozšířenější je v dalších asijských zemích, do nichž se v průběhu let rozšířil. Jedná se např. o Čínu, Koreu, Japonsko, Tibet nebo Srí Lanku.
Byl Ježíš Kristus reálná postava nebo ne?
Ještě před pár sty let o existenci Ježíše z Nazaretu nikdo nepochyboval. S desakralizací společnosti ovšem začalo mnoho lidí tvrdit, že se jedná pouze o literární postavu. Pokud se však podíváme na situaci v tehdejší Palestině, zjistíme, že zde v bezútěšných staletích rostli různí proroci jako houby po dešti. Vzpomeňme třeba známého Ezechiela. Podobné postavy proto nebyli ničím výjimečným. I když tedy vědecký důkaz pro existenci Ježíše chybí, v podstatě to o ničem nesvědčí.
Evropa jako největší civilizace
Evropané vždy oplývali jistou sebestředností. Konstatování, že Evropa vždy disponovala nejlepší a nejzářnější kulturou, nestojí na historických základech. První velké civilizace vznikly v Mezopotámii, Egyptě a Indii, a i za dob antického Řecka a Říma byla napřed Čína, což navíc trvalo mnoho a mnoho staletí. Vítězné tažení evropských kultur začalo až v 15. století společně se zámořskými objevy, a na vrchol se dostaly až ve století 18. V současnosti se navíc zase zdá, že asijské země pomalu přebírají otěže.
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: