Ikarie znovu letí. Svět objevuje hudebního mága Zdeňka Lišku, české vydavatele nezajímá
„Pochop, že jsou věci, pro které se roboti nehodí,“ říká postava astronautky v první velké české filmové sci-fi Ikarie XB-1. Snímek z roku 1963 byl jednou z prvních příležitostí, kdy se elektronické hudby naplno zmocnil český autor. „Fantastický pan Liška“ a jeho praelektronika nyní vycházejí ve Velké Británii. Svět má zájem o českou hudbu, kterou jsme u nás nikdy nedokázali vydat.
Kdo vstoupí do pracovny anglického nezávislého labelu Finders Keepers Records, může si připadat trochu jako v pobočce filmové prodejny Terryho ponožky. Na stěnách visí originální staré plakáty a dávné propagační materiály – třeba na film Valerie a týden divů, kterým tady zahájili vydávání české filmové hudby.
Producent Andy Votel vám mezi probíráním se poklady převypráví, jak byl v krematoriu v Pardubicích, kde se natáčel Spalovač mrtvol, a co pro něj znamenala Škvoreckého kniha o filmové nové vlně Všichni ti bystří mladí muži a ženy. Ale fanouškovství by nestačilo: Votelův label dokázal zařídit hudbě Zdeňka Lišky či Jiřího Šusta druhý život. A s ním i mezinárodní uznání u nové generace.
Celý ten příběh není jen o tom, že někdo někde uznává kulturu vzniklou „u nás“, a může nám tak zvednout sebevědomí. Jde o naše vnímání vlastní novodobé historie, o roli, které jsme se neujali, a o to, že výtečné vydávání ve světě zatím nevyprovokovalo paralelní pohyb v Česku.
Přitom dění trvá od roku 2008.
„Myslel jsem,“ vzpomíná vydavatel, „že při výletu do Prahy najdu staré soundtracky v nějakém bazaru s vinyly a konečně si je pořídím. Ale
