Na světlo se dostávají další podrobnosti o zákulisí ostrahy jaderných elektráren, jež vzbuzují pochybnosti. A také o tom, co předcházelo miliardové zakázce na ostrahu elektráren v Dukovanech a Temelíně.
Tu získala společnost Mark2 Corporation (M2C), která je však podle nedávného rozsudku Nejvyššího správního soudu bezpečnostním rizikem pro stát. A to kvůli své minulosti. M2C začne střežit elektrárny od letošního jara.
Elektrárny hlídá už více než 20 let společnost G4S. Podle bezpečnostního ředitele ČEZ Daniela Rouse se ale poslední dva až tři roky nepřijatelně snižovala kvalita služeb ostrahy elektráren ze strany této firmy. „Obecně šlo o řešení dodržování smluvních podmínek, kdy připomínky směřovaly od našich kontrolních složek,“ uvedl Rous.
Nepříjemný nález potvrdil Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). „Je skutečností, že v rámci kontrolní činnosti SÚJB v roce 2017 bylo v Jaderné elektrárně Dukovany zjištěno porušení. Celkově čtyři bezpečnostní pracovníci zajišťující fyzickou ostrahu nebyli ozbrojeni krátkou kulovou zbraní ráže do devíti milimetrů včetně,“ uvedla Petra Volková, mluvčí SÚJB. Kontrola to odhalila předloni 7. září.
Podle některých zaměstnanců bezpečnostní firmy šlo však o desítky let zavedenou praxi. Jednalo se o zaměstnance, kteří se právě připravovali na získání zbrojního průkazu. A někteří lidé z ČEZ to podle zdrojů z G4S věděli a dlouhodobě tolerovali.
„Když se ale blížilo rozhodování o zakázce na ostrahu elektráren, tak se zvětšoval tlak na naši firmu,“ sdělil jeden ze zaměstnanců G4S, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Na druhé straně chodily podle mluvčí Volkové na SÚJB anonymy. V nich se psalo o tom, že bezpečnostní pracovníci nejsou spokojeni se svými platy. A že přivydělat si můžou jen formou značných přesčasů.
„Tento stav není z hlediska SÚJB dlouhodobě udržitelný. Snažíme se, v rámci svých možností, působit na ČEZ, aby zajištění fyzické ostrahy věnoval odpovídající pozornost. A to včetně odpovídajícího finančního ohodnocení bezpečnostních pracovníků,“ sdělila mluvčí SÚJB.
Vedení společnosti G4S se brání tvrzením, že sjednané a stále aktuální ceny na obou jaderných elektrárnách jsou nízké. „Nemohou pokrýt razantní nárůst mezd za poslední tři roky,“ uvedl Peter Žipaj, šéf G4S.
M2C je spojena s rodinou podnikatele a exministra Bárty
ČEZ začne dávat mnohem víc peněz na ostrahu, ale to už se nebude týkat G4S. Střežení elektráren od května zajistí za 1,1 miliardy na pět let právě M2C.
Do roku 2012 se tato firma jmenovala ABL a byla spojena s podnikatelem Vítem Bártou, exministrem dopravy a předsedou strany Věci veřejné. S rodinou Bártových je tato společnost spojená stále.
Výběrové řízení trvalo celý rok. Zúčastnila se ho ještě firma G4S, ale neuspěla. Společnost ČEZ dříve počítala na tyto účely s částkou do 650 milionů korun za celé období 2019 až 2023. Nakonec je cena výrazně vyšší.
„Nám moc peněz ČEZ přidat nechtěl a firmě spojené s Bártovými teď dá o tolik víc,“ podivuje se jeden ze zaměstnanců G4S. V praxi bude podle něj změna firmy vypadat tak, že drtivá většina pracovníků ostrahy v elektrárnách zůstane a jen přestoupí z firmy G4S do M2C.
ČEZ nevěděl, že je v elektrárně další bezpečnostní firma
Vraťme se ale ještě k tomu, co SÚJB zjistil za nedostatky při ostraze elektráren. Nebyli to jen pracovníci bez pistolí. Jisté porušení právního předpisu spočívalo v tom, že ČEZ jako právnická osoba podle kontroly nevěděl cosi velmi důležitého.
