Tato sezona pálení byla ve Zlínském kraji díky mimořádné úrodě švestek a dalšího ovoce dlouhá a vydatná. Například březnická pálenice je v provozu stále 24 hodin denně. „Naposledy byla taková sezona před čtyřmi či pěti lety,“ pochvaluje si páleničář Lubomír Chalupa.
Pro majitele pálenic je to zajímavé hlavně z ekonomického hlediska. „Technologie stojí nemalou částku, my jsme navíc stavěli pálenici na zelené louce,“ podotkl páleničář Jan Svízela z Kelníků.
Přesto ale stále spousta lidí vyrábí slivovici a další ovocné destiláty v domácích pálenicích nelegálně. Černé pálení se nedaří dlouhodobě potírat. Na Slovensku však zkusili zajímavou metodu: domácí pálení od začátku letošního roku povolili při dodržení několika podmínek.
Člověk, jemuž je přes 21 let, může za rok vyrobit maximálně 25 litrů pálenky. A to jen z domácího ovoce, případně z medu. Musí na to mít zařízení, které před pálením celníci odplombují a potom zase zaplombují. Výrobek je třeba zdanit 5,4 eura za litr čistého alkoholu, tedy zhruba 140 korun. A nesmí se prodávat.
Klíčová otázka zní, jestli to může být inspirace pro Českou republiku. A co na to říkají majitelé pálenic ve Zlínském kraji?
„Lidé by měli využívat pěstitelské pálenice. Situaci na Slovensku monitorujeme a čekáme, jak se to tam osvědčí. Myslím si ale, že to není cesta, po které bychom měli jít,“ reagovala ředitelka vládního odboru protidrogové politiky Jarmila Vedralová.
Upozorňuje na možné zdravotní riziko. Možnost, že by se nezkušený domácí páleničář mohl otrávit třeba metanolem. „Je to riziková záležitost,“ míní Vedralová.
Recept proti nelegálnímu pálení zatím nemá. Apeluje na lidi, kteří to dělají, aby dodržovali zákon. Podle Svízely by naopak mohlo být zlegalizování a dohled nad domácí výrobou destilátů ze zdravotního hlediska prospěšné.
„Je mnoho nekvalitních domácích zařízení na pálení a vím, že si lidé mohou zničit zdraví popíjením alkoholu, který na něm vyrobí. Může v něm být metanol i těžké kovy,“ uvedl Svízela.
Legální domácí pálení by pěstitelské pálenice neohrozilo
Při legálním pálení by museli mít lidé kvalitní vybavení od oficiálního výrobce. To by pro ně znamenalo investici v řádech několika desítek tisíc korun.
„Kompletní zařízení stojí od 25 do 60 tisíc korun plus daň,“ přiblížil prodejce destilačního zařízení Petr Janča z Uherského Brodu.
Právě cena nového zařízení by zřejmě zájemce odradila od toho, aby doma pálili. „Ti, co pálí na černo, by u toho asi zůstali. Pomoci by mohlo, kdyby se snížila daň v pěstitelských pálenicích,“ uvažuje Janča.
O tom však stát neuvažuje, naopak premiér Andrej Babiš zmínil, že v úvahu připadá spíše navýšení daně z tvrdého alkoholu. Lidé dnes zaplatí v pěstitelské pálenici spotřební daň 143 korun z litru absolutního alkoholu, jehož kompletní vypálení stojí přes 200 korun.
„Všichni by neměli peníze na to, aby si koupili kvalitní domácí pálenice,“ míní Svízela. Podle něho by pěstitelští páleničáři o práci nepřišli, pokud by český stát povolil domácí výrobu.
„Měli by s tím spoustu práce, museli by také ekologicky likvidovat výpalky, jednat s celníky. Myslím si, že by raději kvas zavezli do pálenice a vyšlo by jim to ještě levněji,“ řekl Chalupa.
Ani na Slovensku o domácí pálení zatím není velký zájem. Finanční správa tam zatím nezaznamenala nikoho, kdo by u ní žádal o povolení.
„Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova však už vydalo pro dvě osoby potvrzení o držbě destilačního zařízení, které je podmínkou žádosti o zařazení soukromého výrobce destilátu do evidence,“ nastínila mluvčí Finančního ředitelství SR Ivana Skokanová.
„Až na základě vydaného potvrzení o zařazení do evidence soukromých výrobců destilátů příslušným celním úřadem je osoba oprávněná vyrábět destilát,“ doplnila.
O tom, zda celníci dokážou kontrolovat případné domácí páleničáře, je podle ní předčasné spekulovat. Ukázat to má až čas.
