„Vzhledem k obrovskému množství případů dochází k zahlcení magistrátu hlavního města Prahy, a zejména ministerstva dopravy jakožto odvolacího orgánu, což vede k tomu, že velký podíl přestupků není v zákonem stanovené lhůtě projednán a pachatelé tedy nejsou potrestáni,“ uvedl dopravní resort k důvodové zprávě k novele zákona, která rovněž zpřísňuje bodové postihy za nejnebezpečnější dopravní přestupky.
Převedení agendy na městské části, které by tento problém mělo pomoci vyřešit, se ale vedení Prahy příliš nelíbí. Městské pokladně by totiž přineslo poměrně významný výpadek příjmů. Spolu s agendou by totiž jednotlivým městským částem odevzdala příjmy z pokut, které ročně dosahují zhruba 270 milionů korun.
To, že se pokutě vyhne značné množství řidičů, které v Praze policisté načapají při rychlé jízdě nebo telefonování za volantem a kteří pokutu nezaplatí na místě, magistrát připouští. „Neděje se tak kvůli odborné neschopnosti či nízké pracovní výkonnosti zaměstnanců magistrátu, ale jednoznačně kvůli nedostatku zaměstnanců vůči objemu oznamovaných přestupků,“ tvrdí mluvčí Prahy Vít Hofman.
Ročně je magistrát zavalen ohlášením zhruba 600 tisíc přestupků, které by mělo teoreticky zpracovávat 119 úředníků. Ty ale magistrát nemá, protože na trhu není dost zájemců, kteří by byli ochotni se za stávajících platových podmínek nechat zaměstnat. Část hříšníků postihu skutečně unikne. Podle Hofmana ale neexistuje statistika, která by dokazovala, že jinde je situace výrazně lepší.
Ne každý chce vybírat pokuty
Pokud návrh projde, problém s náborem nových úředníků se přenese na městské části. Ty už od loňského roku řeší pokuty za neoprávněné parkování v modrých zónách. Pokud by jim přibyla i tato povinnost, musely by podle odhadů magistrátu přijmout okolo 220 nových zaměstnanců.
Například ve třetí městské části, která zahrnuje Žižkov a část Vinohrad, má na starosti vyřizování pokut za neoprávněné parkování na rezidentních zónách pět lidí. Od loňského května, kdy tato agenda na radnici přešla, rozeslali úředníci na 22 tisíc pokut.
Téměř polovina všech obeslaných řidičů však svoji povinnost zaplatit zpochybnila. Takový postup se přitom může části z nich vyplatit.
„Pokud někdo přistoupí k obstrukčním postupům, tak ta šance na vybrání pokuty je nižší,“ uvedl starosta Jiří Ptáček. I tak městská část na pokutách za parkování vloni vybrala přes sedm milionů korun, doplnil místostarosta Ondřej Rut. Podle něj radnice potřebuje přestupkový odbor personálně posílit i v případě, že na něj další povinnosti v podobě řešení nepřipnutých pásů nebo nedání přednosti v jízdě nedopadnou.
Podle radnic by ve vybírání pokut měl pokračovat magistrát
Převzít novou povinnost zcela odmítá Praha 4, která má na starosti čtvrti dále od centra, jako je Podolí, Krč nebo část Záběhlic. „Už teď vykonávají městské části v Praze řadu úkonů za stát či za hlavní město, aniž na tuto činnost dostávají odpovídající finanční příspěvek. Financovat takovou agendu z vlastních zdrojů a zajišťovat ji bez nových zaměstnanců není možné,“ uvedl mluvčí čtvrté městské části Jiří Bigas.
I přesto, že výběr pokut by šel do kasy jednotlivých radnic, si radnice nejsou jisté, zda by jejich výběr dokázal pokrýt náklady na udržování aparátu úředníků. Část z nich proto bude prosazovat, aby ve výběrech pokut pokračoval nadále magistrát.
Bod týkající se nedostatečného pokutování řidičů páchajících přestupky v pražských ulicích tak může být jedním z těch, které zkomplikují a prodlouží přijetí nového bodového systému. Podle magistrátu je totiž výhodný především pro ministerstvo dopravy, které by jeho prosazení zprostilo jakékoliv povinnosti při řešení pokut udělených v Praze. Dnes totiž slouží jako odvolací orgán v případech, kdy potrestaní šoféři nesouhlasí s postupem magistrátních úředníků. Při přesunutí této problematiky na nižší úroveň městských částí by se stalo odvolacím orgánem právě hlavní město.
VIDEO: Takto chytají řidiče, kteří neumějí jezdit v pruzích
