Modrá díra je zatopený závrt ve vodách Honduraského zálivu u pobřeží Belize. Podle CNN vznikla během dob ledových, kdy hladina moře byla výrazně nižší než v současnosti. V roce 1971 prozkoumal tuto lokalitu Jacques-Yves Cousteau. Při své výpravě zde objevil a zdokumentoval krasové útvary, které vznikaly během dob ledových, kdy jáma ještě nebyla pod mořskou hladinou.
Od dob první Cousteauovy mise se z Velké modré díry stala lokalita, která je hodně navštěvovaná potápěči z celého světa. Nyní tým vědců, včetně Cesteauova vnuka a miliardáře Richarda Bransona, hlubiny díry podrobně prozkoumal. Podle CNN přivezl z přelomové výpravy do nitra zatopeného mořském závrtu na pobřeží středoamerického Belize celou řadu nových poznatků.
Unikátní trojrozměrná mapa
Na misi vyrazil minulý rok v prosinci. K dispozici měl dvě ponorky, které pomohly týmu dosáhnout pořidit unikátní trojrozměrnou mapu.
„Na celé misi mě velmi zaujaly dosud neviděné podmořské krápníky, které se nacházely na dně jámy,“ řekla členka týmu - oceánografka Erika Bergmanová. „Bylo to velmi vzrušující, protože předtím je ještě nikdo nezmapoval ani neobjevil,“ dodala pro CNN.
Žádný kyslík
Zajímavé na Velké modré díře je také to, že se u jejího dna nevyskytuje takřka žádný organický život. Voda je podle deníku anoxická, což znamená, že neobsahuje stopy kyslíku, který k životu potřebují i vodní živočichové.
Díky sonaru s vysokým rozlišením se týmu podařilo prozkoumat řadu překvapivých detailů. Ne všechny úkazy se jim však podařilo identifikovat. Na dně jámy tým podle CNN neidentifikovatelné stopy.
„V hloubce 90 metrů začíná vrstva jedovatého sulfanu. Díky ní je v hlubinách závrtu naprostá tma,“ vysvětluje Bergmanová. „Přijdete o veškeré ‚karibské‘ slunce a nastane úplná tma,“ popisuje své zážitky z ponoru Bergmanová.
Celý tým podle Bergamonové také příjemně překvapil fakt, že se ve vodách Velké modré díry nenacházel téměř žádný odpad. „Na naší planetě jsou místa, která vypadají stejně jako před tisícovkami let,“ dodala výzkumnice.
