Vzrostlé stromy, ale i zcela novou výsadbu akátů vytipovala krnovská radnice pro test chemického postřiku proti jmelí. Ačkoliv Krnovsko dosud nepatřilo k ohniskům jeho výskytu, rychle se šířící poloparazit už zdomácněl i tam.
Moravskoslezský kraj je nejpostiženějším regionem v zemi a na chemii sází čím dál více radnic, ořez totiž nepomáhá.
Specialisté vyrazí v Krnově do ulic Chářovské, Partyzánů a do městského parku. „Ořez není reálný, musely by se odstranit celé větve, což by vedlo k poškození koruny,“ uvedl Dušan Martiník z odboru životního prostředí v Krnově.
Krnovské stromy nejsou napadeny plošně a za zásah platí úřad v řádech tisícikorun. Cizopasník se ale šíří rychle a město jej chce dostat pod kontrolu.
Bílé jmelí
|
Ještě teď v předjaří chce zkusit postřik i opavská radnice. „Zatím nemáme termín, ale rádi bychom to uskutečnili teď,“ řekla vedoucí odboru životního prostředí v Opavě Marie Vavrečková. Město chystá i plošný zásah proti jmelí, právě vznikají podklady.
„Máme hodně zasažených stromů, kolegové stále chodí do terénu, fotí je. Řada z dřevin je zasažená z více než padesáti procent,“ doplnila Vavrečková s tím, že přesný počet bude jasný v květnu.
Ostrava už jasno má, ošetří na dva tisíce stromů. Do konce června bude mít v ruce prováděcí dokumentaci, práce začnou za rok.
„S ohledem na množství napadených stromů předpokládáme ukončení projektu ke konci roku 2021,“ uvedla mluvčí města Andrea Vojkovská. Použit bude ořez i postřik. S tím už některá města zkušenost mají, ne všechna však pozitivní.
„Z hlediska finanční náročnosti, účinnosti, vysokého procenta napadení korun stromů a špatné dostupnosti ke korunám postřik nepředstavoval vhodnou možnost boje proti jmelí,“ konstatoval Tomáš Trampler, městský zahradník Karviné, jež metodu zkoušela v parku Boženy Němcové.
Menší procento napadených dřevin tam poté nezjistili. Naopak Český Těšín po loňském testu hlásí úspěch. „Úspěšnost byla více než 40 procent,“ řekla referentka městské zeleně Lada Večeřová. Město na to vyčlenilo 45 tisíc, letos o něco více. Teď vybírá další stromy.
Tříletou zkušenost s postřiky má Třinec. „Situace v Třinci je vážná, ošetřujeme několik set stromů. Ořez je dočasným řešením, jmelí se vrací velmi rychle,“ vysvětlila důvody volby postřiků primátorka Věra Palkovská. Dodala, že výsledek vypadá slibně a zvažuje se pokračování.
Podle Miroslavy Chlebounové z tiskového oddělení krajského úřadu se zatím za nejúčinnější metodu považuje ořez a v případě napadení více než poloviny objemu koruny stromu pokácení. „Metoda postřiku není dostatečně zmapovaná a není ověřená její účinnost,“ sdělila.
Potvrdila extrémní situaci v šíření cizopasníka. „Výskyt má místy až kalamitní charakter. Zřejmě souvisí s oslabením dřevin v důsledku změn klimatu a působení imisí. Expanze je záležitostí posledního desetiletí, očekávat se dá její další rozvoj,“ řekla.
