S příchodem spojeneckého vylodění v Normandii se zvyšovala činnost francouzského odboje za účelem narušení německé komunikační síly a zabránění německým jednotkám v jejich další bojové činnosti. Německá 2. tanková divize SS „Das Reich“ dostala rozkaz přesunout se do Normandie a pomoci s potlačením spojeneckých invazních sil. Během přesunu zabily německé síly mnoho francouzských civilistů a zároveň se dostávaly neustále do kontaktu s francouzským odbojem.

Brzy ráno 10. června roku 1944 přišel za SS-Sturmbannführerem Otto Weidingerem na velitelství pluku SS-Sturmbannführer Adolf Diekmann, velitel I. praporu SS pluku Der Führer s informací, že se na něj obrátili dva francouzští civilisté, kteří tvrdili, že odboj drží německého důstojníka v nedalekém městečku Oradour-sur-Vayres. Zajatým důstojníkem měl být SS-Sturmbannführer Helmut Kämpfe, velitel průzkumného praporu, kterého zajal odboj den před tím. 

Foto: Trosky vesnice byly ponechány ve stavu, v jakém byly po masakru jako upomínka na německé válečné zločiny ve 2. světové válce

Psali jsme:Osvobození Lymanu: další nesmazatelná vráska na čele ruských válečných štváčů

Ještě tentýž den obklíčil prapor SS-Sturmbannführera Diekmanna vesnici Oradour-sur-Glane, která leží 22 kilometrů severozápadně od Limoges. Svého času se jednalo o obyčejnou vesničku, válkou do té doby téměř nedotčenou. Existuje dokonce teorie, podle které si jej spletl s Oradour-sur-Vayres, kam měli původně dorazit. Diekmann nechal shromáždit všechny obyvatele města na náměstí, kvůli kontrole dokladů. Navíc nechal zatknout šest dalších civilistů, kteří nežili ve vesnici, ale měli tu smůlu, že zrovna projížděli vesnicí na kolech, když Němci přijeli.

Foto: Trosky vesnice byly ponechány ve stavu, v jakém byly po masakru, jako upomínka na německé válečné zločiny ve druhé světové válce

Všechny ženy a děti byly nahnány do kostela, kde byly zamčeny, mezitím co byla vesnice rabována. Muži byli odvedeni do šesti stodol, u kterých už byli připraveni Němci s kulomety. Podle výpovědi svědka, který celou událost přežil, začali němečtí vojáci pálit do skupin z kulometů ne tak, aby je ihned zabili, ale způsobili jim co největší utrpení. Mířili jim totiž na nohy, protože tak prý pomaleji zemřou. Když už se některé oběti nemohly hýbat, tak na ně Němci naházeli klestí a stodoly zapálili. Uniknout se podařilo pouze 5 mužům, na místě jich však zemřelo 190. Někteří byly zabiti palbou kulometů, jiní uhořeli zaživa.

Foto: Trosky vesnice byly ponechány ve stavu, v jakém byly po masakru, jako upomínka na německé válečné zločiny ve druhé světové válce

Psali jsme:Britský válečný veterán skončil na ulici. Terorista, se kterým se kdysi střetl, dostal od britské vlády dům

Poté se vojáci přesunuli ke kostelu, kde věznili ženy s dětmi a začali připravovat zápalné láhve. Ty následně vojáci naházeli do oken a rozpoutali v kostele ohnivé peklo. Ženy s dětmi v náručí se snažili z kostela utéct skrze okna, ale jen co se dostaly před kostel, tak byly zasaženy palbou z kulometů. Ne všichni ale měli takové "štěstí" a byla jim dopřána rychlá smrt dávkou z kulometu. 

V kostele zahynulo 247 žen a 205 dětí. Přežila pouze jediná žena, 47 letá hospodyně Marguerite Rouffanche. Té se totiž podařilo uniknout malým oknem na zadní straně kostela a celou noc se ukrývala ve křoví dokud Němci neodjeli. Nebyla ale jediná, která řádění esesáků přežila. Malá skupina zhruba dvaceti vesničanů vyšla z úkrytu hned poté, co bylo venku bezpečno. O pár dní později bylo přeživším dovoleno pohřbít mrtvé.

Foto: Trosky vesnice byly ponechány ve stavu, v jakém byly po masakru jako upomínka na německé válečné zločiny ve druhé světové válce

Bylo nalezeno 642 mrtvých obyvatel Oradour-sur-Glane, kteří byli brutálně zavražděni během několika hodin. Když se Standartenführer Stadler o masakru dozvěděl, požadoval, aby byl Diekmann postaven před soud. Diekmann poukazoval na to, že takové masakry jsou v Sovětském svazu běžnou záležitostí, takže se soud oddálil do doby, kdy měla divize Das Reich dorazit do Normandie. Diekmann však padl dříve, nežli k soudu mohlo dojít. Trosky vesnice byly následně ponechány ve stavu, v jakém zůstaly bezprostředně po masakru, aby sloužily jako upomínka na německé válečné zločiny 2. světové války.

Na závěr přidáme zajímavé video, které je proloženo originálními, dobovými záběry pro lepší představu, jak to ve vesnici Oradour-sur-Glane vypadalo před rokem 1944 a jak to tam vypadá nyní.

Video: Dobové i současné záběry z vesniceOradour-sur-Glane / YouTube