ČNB věří, že získá zákonné pravomoci i bez ministerstva financí

Snaha České národní banky (ČNB) o získání zákonných pravomocí narazila na ministerstvu financí. Návrh nemá dostatečnou politickou podporu, a tak slábne i podpora ministerstva financí.
„Návrh novely zákona o ČNB odráží změny v provádění měnové a makroobezřetnostní politiky, ke kterým došlo celosvětově po vypuknutí finanční krize,“ uvedl Jiří Rusnok na konferenci Vysoké školy ekonomické v Praze „Rozvoj a inovace finančních produktů“.

Proč novela naráží?

Nejdiskutovanějším tématem novely zákona jsou tzv. úvěrové ukazatele. Zákonné pravomoci by daly ČNB možnost závazně stanovit limity ukazatelů hypotečních úvěrů LTV, DTI a DSTI.
Již dnes ale ČNB tyto tři ukazatele využívá. Nejprve omezila výši hypotečního úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti (ukazatel LTV) a v loňském roce následovalo omezení výše celkového dluhu žadatele o hypotéku k jeho ročnímu čistému příjmu (ukazatel DTI) a také výše měsíční splátky dluhu k čistému měsíčnímu příjmu žadatele (ukazatel DSTI).
Přestože jde „pouze“ o doporučení, banky jsou vesměs poslušné a nařízení centrální banky dodržují. Účinnost těchto opatření potvrzuje i sama ČNB v nejnovější Zprávě o inflaci: „Poptávku domácností po vlastním bydlení začínají poněkud tlumit zpřísněné podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů.“
Novela způsobila rozruch na půdě Poslanecké sněmovny již v roce 2017. Současná podoba novely je ale podle guvernéra méně striktní, protože obsahuje vyšší objemovou výjimku (5 %), současně se nevztahuje na refinancované hypoteční úvěry a v neposlední řadě zavazuje ČNB alespoň dvakrát ročně přezkoumat podmínky opatření.

ČNB má své nové důvody

„LTV, DTI a DSTI jsou nástroje, které cílí přímo na poskytování hypotečních úvěrů, a jsou tak z makroekonomického hlediska vhodnější než přímá kapitálová rezerva či další hrubé nástroje,“ uvedl guvernér.
Ukazatele DTI a DSTI byly ještě před jejich zavedením v podobě doporučení jedním z argumentů centrální banky pro prosazení novely zákona. „Smyslem novely je zároveň dát nám možnost upravovat i tyto dva klíčové ukazatele, to znamená poměr splátek k měsíčním příjmům a výše úvěru nebo celkového zadlužení k ročním příjmům domácností,“ uvedl loni v dubnu Tomáš Holub, tehdejší ředitel měnové sekce ČNB a dnes člen bankovní rady ČNB.
Po zavedení těchto ukazatelů v rámci doporučení ale ČNB argumentaci změnila. Jedním z důvodů je nyní zajištění rovných podmínek na trhu a zabránění nekalé konkurenci mezi poskytovali. „Bez možnosti omezit instituce nerespektující pravidla prostřednictvím zákonných pravidel se budou banky nekalé konkurenci těžko bránit,“ vysvětlil Jiří Rusnok.
Dalším důvodem je, že v budoucnosti mohou poskytovat hypoteční úvěry v mnohem větší míře nebankovní či zahraniční instituce. A protože současné doporučení ČNB není právně vymahatelné, nemusí ho podle guvernéra do budoucna dodržovat všichni poskytovatelé hypotečních úvěrů a mohou klienty předlužovat dodatečnými úvěry.
„Nástroje obsažené v zákoně umožní přímou, rychlou a účinnou reakci ČNB na nedodržování pravidel prostřednictvím nápravných opatření,“ vysvětlil Jiří Rusnok.
Ani zavedení limitů DTI a DSTI nemělo podle guvernéra dramatické dopady. Varování o poklesu trhu se nenaplnila a potvrzuje to i rekordní objem poskytnutých úvěrů za loňský rok. Podle odborníků se ale dopad nových doporučení naplno projeví až během letošního prvního čtvrtletí.

Legislativa v rukou Evropské unie

V současné době se novela zákona o ČNB stále potácí legislativním procesem a je blokována ministerstvem financí. „Nový návrh novely zákona o ČNB prošel v roce 2018 mezirezortním připomínkovým řízením, diskuse o konečné podobě však zatím nebyly uzavřeny, proto ministerstvo financí požádalo o posunutí termínu předložení vládě do konce března 2019,“ uvedl Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí. Termín byl však již v minulosti několikrát posunut.
Novela podle guvernéra nepřináší z hlediska praktické politiky nic nového, prostřednictvím doporučení opatření uplatňuje ČNB již dnes a bude je uplatňovat i nadále bez ohledu na schválení novely. Podle guvernéra je ale novela nepopulární téma. Centrální banka přesto hodlá ve svém boji pokračovat.
Dříve či později k těmto opatřením podle guvernéra přistoupí i Evropská unie na evropské úrovni. „Můj soukromý odhad je, že i kdyby z politických důvodů nedošlo ke schválení novely v nejbližších letech, tak se nám tato legislativa stejně vrátí přes Evropskou unii,“ uvedl na konferenci Jiří Rusnok.
Dnes má tato opatření v legislativě již devět či deset zemí a další na tom podle guvernéra pracují. „Další kolo regulace přijde z Evropské unie právě z tohoto směru zejména po nějakých otřesech, které jistě časem nastanou,“ dodal Jiří Rusnok.