Nová vědecká studie říká, že Češi nejvíc škodí přírodě velkou spotřebou masa a energií
„Pokud bychom měli každému z nás dát náhrobek za to, čím jsme přírodu nejvíce poškodili, bylo by to za energii spotřebovanou v našem životě,“ nebojí se poněkud drsného přirovnání jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Vladimír Kočí.
Fotogalerie |
Cílem vědců bylo dát dohromady data převážně z Českého statistického úřadu a najít odpověď na otázku, která lidská činnost v průměru ovlivňuje životní prostředí nejvíce. „Myslíme si, že je dobré si problémy seřadit podle významnosti a řešit je postupně,“ vysvětluje děkan, proč se do výzkumu pustili.
Výsledky ukázaly, že první místo obsadila právě spotřeba energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. Elektrická i tepelná energie se totiž u nás ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Především spalováním uhlí se do prostředí uvolňuje hodně škodlivých látek. „Když si ochlazujete místnost klimatizací, která spotřebovává hodně elektřiny, znamená to, že se v severních Čechách ovzduší, potažmo půda a voda znečistily velkým množstvím emisí,“ upozorňuje Vladimír Kočí.
Neekologické vepřo-knedlo-zelo
Jako druhá nejvýznamnější oblast znečištění se ukázala spotřeba potravin. U Čechů dominuje konzumace vepřového masa. Každý z nás průměrně za rok sní 43 kilogramů tohoto druhu masa. Jeho chov je přitom energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje před porážkou mnoho potravy. „Málokoho napadne, jaké má vepřo-knedlo-zelo dopad na životní prostředí,“ poukazuje Vladimír Kočí.
Kolik sní průměrný Čech
|
Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, průměrně ho však sníme jen 8,5 kilogramu ročně. Pokud by autoři studie měli dát jedno doporučení, jak každý může přispět k zlepšování životního prostředí, bylo by to omezení konzumace masa. Člověk se podle nich nutně nemusí stát vegetariánem či veganem, stačí maso nejíst každý den. „Jezme ho dvakrát za týden. Nám to bude bohatě stačit a zároveň budeme ekologicky šetrnější,“ upozorňuje Vladimír Kočí z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT).
„Je to něco, co by stálo za to změnit ve školních jídelnách. Kvalita stravy z tohoto úhlu pohledu tam není ideální. Přitom je to místo, kde ovlivňujeme stravovací návyky obyvatelstva pro příští desetiletí,“ myslí si děkan vysoké školy.
Vedle nadměrné konzumace masa je problematické enormní plýtvání jídlem. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé.
Mezinárodní Organizace pro výživu a zemědělství už v roce 2011 odhadla, že průměrný obyvatel Evropy a Severní Ameriky vyplýtvá mezi 95 až 115 kilogramy jídla za rok, Afričané a Asiaté mezi 6 až 11 kilogramy ročně.
Nové oblečení nikdo nevyhodí
U nás se výzkumu týkajícího se plýtvání jídlem momentálně věnují na Mendelově univerzitě v Brně. Spočítali, že jen u nich ve fakultní menze se denně vyhodí 93 kilogramů jídla, což představuje více než pětinu vydaných pokrmů.
Kolik projezdí průměrný Čech
|
„U spotřebitelů se projevuje takzvaná omezená racionalita. Jdou do menzy, koupí si jídlo za určitý obnos a pak pětinu jídla vyhodí. Nikomu to divné nepřipadá. Ale kdybychom šli do obchodu a koupili si pět párů ponožek a jeden po příchodu domů vyhodili, všichni se nad tím pozastavíme,“ říká Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity.
Ve výzkumu vysoká škola pokračuje. Vyhodnocuje deníky 100 lidí, kteří si po dobu jednoho týdne zapisovali, kolik a jaké potraviny vyhodí. Ale zpět k aktuální studii VŠCHT. V přílišné spotřebě energie a plýtvání jídlem sice Češi čisté svědomí nemají, ale v dopravě už jsme na tom lépe. „Nechci říct, že doprava neškodí, ale zatím to není takový problém a první věc, kterou bychom měli měnit,“ popisuje Vladimír Kočí.
Kolik protopí průměrný Čech
|
Automobily sice do ovzduší vypouštějí škodlivé látky, které zvyšují riziko onemocnění dýchacích cest, ale pořád je podle závěrů vědců pravděpodobnější, že rakovinu způsobí přílišná konzumace masa.
Stejně tak odpadové hospodářství není v Česku takovým problémem, jakým by se na první pohled mohlo zdát. Používání igelitových sáčků, plastových brček a kupování potravin v plastových obalech nemá na naše zdraví ani na ovzduší takové dopady jako vytápění uhlím.
„Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se nesnažili snižovat jejich množství. To bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniku odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady,“ dodává děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT.
Plasty v oceánech
Zároveň ve vědecké publikaci autoři připouštějí, že plasty hromadící se v oceánech a ovliňující všechny mořské organismy jsou obrovským globálním problémem. Při hodnocení ekologických dopadů na život průměrného Čecha (suchozemce) je však nebyli schopni do výzkumu zahrnout.
Republikové tabulky znečištění ovzduší vedl loni Moravskoslezský kraj |
Studie vyšla ve vědeckém časopise Science of The Total Environment. Autoři na ní pracovali zhruba tři měsíce, podklady pro analýzu sbírali pět let. Za tu dobu nashromáždili data hlavně z Českého statistického úřadu o průměrném chování Čechů. Kromě toho vycházeli i z oficiálních statistik ministerstev a předchozích vědeckých publikací.
Ačkoli odhadují, že se závěry výzkumu dají vztáhnout i na další evropské země, chtěli by v něm pokračovat a analýzu nabídnout dalším státům. Zároveň teď chtějí zjišťovat, jak životní prostředí ovlivňují konkrétní jídla z našich jídelníčků. To znamená například porovnat, jestli je škodlivější zmiňované vepřo-knedlo-zelo, nebo spíše vepřové na jiný způsob
.
