Není ten Vojtěch Filip k nakousnutí?

Pan Filip uvedl (čas 3:50): „Pokud jde o uznání jaksi tzv. prozatímního prezidenta Venezuely, prosím vás, já jsem se taky neprohlásil předsedou vlády a nenesu prezidentu republiky aby mi podepsal odvolání Petříčka.“

Pan Filip jaksi opomněl že není předsedou Poslanecké sněmovny. Ale určitě tu představu má, nebo chce být aspoň předsedou vlády. Už sní, že by jako jeho slavný předchůdce Klement Gottwald nosil na Hrad seznam ministrů určených k demisi k podpisu prezidenta a slavně by vystoupil na Staroměstském náměstí: „Právě jsem se vrátil z Hradu...“

Pokud by se pan Filip prohlásil ústavním činitelem, který přebírá moc, jistě by se mohl spolehnout, že by se v ulicích objevily statisícové davy, které by mu provolávaly slávu. Výklad nějakého článku v Ústavě, který by mu to umožňoval, by se určitě dal zkomolit. Jako prezidenta by ho promptně uznali vrchní vůdci Číny, Ruska, Iránu, Kuby a určitě i by ho i pan Maduro pozval na návštěvu Venezuely. Bolívijský vůdce by mu nechal poslat slavnostní kytici.

Zbídačená Česká republika, kde inflace dosahuje miliónů procent, nejsou potraviny, opozice (tedy i komunisti) jsou zavíráni, nebo beze stopy mizí, by si konečně oddechla. Pan Filip by se zasadil o to, aby konvoje s humanitární pomocí byly konečně našimi úřady vpuštěny na naše území.

Volby sice nedopadly úplně podle jeho představ, ale to se dá vyřešit jednoduše. Jmenuje se Národní rada, která převezme kompetence voleného Parlamentu. Do prezidentských voleb nebudou protikandidáti pro jistotu připuštěni.

O tom všem jistě pan předseda sní, když bdí. Ostatně hodně z toho jistě ještě pamatuje.