Volná ruka trhu nebo přísné regulace, a dokonce vyvlastňování? Dva protipóly, kterými by se mohla řešit bytová krize. Nájmy v metropoli rostou dvakrát rychleji než mzdy a bydlení začíná být nedostupné i pro střední třídu. Autoři Analýzy bytové situace v Praze, kterou vydala nezisková organizace Arnika, tvrdí, že volný trh nefunguje a hlavnímu městu by pomohla regulace nájmů a developerů. Radní Hana Kordová Marvanová chce spíš stavět družstevní byty a urychlit stavební řízení.
Spot je magazín Radia Wave o urbanismu, veřejném prostoru a životě ve městech. Zkoumá, čím žijí česká města a jejich obyvatelé. Hledá přehlížená témata, pátrá po souvislostech, zpovídá osobnosti, pro které je město víc než jen shluk domů. Ve vysílání ho najdete každý čtvrtek od 13. hodin.
„Developery nikdo nenutí stavět dostupné bydlení, z našich dat vyplývá, že až 40 % bytů v nové výstavbě se kupuje jen na investici,“ říkají spoluautoři Analýzy Václav Orcígr z Arniky a architekt Jakub Nakládal. „Znamená to, že v bytě nikdo nebydlí a majitel čeká, až se cena bytu ještě zvýší,“ vysvětluje Orcígr. Ještě před dvěma lety se podle Nakládala prodávalo na investici kolem 20 % bytů. Podle autorů to mimo jiné ukazuje, že z bydlení se čím dál víc stává investiční komodita. „Město by mělo změnit přístup a nepovažovat bydlení za tržní položku. V Česku je víra v to, že volný trh sám utvoří nejlepší podobu města, ale velmi silná,“ domnívá se Orcígr. Praha by měla podle Arniky stavět obecní byty, podporovat družstevní bydlení, snažit se regulovat spekulace s nemovitostmi a také určit developerům jasná pravidla, jaké byty by měli stavět.
Určovat developerům, aby v některých bytech regulovali nájemné nebo aby část bytů poskytli městu, zatím radní nechce a ani to podle jejích slov není možné|foto:Profimedia
Radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení Hana Kordová Marvanová (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu) s autory Analýzy v některých bodech souhlasí. „Chci prosadit, aby se Praha starala nejen o svůj bytový fond, a měla tak byty pro příjmově slabé skupiny, ale aby pomáhala také střední vrstvě,“ říká radní. Marvanová by chtěla výrazně podporovat družstevní bydlení, které má v Česku víc než stoletou tradici. Výstavbou družstevních bytů by se podle Marvanové vytvořila konkurence developerům a to by mohlo vést ke snížení cen.
Měsíční nájem ve výši skoro 100 000? Luxusní kavárničky a gurmánské obchůdky? Pro většinu lidí to asi nebude to první, co se jim vybaví, když se řekne Žižkov. Některé části této čtvrti, dříve spojované nejčastěji s dělníky a bohémou, tak ale dnes už vypadají. Někomu to vadí, jiní nový vzhled vítají, těžko ale popřít, že se Žižkov gentrifikuje. Jaké hrozby, ale i možné výzvy, s sebou tenhle proces přináší?
Určovat developerům, aby v některých bytech regulovali nájemné nebo aby část bytů poskytli městu, zatím radní nechce a ani to podle jejích slov není možné. Orcígr s Nakládalem ale upozorňují, že například Vídeň nebo Amsterdam developerské projekty podobnými způsoby regulují. Hana Kordová Marvanová vidí problém také v pomalém stavebním řízení, které brání rychlejšímu dokončování potřebných nových bytů. Všichni se ale v magazínu Spot shodli, že se situace musí začít řešit co nejrychleji.
Má smysl regulovat Airbnb a podobné služby? Zavede metropole podle vzoru Brna systém Housing First a byla by pro Prahu řešením nějaká forma vyvlastňování? Poslechněte si magazín Spot v audiu.
V poslední době nadužívané slovo se v české veřejné debatě vyskytuje v různých významech. Může být ale gentrifikace pozitivní? V anketě Radia Wave pojem vysvětlují ...
Nejdelší pražský potok Botič připomíná odkrytou kanalizaci. Stoka slouží jako slzný kanálek Jamrtálu, nuselského Údolí nářků. Při pohledu na zeleně zbarvený čůrek v...
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
