Zhruba pětinu návštěvníků tvořili cizinci. Těch sem loni přijelo o téměř osm procent víc než v předchozím roce. Mezi zahraničními návštěvníky převládali Němci, jichž bylo přes 100 tisíc. Následovali Poláci, Slováci a Holanďané. Ze vzdálenějších míst přijíždí do kraje také stále více obyvatel Izraele. „Neptejte se mě proč, ale ten trend tu je,“ potvrzuje Eva Hornová z oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu v Liberci.

KRKONOŠE JSOU LEPŠÍ NEŽ ALPY

Podobnou zkušenost má i Kamila Bůžková z informačního centra v Harrachově. „Izraelci sem jezdí hlavně v létě. Láká je především příroda. Posedět si v trávě, to je něco, co neznají,“ spekuluje o důvodech.

Recesisté na lyžích závodili ve Smržovce v dobových kostýmech. Závodilo se ve třech disciplínách. Slalom, sjezd s nejdelším dojezdem do protisvahu, a ve skoku, který byl většinou spojený s krkolomným pádem.
FOTO: Na svahu Kedru ve Smržovce se předvedli recesisté na lyžích

Krkonoše jsou pro ně také mnohem dostupnější než třeba Alpy. A nejsou tak vysoké, takže lidé, kteří žijí v malé nadmořské výšce, podle ní nemají problémy s aklimatizací. „Většinou sem zamíří v rámci jednodenních výletů během návštěvy Prahy,“ dodává pracovnice harrachovského infocentra.

Mezi návštěvníky našich nejvyšších hor pak podle ní jednoznačně dominují Poláci. „Vzhledem k blízkosti hranice je to logické,“ dodává. Ubývá naopak ruských návštěvníků, přestože ruština zní v Harrachově poměrně často. „Přesné počty ale neznáme, často jde totiž o Rusy s německým pasem,“ dodává Kamila Bůžková.

Z blízkosti hranic těží také památkáři. Mezi hrady a zámky, kam nejčastěji míří Němci, patří Lemberk a Grabštejn. Frýdlant zase jednoznačně okupují Poláci. Tam dokonce zaměstnávají polského průvodce. Vyplatí se jim to. „Nárůst cizinců na památkách Libereckého kraje jsme zaznamenali obecně. Většinou jde o individuální turisty a nikoli o zájezdy,“ vysvětluje Lucie Bidlasová, mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) se sídlem na Sychrově.

Sklářské muzeum v Novém Boru.
Cesta skla podpoří turismus v příhraničí

A právě Sychrov patří na vrchol pomyslného žebříčku top návštěvnosti. Ačkoli mluvčí upozorňuje, že zámek, který přebudovali na své rodinné sídlo francouzští Rohanové, má výhodu celoročního provozu. „Pokud bychom to měli brát v rámci klasické sezony, pak v návštěvnosti jednoznačně vedou Trosky,“ podotýká Lucie Bidlasová. Na Sychrov loni za celý rok dorazilo 115 tisíc návštěvníků, na Trosky od dubna do října 109 tisíc.

A právě Trosky spolu s Bezdězem (70 tisíc turistů) upřednostňují cizinci. Je to logické. Není tam jazyková bariéra, i když ke standardní nabídce patří dnes výklady v angličtině či němčině. Jak Trosky, tak Bezděz vyhledávají podle mluvčí NPÚ hlavně Němci a Holanďané.

ZŮSTANOU DEN, ALE TŘEBA I ČTYŘI

Cestovní ruch není samozřejmě postaven pouze na návštěvách, ale také na ubytování. Čím déle tu turisté zůstanou, tím více tu nechají peněz. Podle Evy Hornové z krajského úřadu tu cizinci v průměru setrvají čtyři dny, Češi tři. Zato ale podle statistiků představují hlavní část klientely. „Klientelu v ubytovacích zařízeních představovali především domácí hosté. Šlo o 115 tisíc osob, což je 71,8 procenta z celkového počtu,“ upřesňuje Stanislava Riegerová ze statistického úřadu.

Ilustrační foto
Kraj rozdá vesnicím téměř 30 milionů korun

Její slova dokládá i Milena Lánská z horského hotelu Ještěd. Tam dokonce tvoří Češi 86 procent všech ubytovaných. „Výjimkou nejsou ani lidé přímo z Liberce,“ připomíná Lánská. Nicméně zdůrazňuje, že Ještěd nepatří mezi klasická ubytovací zařízení. „Lidé se tu ubytovávají kvůli zážitku. Často třeba v den výročí svatby nebo seznámení,“ dokládá.

Kromě místních strávili noc či dvě na Ještědu lidé z celého světa. Podle Lánské hostil horský hotel návštěvníky z Estonska, Kanady, Malajsie či Brazílie. Širokým spektrem návštěvníků se ale mohou pochlubit také Jizerské hory. Třeba na Prezidentské už přespali Belgičané, Kanaďané, Řekové, Turci či Švýcaři. I tady přitom 95 procent hostů tvoří tuzemští turisté.

K návštěvě kraje, ale především pak samotného Liberce, zve nově i blog, který v sousední Žitavě založili Eliška a Jörg Nadges, jež se před časem přestěhovali z Berlína. „Jak mi sami řekli, celkem záhy zjistili, že z celého Trojzemí je toho zdaleka nejvíc k vidění u nás v Liberci. V trojúhelníku Praha Drážďany Wroclaw zkrátka není větší město,“ prozradil na svém blogu Jizerské ticho Petr Vondřich.

Průběh rekonstrukce Severočeského muzea v Liberci.
FOTO: Oprava muzea se prodraží a protáhne. Otevře příští září