„A to, že část služeb fyzické ostrahy jaderné elektrárny Dukovany je jí dodávána jinou společností než G4S. A to společností AGP security. Bylo tudíž postupováno v rozporu se smlouvou o poskytování fyzických ochranných služeb na zajištění ochrany Jaderné elektrárny Dukovany,“ shrnula mluvčí SÚJB Volková.
Následně ale i výsledek výběrového řízení na ostrahu elektráren vzbudil pochybnosti – M2C je podle rozsudku Nejvyššího správního soudu bezpečnostním rizikem pro stát kvůli své minulosti.
Podle samotné bezpečnostní firmy i společnosti ČEZ ale rozsudek nebude překážkou při střežení elektráren. S tím nesouhlasí bezpečnostní expert Andor Šándor. „Je to zvláštní. Pokud jsou ve vedení ČEZ spokojeni ti, co zodpovídají za bezpečnost, tak já musím vyjádřit značnou pochybnost o tom, zda vůbec rozumíme tomu, co se zde v tomto prostoru říká,“ podivil se Šándor.
Vedení ČEZ v tom nevidí problém. Vítěz výběrového řízení čili M2C mu podle jeho vyjádření předložil doklady, že je oprávněn k nakládání s utajovanými informacemi ve stupni „vyhrazené“.
„A vybraní pracovníci poskytovatele a jeho poddodavatelé mají oprávnění až do stupně ‚tajné‘. Tím jsou potřeby společnosti ČEZ naplněny, stejně tak jako podmínky proběhlé veřejné soutěže,“ sdělil Petr Šuleř, který v ČEZ vede útvar jaderné komunikace.
Šándor kritizuje ČEZ za plány s bezpečnostními prověrkami
Jenže stupeň „vyhrazené“ je ten nejnižší. V něm jen prokazuje podnikatel svou způsobilost k nakládání s utajovanými informacemi vlastním prohlášením. Až pak následuje stupeň „důvěrné“, ještě výš je stupeň „tajné“, zmiňovaný Šuleřem. Teprve v těchto případech musí podnikatel podstoupit bezpečnostní prověrku a získat osvědčení příslušného stupně utajení.
Šándor nerozumí tomu, jakým způsobem ČEZ celou věc zdůvodňuje. „Jak se může vedení společnosti, jež má pouze stupeň ‚vyhrazené‘, zabývat věcmi, jako je ochrana jaderných elektráren?“ ptá se. Podle něj to nelze nahradit tím, že jen jednotlivci budou mít prověrku na stupeň „tajné“. A sama firma jinak zůstane na nízké úrovni „vyhrazené“. „Vždyť přece někdo ve vedení té firmy se musí podívat na celý systém ochrany elektráren. A pak rozhodnout o způsobu střežení,“ dodal Šándor.
Bezpečnostní ředitel ČEZ Rous k tomu podotkl, že se s Šándorem dlouho zná a jeho názoru si váží. Podle něj ale polemika k takovým tématům do médií nepatří. „Proto se do ní zapojovat nebudu. Mohu jen zopakovat, že společnost M2C zvítězila ve výběrovém řízení vypsaném podle zákona o zadávání veřejných zakázek, v rámci kterého byly vypořádány veškeré námitky a připomínky. Jeho řádný průběh byl potvrzen i rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ popsal Rous.
Někteří současní zaměstnanci ostrahy se ale diví, co je v českých jaderných elektrárnách možné. „Teď se pořád upozorňuje na bezpečnostní hrozbu firmy Huawei, ale že firma, která je bezpečnostním rizikem pro stát, bude hlídat jaderné elektrárny, nikoho nezajímá,“ podivil se jeden ze zaměstnanců.
Úřad neshledal důvody pro zahájení správního řízení
Proti postupu ČEZ se ozvala i společnost G4S, jež přijde o zakázku ostrahy elektráren. V říjnu zaslala podnět na SÚJB, v němž své pochybnosti shrnula. SÚJB pak tento podnět předal Národnímu bezpečnostnímu úřadu. A ten vše poté přeposlal Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Tam podnět týkající se ostrahy elektráren řešili na sklonku minulého roku.
