Cesta: Titulní stránka > Město
To, že prodejce může být ze strany dozorových orgánů, např. ze strany České obchodní inspekce popotahován v případě, že spotřebiteli lže o vlastnostech výrobku nebo v případě, že nesplní nějakou zákonem danou povinnost (např. nevyřídí reklamaci do 30 dnů), již téměř každý spotřebitel ví.
V praxi
se však setkáváme s velkým množstvím různých obchodních praktik, u nichž řada
spotřebitelů, a bohužel ani řada podnikatelů, vůbec netuší, že jejich použití
je zákonem zakázané a jako takové mohou být také sankcionovány. Takové praktiky
nazýváme nekalými obchodními praktikami. Jejich podstatou je vždy útok na
svobodné rozhodování spotřebitele ohledně koupě zboží či služby. Bohužel se
v poradnách Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z. s. setkáváme
s tím, že obětí takových praktik se stávají zpravidla ti nejzranitelnější,
nejčastěji senioři.
Jednou z nejúčinnějších metod, jak spotřebitele s co nejmenším úsilím přimět k uzavření smlouvy či k jinému jednání, je zastrašování. Prodejci stačí vyvolat v potenciálním kupujícím strach či obavu o něco, co je pro něj důležité, ať už se jedná o bezpečí, zdraví jeho či blízkých osob, majetek nebo třeba dobrou pověst, a pak mu nabídnout ideální řešení jeho problému. Prodejci přitom využívají faktu, že strach je jednou z nejintenzivnějších emocí a člověk často udělá téměř vše, aby se tohoto nepříjemného pocitu zbavil. Pokud podnikatel přitom uvádí nepravdivé či zkreslené informace o míře rizika, které spotřebiteli, či jeho rodině skutečně hrozí, pak se pravděpodobně jedná o nekalou obchodní praktiku.
Zastrašování
spotřebitele najdeme také na tzv. Černé listině nekalých obchodních praktik. V zákoně o ochraně spotřebitele
na tzv. černé listině nekalých praktik, která obsahuje ty nejzávažnější
prohřešky, kterých se podnikatel může vůči spotřebiteli v oblasti nekalých
praktik dopustit, najdeme toto: „obchodní
praktika je považována vždy za klamavou pokud podnikatel uvádí nesprávné údaje
o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost spotřebitele nebo jeho rodiny,
pokud si jeho výrobek nebo službu nekoupí“.
Na
naši poradnu se obrátil pan Martin, který na podzim našel ve své schránce
letáček s nabídkou kominické firmy na provedení pravidelné údržby
spalinových cest. Protože bylo před topnou sezónou a nabídka se zdála být
cenově výhodnější než u jeho tradičního kominíka, rozhodl se službu vyzkoušet.
Zavolal na uvedené telefonní číslo a pozval si pracovníka firmy domů. Ten na
místě provedl kontrolu, a k překvapení pana Martina mu místo vymetení
komínu sdělil, že prakticky vše je špatně a komín vyžaduje nákladnou
rekonstrukci. Barvitě panu Martinovi vylíčil, jak mu vyhoří dům, pokud nebude
postupovat podle jeho instrukcí a nenechá komín opravit. Jelikož byl pracovník
firmy velmi přesvědčivý, byl již říjen a mohl by nastat problém sehnat
zhotovitele, pan Martin neváhal, a na místě pro jistotu podepsal objednávku
díla za téměř 80 tisíc korun a zaplatil zálohu. Poté co pracovník odešel a pan
Martin se trochu vzpamatoval z šoku, uvědomil si, že ani ne před pěti lety
nechal vyvložkovat celý komín. Pro jistotu si pozval odborníka, revizního
technika spalinových cest, který shledal, že vše je v pořádku a oprava by
byla zbytečnou investicí.
Pan
Martin se rozhodl uzavřít smlouvu pouze díky tomu, že byl ze strany podnikatele
účelově a bezdůvodně vystrašen. Takové zastrašování spotřebitele může mít velmi
mnoho různých podob.
„Pokud
nepodepíšete přechod k jinému dodavateli, odpojí Vám elektřinu“, „Pokud si nezakoupíte náš zázračný přístroj, Vaše
nemoc se rapidně zhorší…“, „Voda ve
Vaší studni je závadná, pokud neinvestujete do naší čističky, pak budete mít
vážné zdravotní problémy…“. Výjimkou bohužel nejsou ani případy agresivního
vymáhání neexistujících dluhů prostřednictvím inkasních agentur: Formule: „Pokud nám nezaplatíte, pošleme na Vás
exekutora…“ je totiž nebývale účinná.
Pro
pana Martina nakonec vše dopadlo dobře, po dlouhých tahanicích mu firma vrátila
i zaplacenou zálohu. Ne ve všech případech se ale podaří podepsanou smlouvu
takto zrušit a nekalou praktiku prokázat, zejména proto, že vše probíhá
většinou ústně a často u spotřebitele doma.
Spotřebitelům, kteří se do podobného tlaku ze strany prodávajícího dostanou, Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z. s. doporučuje nepodléhat v takové chvíli hned panice a před podpisem smlouvy si raději informace ověřit ještě z jiného nezávislého zdroje. Jak se říká dvakrát měř a jednou řež. A to platí dvojnásob, pokud se jedná o větší investici či dlouhodobou smlouvu! Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s.