„V intencích námitek obsažených v podnětu jsme neshledali důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední,“ oznámil Martin Švanda, mluvčí ÚOHS.
Nicméně podle Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) není v zásadě možné, aby zakázku, která zahrnuje přístup k utajované informaci vyššího stupně, než se kterou je dodavatel oprávněn nakládat, byla řešena subdodavatelským způsobem.
„Tedy zapojením dalšího dílčího subdodavatele, který je k nakládání s informacemi takových vyšších stupňů oprávněn. Takový postup by byl v rozporu s ustanovením zákona o veřejných zakázkách,“ upozornil bezpečnostní ředitel NBÚ Jaromír Kadlec.
Že je s obří zakázkou vše v pořádku, tvrdí vedení společnosti M2C. „Bezpečnostní způsobilost uchazečů byla ověřována jako jedna ze stanovených podmínek výběrového řízení na ostrahu jaderných elektráren. Naše společnost tyto podmínky splnila v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a i nadále je plní. A to bez ohledu na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ uvedla mluvčí firmy Tereza Rýparová.
NBÚ však už v minulosti shromáždil informace, z nichž vyplývá, že činnost některých lidí spojených s touto společností je v rozporu se zájmy státu, a to jednak v oblasti vnitřní bezpečnosti a pořádku a rovněž v rozporu s ekonomickými zájmy republiky. Úřad proto další nakládání s utajovanými informacemi ze strany této soukromé bezpečnostní služby pokládá za významně rizikové. Firma se proti závěrům NBÚ bránila u soudů, ale neuspěla.
Společnost M2C podle zástupců firmy ČEZ nejlépe vyhověla předem stanoveným třem kritériím. Cena tvořila 60 procent celkového hodnocení, 25 procent tvořil poměr konverze platby do platů zaměstnanců a patnáctiprocentní byl podíl přesčasové práce.
Cílem bylo získat po všech stránkách nejlepší nabídku. ČEZ deklaroval, že chtěl služby ostrahy v co možná nejvyšší rozumně dosažitelné kvalitě. A to s ohledem na potřebu neustálého zlepšování a zvyšování úrovně bezpečnosti.
Někoho zajímal výpis hovorů šéfa ČEZSoučasný bezpečnostní ředitel ČEZ Daniel Rous byl před lety zmiňován v souvislosti s firmou ABL. Lidé spojovaní s ABL si tehdy nelegálně opatřili výpisy telefonních hovorů jeho a desítek dalších osob. „A to včetně například předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Mimo jiné si opatřili i výpis mého telefonního čísla. Konaly jak orgány činné v trestním řízení, tak Úřad pro ochranu osobních údajů. Ve věci došlo i k odsouzení pachatelů,“ sdělil Rous. Jeden bývalý policista a jeho komplic vyvázli s podmínkami. Jenže to hlavní, tedy kdo si špiclování objednal, už vyšetřovatelé nezjistili. Ředitel Rous se podle svého vyjádření dodnes nedozvěděl, proč někoho zajímal výpis jeho hovorů. Nabízí se tedy otázka, jaký je nyní vztah ředitele Rouse k současné firmě Mark2 Corporation, dříve ABL? MF DNES ředitel sdělil, že se neangažoval ve výběru bezpečnostní agentury pro ostrahu elektráren. „Osobně jsem se žádným způsobem nepodílel na zadání, hodnocení nabídek ani na jakýchkoli jiných činnostech výběrového řízení na ostrahu jaderných elektráren. Navíc, až do května 2018 ostraha jaderných elektráren nepatřila ani do působnosti útvaru Ochrana Skupiny ČEZ, který řídím,“ sdělil Daniel Rous. A dodal, že s vedením M2C se setkal pouze po vyhlášení výsledku výběrového řízení na dvou oficiálních jednáních. „Další kontakty probíhají na pracovní úrovni. Těchto jednání se sice osobně neúčastním, jsem však o nich informován,“ doplnil bezpečnostní ředitel ČEZ. |
Temelín pod palbou. Cvičení záchranářů u jaderné elektrárny
11. dubna 2017 |
